Domy by měly vyrůst také kolem stanice metra, jež by byla skleněná, aby z ní byl vidět blízký les. „Bylo to téměř učebnicové téma. Dálnice se zde potkává s lesem a s obytnou zónou,“ řekl architekt Tomáš Vích, který studenty univerzity ve švédské Karlskroně provázel třeba na Útvaru rozvoje města.

Kristupas Liorancas, jeden z autorů, řekl, že smyslem projektu je udělat z Roztyl udržitelnou oblast. „Ochránit je proti hluku a znečištění je nejdůležitější,“ uvedl Liorancas. Studenti navrhli například parkoviště zakrýt umělým trávou porostlým kopcem.

Dešťovou vodu by sváděli do kanálů zavlažujících zeleň. Rychlost aut by se omezila na 50 km/h. Speciálními retardéry, které nevadí autobusům, by zařídili, aby individuální doprava jezdila třicítkou.

Plány částečně odpovídají vizi, kterou na začátku roku představila radnice Prahy 11. Tu odmítli někteří místní obyvatelé, kteří se obávají plánované změny územního plánu a tvrdí, že místní radnice vychází vstříc developerům na úkor obyvatel. „Změna územního plánu běží v tichosti dva roky. Navrhují masívní zástavbu kancelářských budov,“ přiblížil Aleš Kulhánek ze Sdružení Zelené Roztyly.

Místo, kde se žije celý den

Práci studentů přivítali. Vlnu nevole vyvolala zástavba takzvaných Velkých Roztyl poté, co radnice Jižního Města navrhla magistrátu územní změnu této lokality. Vedení Prahy 11 se brání, že šlo pouze o maximalistickou verzi, která měla stanovit meze zástavby.

Odpůrci Velkých Roztyl se ale obávají, že návrh je skutečným záměrem radnice. V takovém případě by podle nich bylo zastavěno rozsáhlé území i současné zelené plochy. Praha 11 poté představila vizi, jak by si zástavbu představovala. Nové domy by podle návrhu měly vyrůst kolem dálnice D 1, u samotného metra nebo na jih od stanice. Kromě administrativních budov by tam vedení Prahy 11 rádo vidělo i hotely, sportoviště nebo domy.

Přístup studentů ale zdůraznil jiný aspekt. „Chtěli bychom udělat oblast příjemnější a atraktivnější pro obyvatele, pro pěší a cyklisty. Proměnit Roztyly v místo, kde se žije během celého dne, ráno, večer i během doby zaměstnání,“ přiblížil Liorancas.
Martin Skalský ze sdružení Arnika přivítal, že autoři vycházeli z potřeb oblasti, ne z ekonomických kalkulů.