Prostě svatba jako řemen. Proč? To vymysleli Tchajwanci. Když město Sin-ču na Tchaj-wanu odkoupilo ostrovní pavilón v Šanghaji, uspořádalo koncem října v areálu svatbu čínského typu: primátor města-ženich si došel s nosítky pro pavilón-nevěstu. Tím dal v Exposlovníku vzniknout novému termínu. Už se neříká, že pavilón byl prodán, ale že se provdal.

Zajímavý původ

„Semínka přátelství v této původně neúrodné půdě zapustily hluboké kořeny, vyrostly výhonky, které zakvetly a vytvořily hustý velký strom. Z bohatě kvetoucích květů trojstranného přátelství vyrostly nové, zdravé plody,“ nešetřil poezií ani Lü Čen-chua, předseda zemědělsko-průmyslového komplexu v původně venkovské aglomeraci Čung-ťie (Zhongjie). Či zkráceně „Činčes“.

Video

Vzkazy návštěvníků českého pavilonu na EXPO 2010

Tak zní jakýsi copyright sinoložky Ľubice Obuchové, která jej pro Právo poprvé použila. Vzhledem k charakteru čínského jazyka a písma byly totiž názvy států z označení podniku běžně zkracovány prvními slabikami (znaky). Čung zastupovalo Čung-kuo (Čína) a ťie původní Ťie-kche-s'-luo-fakche (Československo). Ťie dnes slouží jako zkratka pro Česko a s' pro SR.

Protože oficiální název s užitím zkratek zněl Kuo-jin Čung-Ťie jou-ji nung-čchang, neboli Státní zemědělský statek čínsko-československého přátelství, tak se v běžné mluvě zkracovalo, až zůstalo jenom „čung-ťie“. To je už dnes vnímáno spíše jako geografický termín než název podniku.

„S přihlédnutím k historickému pozadí tohoto názvu můžeme tudíž toponymum směle překládat jako Činčes.“ Dokonce se už pro označení tamních obyvatel vytvořil novotvar Čung-ťie-žen neboli Činčesáci,“ dodala Obuchová.

Centrum rozvojové pobřežní zóny

Což už navozuje, že od roku 1956, kdy čsl. vláda vyslala na statek v pobřežní oblasti Pochajského zálivu sedm odborníků, se hodně změnilo. Jak říká obligátní čínská rétorika, nové impulzy nastaly po roce 1978 s novou ekonomickou politikou. Čung-ťie se tak postupně proměňuje v satelitní městečko svého správního centra Chuangchua (Huanghua), které tvoří část nové zóny Pochajské oblasti. Ta je třetím velkým ekonomicko-technologickým pásmem, na které se teď soustřeďují státní plánovači – po zóně u ústí Perlové řeky (kolem Kantonu) a Dlouhé řeky (kolem Šanghaje). Z historického státního statku se mezitím stal Mezinárodní průmyslový park (ZIEP).

Prostřednictvím značně přebudovaného nákladního přístavu u Chuang-chua má park přímé spojení s Evropou (linka končí v Rotterdamu) i okolními asijskými státy. S vnitrozemím je oblast výhodně spojená sítí tří meziprovinčních autostrád, dvou vysokorychlostních dálnic a tří železničních tratí. Oblastí je veden i slavný Velký císařský průplav jako tradiční spojnice se severním hlavním městem. Vzhledem k tomu usiluje místní vláda o proměnu zóny v regionální logistické centrum.

Díky rozšířenému nákladnímu přístavu u města Chuang-chua má Čung-ťie přímé spojení s Evropou.

Díky rozšířenému nákladnímu přístavu u města Chuang-chua má Čung-ťie přímé spojení s Evropou.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Pobídka pro rozvoj kontaktů jako dělaná! Zejména když se přestěhování českého pavilónu ze Šanghaje (Slovensko jej převedlo bezúplatně) určitě neobešlo bez státního souhlasu.

Muzeum: „Nemáte staré montérky?“

Místní zdůrazňují 55 let trvající družbu i to, že každý český či slovenský velvyslanec se po nástupu do funkce vydává na první služební cestu právě k nim. K obnovení družebních styků došlo v roce 1995, kdy Čung-ťie navštívil tehdejší velvyslanec Josef Fass (sinolog). Jak uvádí jeden videodokument: „Roku 1995 se do Čung-ťie vrátil starý přítel Fass coby velvyslanec. Když ochutnal místní alkohol, chopil se štětce a vepsal do pamětní knihy řádku děkovných znaků.“

Představitelé rozvojové zóny říkají, že oba pavilóny obohatí pokladnici místního kulturního dědictví a také povzbudí turistický ruch, jelikož ti, kteří neměli možnost navštívit EXPO, budou zde moci zhlédnout hned dvě expozice. Jejich instalace má být zpřístupněna ke státnímu svátku ČLR příští rok.

Náměstí přátelství v centru Čung-ťie dekorované stožáry s čínskou, českou a slovenskou vlajkou.

Náměstí přátelství v centru Čung-ťie dekorované stožáry s čínskou, českou a slovenskou vlajkou.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Těžištěm projektu je založení Muzea čínsko-česko-slovenského přátelství. Prováděcí směrnice z roku 2009 zdůrazňuje dobrovolnost a uvědomělost při hledání a přebírání exponátů, majitelé cenných kousků dostanou náhradu materiální i „čestnou“. Sbírají se exponáty v materiální podobě, např. tehdy darované československé stroje a náčiní, předměty, které používali čsl. odborníci při práci, či běžné užitné objekty, ocenění, vyznamenání, medaile vzorných pracovníků apod. „Třeba má někdo doma ještě staré montérky po expertovi,“ usmívá se Obuchová.

Základním heslem je „Přátelství a rozvoj“. Jak se také říká ve filmu k 50. výročí založení statku, „přátelství mezi čínským, českým a slovenským lidem je jako láhev dobrého vína, časem zraje a získává nádhernou vůni“.