Patří sem především ujištění, že prodávající je jediným majitelem oprávněným disponovat s nemovitostí a že na pozemku neváznou nějaké právní vady či věcná břemena; dále zda je pozemek opravdu úředně veden jako stavební, jestli je možné ho napojit na inženýrské sítě a v neposlední řadě i tak zdánlivě triviální věc, jako je zajištění přístupové cesty na kupovaný pozemek.

List vlastnictví

„Tak jako u koupě jakékoli nemovitosti nejbezpečněji zjistíme, kdo je majitelem a zda pozemek není ve spoluvlastnictví více osob, z listu vlastnictví vedeného územně příslušným katastrálním úřadem,“ říká Jaroslav Jírek z realitní kanceláře RE/MAX Alfa.

Zde se rovněž dozvíme, zda na pozemku neváznou nějaké právní vady: zástava, exekuce, břemena, předkupní práva atd. List vlastnictví je dobré kontrolovat po celou dobu převodu vlastnických práv a kupní cenu až do zapsání změny majitele na katastru uložit na neutrálním místě, nejlépe do advokátní či notářské úschovy; v případě čerpání úvěru svěřit uvolnění kupní ceny bance.

První informace o vyhlédnutém pozemku získáme na obecním úřadu. Tam nám na základě územního a regulačního plánu řeknou, zda lze na pozemku stavět, co tam lze stavět, jaká může být maximální zastavěná plocha, výška domu i tvar střechy. „Tyto informace doporučuji ověřit i na příslušném stavebním úřadu,“ zdůrazňuje Jírek.

Na obecním, případně městském úřadu získáme i základní informace o možnosti napojení na inženýrské sítě. Pokud chceme mít jistotu, že nebudeme ničím limitováni, je podle Jírka užitečné kontaktovat jednotlivé vlastníky sítí. Může se stát, že nám například elektrorozvodné závody nepovolí požadovaný příkon z důvodu nedostatečné kapacity sítě v dané lokalitě, případně že se momentálně nelze napojit na obecní kanalizaci z důvodu nedostatečné kapacity čistírny odpadních vod.

Vlastní přístup podmínkou

Velmi důležitou informací, jak ostatně potvrdila i kauza sestry statkářky Havránkové, je vlastnictví přístupové cesty na zakoupený pozemek. Pokud z katastrální mapy zjistíme, že pozemek není přístupný z obecní komunikace, ale pouze přes cizí pozemek, musíme si s majitelem vyjednat průjezdnost formou například věcného břemene jízdy a chůze k našemu budoucímu pozemku, případně tuto cestu odkoupit nebo se stát jejími spoluvlastníky.

„Příjezd na pozemek musí být vyřešen, protože nikdo není povinen svůj vlastní pozemek zatížit břemenem, případně prodat příjezdovou cestu, a my bychom pak nezískali územní rozhodnutí, respektive stavební povolení,“ zdůrazňuje Jaroslav Jírek a dodává:

„Chceme-li předejít nemilému překvapení, že se v blízkosti našeho budoucího domova plánuje nějaký velký investiční záměr, například výstavba satelitního městečka nebo průmyslové zóny, je dobré zjistit si i plán budoucí výstavby komunikací, obchvatů, dálničních staveb ale i kancelářských a obytných komplexů v dané lokalitě.“