Hlavní obsah

Plzeňské novorenesanční sokolovně se vrací starý lesk

Právo, Ivan Blažek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Bez velkého mediálního humbuku začala rekonstrukce největší plzeňské sokolovny. Přes sto let stará stavba ve Štruncových sadech přitom patří mezi nejvýznamnější budovy, které v Plzni vyrostly v období velkého rozmachu města na konci 19. století.

Foto: Ivan Blažek, Právo

Budova plzeňské sokolovny se konečně dočkala rekonstrukce.

Článek

„Počítáme s opravou krovu, střešní krytiny, s výměnou oken a s kompletní obnovou fasády,“ řekl Právu Miroslav Čapík, místostarosta TJ Sokol Plzeň I. Podle architekta Jana Soukupa, který připravil projekt, je vnější plášť stavby ve velmi špatném stavu. „Nejvíce se na něm podepsaly nevhodné nátěry z osmdesátých let,“ uvedl Soukup.

Celkové náklady na rekonstrukci se vyšplhají na 32 miliónů korun, z toho 25,5 miliónu uhradí EU. „Od města jsme letos dostali dotaci ve výši půl miliónu korun, budeme muset zapojit i vlastní zdroje,“ doplnil Čapík. Práce mají skončit v srpnu roku 2012.

Historická detektivka

Vzhled památkově chráněné budovy by pak měl odpovídat stavu po jejím dokončení, tedy roku 1896.

Třeba o barvě fasády ale ještě není definitivně rozhodnuto. „Konečný verdikt padne v nejbližších dnech. Už teď se dá říci, že půjde o okrový odstín,“ podotkl Soukup.

Nebo možná o odstíny. Zatím totiž není jasné ani to, zda bude fasáda jedno- či dvoubarevná. „Já se domnívám, že tam úplně původně byly dva odstíny, alespoň velmi dobrá fotografie ze slavnostního otevření budovy tomu nasvědčuje. Průzkumy omítek to ale nepotvrdily. Je však možné, že ty nejstarší byly seškrábané už po první světové válce,“ upozornil Soukup. Jistá je naopak barva okenních rámů – budou zelené.

Sestra besedy

Stavba v historizujícím novorenesančním slohu architekta Josefa Podhajského vyrostla v letech 1892 až 1896.

„Řadí se po bok reprezentativních budov města té doby, jako je divadlo, nádraží nebo Měšťanská beseda – té se vnitřní výbavou ostatně vyrovná. Některé prvky v obou budovách dělaly stejné firmy,“ připomněl Petr Marovič, vedoucí památkového odboru plzeňského magistrátu. Podle Petra Bukovského ze zmíněného odboru jsou interiéry sokolovny poměrně dobře zachovalé.

„O jejich rekonstrukci nyní neuvažujeme,“ uzavřel Čapík. Budovu využívá přes pět set sportovců, od sportovních gymnastek až po vzpěrače.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám