Stavbu zdobí užití původních materiálů, například směsi jílu, písku, slámy a vody. Železniční muzeum Praze chybí, krásné staré parní lokomotivy si lze osahat snad jen v dopravní hale technického muzea na Letné. Přitom na Masarykově nádraží je snad nejstarší zachovaná výtopna v Evropě z roku 1845, kdy do Prahy z Olomouce přijel první parní vlak.

Provoz nedovolil její zásadní přestavbu, a to ani u dalších budov depa. Díky tomu si budovy zachovaly původní architekturu, i když téměř nad nimi vyrostla magistrála a vedle silnice spojující křižovatku Bulhar s Žižkovem a Karlínem. Současná rekonstrukce má odstranit některé úpravy z druhé poloviny 20. století.

„Vše se dělá plně pod dohledem památkářů,“ řekl Právu ředitel Železničního muzea Jiří Střecha. Cílem je užít dobové materiály a konstrukce. „Týká se to krovu i hliněné podlahy,“ uvedl. I nová břidlicová krytina má být replikou. „Na půdě se našly původní šablony a podle nich se dělaly nové břidlicové tašky,“ upozornil Střecha. Ačkoli pod novým střešním pláštěm mají být klasicistní budovy už v září, neznamená to, že by se Železniční muzeum záhy otevíralo. To se plánuje nejdříve na konec roku 2016. Záleží totiž na financování další stavby i na tom, kdy budou moci nastoupit dělníci na interiéry.

Ještě není zcela jasné, zda dostaneme celou přislíbenou částku.Olga Šámalová, mluvčí NTM

Stavební práce mají podle mluvčí Národního technického muzea Olgy Šámalové stát desítky miliónů korun, a to díky příspěvku ministerstva kultury. Nyní záleží na tom, jak dopadne ministerstvo Jiřího Bessera (TOP 09) při sestavování státního rozpočtu. „Ještě není zcela jasné, zda dostaneme celou přislíbenou částku,“ poznamenala Šámalová. Fyzický vznik muzea, pro které je v depozitářích exponátů až moc, provází i další zádrhel. „Záleží na zrušení stavební uzávěry, o což jsme požádali hlavní město,“ uvedl Střecha. Zatím se chystají scénáře jednotlivých expozic.

„Na baráku to vidět není, je to ale neméně důležitá příprava,“ konstatoval ředitel. V plánu je zastřešení prostoru nad třemi kolejemi u depa subtilní skleněnou konstrukcí.

Intenzivně běží také restaurátorské práce na secesních sloupech a krovu odbavovací haly při Havlíčkově ulici. Ty ovšem financuje společnost Masaryk Station Development. Ta chystá revitalizaci přilehlého území, z něhož už zmizely boudy i vietnamská tržnice. Developerská společnost se u příležitosti výstavy architektonických návrhů, jak by mělo budoucí Masarykovo nádraží vypadat (autorem jednoho z nich byl Jean Nouvel známý ze smíchovského Anděla), ptala lidí na jejich názor.

Nejčastější podle Tomáše Kadeřábka, ředitele projektu, který vedle stavební uzávěry vázne i na územním plánu, je požadavek na dostatek zeleně a na zachování nádraží. Kadeřábek tvrdí, že to je samozřejmostí. „Naše snaha vyvolat veřejnou diskusi o tomto území se podařila a nezbývá než doufat, že bude nový územní plán Prahy schválen co nejdříve, abychom mohli realizovat nové nápady,“ řekl Kadeřábek.