1. Dlužník úvěru nesmí být v registru dlužníků s problémovým záznamem. Tzn. ani jeden z dlužníků nesmí mít splátku jakéhokoli svého úvěru (např. i kreditní karty) po splatnosti ani o jediný den. I jedna splátka po splatnosti vám znemožní refinancovat se zjednodušeným dokládáním příjmů (pouze formou čestného prohlášení), nebo získat ty nejvýhodnější úrokové sazby. Více takových splátek po splatnosti pak znamená nemožnost po dobu několika let refinancování vůbec, stejně jako i získání jakéhokoli bankovního úvěru.

2. Stávající úvěr musí být dočerpaný. Zvláště při výstavbách je období čerpání až několikaleté. Aby bylo možné úvěr refinancovat, je nutné mít u stávající banky období čerpání ukončeno. V této souvislosti bývá podmínkou i kolaudace zastavované nemovitosti. Nejedná-li se přímo o podmínku schválení úvěru, jistě bude podmínkou čerpání.

3. Je třeba včas písemně požádat současnou banku o povolení umoření ve výročí fixace. Banky sice umožňují ve výročí fixace předčasné umoření bez jakékoli sankce, vždy je ale třeba o to banku v dostatečném časovém předstihu (minimálně měsíc před výročím fixu) písemně požádat.

Při pozdějším podání žádosti má banka právo předčasnou splátku odmítnout. Při podání žádosti není třeba mít obavy, že by nebylo možné u stávající banky zůstat. Každá banka bude ráda, pokud o klienty nepřijde. Některé banky ovšem tento „planý poplach“ začaly zpoplatňovat.

Na vaše dotazy odpovídá Martin Novotný ze společnosti Broker Consulting.

Před rokem jsme vybudovali kolem naší zahrady oplocení, které stálo 125 000 Kč. Nyní došlo k částečnému poškození vlivem silného deště a hlíny s kamením ze sousedního pozemku. Je možné sjednat pojištění proti nepřízni počasí?

Ve vašem případě je podstatné to, zda k poškození plotu došlo pouze vlivem deště, nebo se jednalo o povodeň, záplavu, popřípadě sesuv půdy. Pokud byl plot zničen jen vlivem deště, pak bude pojišťovna považovat plot za špatně postavený a škoda nebude posouzena jako pojistná událost. Jiná situace by nastala, pokud by šlo skutečně o povodeň, záplavu nebo sesuv půdy. Na tyto případy se pojištění vztahuje (s tím, že povodeň je třeba u většiny pojišťoven připojistit zvlášť, není standardní součástí pojištění nemovitosti).

Další možností, která ve vašem případě přichází v úvahu, je zavinění škody sousedem. Při této variantě je ale třeba konzultovat s právníkem, zda je možné škodu vymáhat na sousedovi. Máte-li uzavřeno pojištění nemovitosti, pak stačí škodu nahlásit pojišťovně a ta posoudí, zda se jedná o zavinění souseda a vyřeší za vás i případné další kroky v jednání s viníkem.

Pokud se týká vašeho dotazu ohledně možnosti sjednání pojištění proti nepřízni počasí, u většiny pojišťoven je standardní součástí pojistných podmínek pojištění proti krupobití, vichřici, blesku, povodni a sesuvu půdy. Poškození majetku vlivem deště (atmosférických srážek) je prakticky nepojistitelné.

Jak již bylo uvedeno výše, nebezpečí povodně nebo záplavy je třeba připojistit zvlášť. Rozsah pojistného krytí, tedy výčet pojistných nebezpečí, na které se pojištění vztahuje, bývá stejný jako u pojištění hlavní nemovitosti (rodinného domu).

Přečetla jsem si váš článek o pojištění nemovitosti a měla bych dotaz, jak je to s pojištěním plotu. Je nutné ho mít v pojistce vyjmenovaný, nebo se na něj pojištění nemovitosti vůbec nevztahuje?

Pokud se jedná o oplocení zahrady s rodinným domem, pak je plot pojištěn v rámci pojištění nemovitosti jako tzv. vedlejší stavba. U většiny pojišťoven je plot automaticky součástí pojištění nemovitosti, v některých je ale třeba ho v pojistné smlouvě jmenovitě uvést. Například u pojišťovny Generali se vyžaduje na smlouvě zakreslit půdorys všech staveb na pozemku a uvést, které z nich mají být do pojištění zahrnuty (může se jednat například o dům, garáž, kůlnu, plot apod.). Některé pojišťovny vyžadují i uvedení hodnoty těchto staveb, jiné pojišťují vedlejší stavby na tzv. pojistný limit.

To znamená, že vedlejší stavby jsou kryty do limitu například 200 000 Kč a pojišťovna nezkoumá jejich skutečnou hodnotu. Při tomto typu pojištění vedlejších staveb nehrozí riziko podpojištění, na druhou stranu je ale toto pojištění dražší než v případě uvedení výčtu a hodnot vedlejších staveb. Zahrnutí vedlejších staveb do pojištění nemovitostí ovlivňuje celkovou cenu pojistného, a to v řádech stovek korun za rok.

Pokud máte problém z oblasti bydlení, s kterým by vám mohl náš finanční expert pomoci, napište na adresu bydleni@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete na našich stránkách i s odpověďmi.