Vše se nyní Praze 2 vrací k novému rozhodnutí a do secesní památky pravděpodobně zatím teče voda.

Architekt Martin Kotík, který přestavbu nádraží pro developerskou společnost Tip Estate projektoval, nechtěl označit rozhodnutí magistrátu ani za pozitivní, ani za negativní. „Je to šalamounsky napsané,“ řekl Právu Kotík, který čeká další jednání o věci. Podle něho trvalo pět měsíců, než se podařilo z magistrátu jeho rozhodnutí „vymámit“. Architekt nechtěl říci, zda lze čekat změnu projektu, zástupce investora zatím na dotaz Práva do uzávěrky listu nereagoval.

Magistrát odmítl rozhodnutí stavebního úřadu Prahy 2, podle něhož dvě přístavby do ulic Svobodova a Na Slupi neodpovídaly architektonickým kvalitám okolí, protože se jeví předimenzované plochou, objemem, tvarem i výškou.

„Své názory však stavební úřad neodůvodnil, zejména neuvedl, na základě jakých podkladů k tomuto tvrzení dospěl, když dotčené orgány státní správy dospěly k opačnému názoru,“ stojí v rozhodnutí magistrátu, podepsaném vedoucí právního oddělení stavebního odboru magistrátu Vladimírou Krejčovou. Lze ho najít na úřední desce magistrátu.

Argumentuje také tím, že přístavby mají mít pět nadzemních podlaží, vedle několika podzemních, a neměly by tedy převyšovat okolní zástavbu.

Dnes místo střešní krytiny částečně brání zatékání do secesního nádraží zelené plachty.

Dnes místo střešní krytiny částečně brání zatékání do secesního nádraží zelené plachty.

FOTO: Petr Janiš, Právo

Podle magistrátu také záleží v dalším povolování na tom, zda jedna z přístaveb stojí v proluce nebo ne.

Proti Kotíkovu návrhu se zvedla vlna odporu už před třemi lety. Nesouhlasil s ní Klub za starou Prahu, ani Ateliér pro životní prostředí, který žádost o umístění stavby napadl. Kritikům se nelíbilo, že by vedle bytů mělo v původní budově být wellness centrum, v podzemí garáže pro 66 aut a v přístavbách kanceláře.

Rovněž současný radní Prahy 2 Michal Uhl (SZ) má obavu, že by novostavby mohly poškodit sousední secesní budovu z počátku 20. století, která je kulturní památkou.

„Bojím se toho, že pokud se se stavem nádražní budovy nezačne něco dělat, tak brzy už může být pro její záchranu pozdě,“ řekl Uhl.

Vyšehradské nádraží, postavené v letech 1904 až 1905, neslouží svému účelu od konce 70. let 20. století. Avšak i dnes lze spatřit službu držící výpravčí, kteří sledují projíždějící vlaky. Do roku 2007 nádraží patřilo Českým drahám, které ho za 42,5 miliónu korun prodaly společnosti Tip Estate.

Vzápětí byla stržena hrázděná čekárna mezi druhou a třetí kolejí a nový majitel za to dostal od památkového odboru magistrátu pokutu sto tisíc korun.