Hlavní obsah

Pražská ulice 5. května se možná dočká zklidnění

Právo, Hynek Paštěka

Ulice 5. května je evropskou raritou. Prakticky žádnou evropskou metropoli neprotíná středem v podstatě dálnice. V okolí komunikace, kterou denně projede 100 tisíc automobilů, žijí zhruba dva tisíce obyvatel. Nyní je ulice 5. května mrtvou zónou, o jejímž oživení se vedou diskuse dlouhá léta.

Článek

Radnice Prahy 4 nyní přichází s návrhem, jak jedné z dopravně nejzatíženějších ulic a jejím obyvatelům ulehčit. Tři varianty počítají se zklidněním úseku od Nuselského mostu až k obchodnímu centru Arkády na Pankráci.

První z nich zahrnuje zachování tří jízdních pruhů. Došlo by pouze k jejich zúžení a uprostřed by vznikl místo betonového plotu pás zeleně. „Tato varianta je nejúspornější, avšak z hlediska dalšího rozvoje neperspektivní,“ poznamenal architekt a jeden z autorů studie Václav Škarda.

Druhá varianta by snížila počet jízdních pruhů na dva v každém směru. Uprostřed by vznikl jeden jízdní pruh, který by byl k dispozici ve špičkách a jeho směr by podle potřeby řídila inteligentní světelná signalizace. Pruh by byl z obou stran lemován zelenými pásy a alejí stromů. Parkování po obou stranách by zůstalo zachováno. Tato varianta zatím v ČR nemá obdobu, zvýšila by současný stav 25 procent plochy pro pěší a zeleň na 44 procent.

Třetí možnost představuje největší proměnu. V obou směrech by byly zachovány dva jízdní pruhy a uprostřed, ve stejné šířce jako u druhé varianty, by byla pěší zóna. S touto variantou se počítá spíše do budoucna, je možné s ní počítat až po kompletním dokončení vnějšího a vnitřního okruhu, některých křižovatek a parkování v Praze.

„O všech variantách jednáme s magistrátem, chceme do rozpočtu hl. m. Prahy na příští rok prosadit částku na přípravu projektu,“ řekl k tomu starosta Prahy 4 Pavel Horálek (ODS). Představení záměru byl přítomen také premiér Petr Nečas, který dodal, že by peníze na zklidnění ulice 5. května mohly jít také z evropských fondů a Státního fondu životního prostředí (SFŽP), protože se jedná o investici do zlepšování životního prostředí. Celková potřebná částka se podle architekta Škardy prohybuje v řádech stamiliónů korun.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám