Ale římské radnici se už dobrovolně přihlásil první zachránce. Diego Della Valle, obuvnický magnát a jeden z nejbohatších italských podnikatelů, chce do záchrany Kolosea napumpovat 25 miliónů eur.

Model města

Když člověk poprvé vstoupí na Forum Romanum, srdce antického města, zmocní se ho smutek. Jak je možné, že toho zůstalo tak málo?

Sem tam potkáte nějaký sloup či vítězný oblouk, jinak míjíte jen haldy cihel a nazdařbůh poházené kamení. I když máte sebelepší fantazii, stejně si nedokážete představit, jak bohatý a mocný Řím vypadal.

Tento frustrující pocit zažívají každý den tisíce návštěvníků, kteří klopýtají po krkolomné cestě vedoucí od Kolosea na Forum Romanum. Přitom ve slavném městě žil na počátku tisíciletí milión lidí.

Forum Romanum

Forum Romanum

FOTO: Barbora Vaníčková, Novinky

Jak brutální musely být útoky nájezdníků, které během půldruhého století téměř smazaly výstavní metropoli z povrchu světa? „Nejprve Řím v roce 410 dobyl a vyplenil vizigótský kníže Alarich. V roce 455 se Věčného města zmocnil vandalský nájezdník Geiserich a dal Řím svým vojákům v plen. To byla poslední kapka. Luxusní paláce se jeden za druhým proměňovaly v hromady sutin, které zarůstaly trávou, a počet obyvatel města klesl na pouhých 40 tisíc,“ vysvětluje náš průvodce Římem Paolo.

„Pokud chcete vidět, jak antické město vypadalo, musíte do muzea della Civilta Romana, kde je vystavena maketa antického Říma, kterou vytvořil v letech 1935 až 1971 architekt Italo Gismondi v poměru 1:250. To znamená, že dvacet pět metrů vysoký palác má na modelu výšku pouhých deset centimetrů. Ale je to pouze model,“ dodává Paolo.

Zásobárna kamene

Jednou z nejzachovalejších památek Říma je právě Koloseum, kterému zub času příliš neublížil. Ve středověku totiž slavné Koloseum připomínalo jen jakýsi kopec, který byl zarostlý tisícem náletových křovin a každé jaro rozkvétal v mnoha barvách. Navíc sloužil jako zdroj stavebního materiálu. Právě středověk znamenal poslední zhoubu pro pozůstatky antického města.

„Zbytky antických staveb se využívaly jako zdroj stavebního materiálu. Stavitelé z nich vylamovali mramorové desky, sloupy či sochy, které pálili na vápno. A ještě v polovině 15. století, kdy v Itálii zavládla renesance hlásající návrat k antickým uměleckým hodnotám, se Koloseum využívalo jako lom, ze kterého se těžil kámen,“ vykládá Paolo.

Krvavá jatka

Obrovitá stavba s obvodem půl kilometru a výškou 48 metrů je přirozenou dominantou antického centra, současně to byl svatostánek smrti, kam chodilo padesát tisíc diváků za nejkrvelačnější zábavou v dějinách.

Z hlediska technické vyspělosti Římanů je třeba poznamenat, že Koloseum mělo jakousi zatahovací střechu v podobě hedvábné plachty, která chránila diváky před horkem a sluncem.

V jeho útrobách žili v kobkách gladiátoři i divoká zvířata, která byla do arény dopravována speciálními výtahy. Koloseum se začalo stavět mezi lety 70 a 72 n. l. za císaře Vespasiána a dokončeno bylo v roce 80 za císaře Tita.

Návštěvníci spatří místa, kde trávili poslední chvíle před bojem gladiátoři.

Návštěvníci mohou spatřit místa, kde trávili poslední chvíle před bojem gladiátoři.

FOTO: fotobanka Profimedia

Už samotné otevření se zapsalo do historie krvavým písmem, neboť při něm bylo povražděno pro potěchu civilizovaných Římanů tisíc „barbarských“ gladiátorů a pět tisíc divokých zvířat. A do 5. století, kdy se gladiátorská jatka dočkala zaslouženého zákazu, zde údajně zahynulo neuvěřitelných 400 tisíc lidí.

Obuvnický patriot

Novodobé slávě Kolosea značně napomohl velkofilm Ridleyho Scotta Gladiátor z roku 2000. Po jeho odvysílání začal počet návštěvníků Kolosea narůstat. V příštích letech však turisté o Koloseum pravděpodobně přijdou – zatím však není jasné, zda bude uzavřeno celé, nebo zda část prohlídkové trasy zůstane v provozu.

Předpokládá se, že důkladná oprava největšího antického stadiónu bude trvat dva až tři roky a spolkne milióny.

Della Valle už nabídl financování rekonstrukce památky, údajně bez jakéhokoliv marketingového využití. „Na Koloseu neuvidíte žádné reklamy na boty,“ slíbil Della Valle, kterého k mecenášství údajně vede jen čisté vlastenectví.

„Chceme něco udělat pro velké symboly naší země, protože je to nezbytné,“ potvrdil italským novinářům Della Valle.