Výstava a edice knih slavných vil představují vždy moderní architekturu pro individuální bydlení jednotlivých regionů. Pro současnou přehlídku pořadatelé vybrali z celé země vily postavené v 70. letech. Snaží se doložit, že 70. léta nebyla v architektuře dobou nejtemnější normalizace.

Mnoho projektů bylo navrženo ještě v letech 1968, 1969 a 1970 a výstavba tehdy trvala mnohonásobně déle než dnes. O to více to platí u staveb individuálního bydlení, které si lidé museli většinou stavět vlastní silou. Často se tak razantně škrtalo v projektech, které se i výrazně upravovaly.

Výstava o nekolektivním bydlení

Výstava záměrně nemluví o individuálním bydlení, ale o nekolektivním - autoři tak zdůrazňují, že kolektivní bydlení bylo masovým projevem doby a individuální bydlení představovalo drtivou menšinu projektů.

Hlavním lákadlem expozice je podle pořadatelů vybavený obývací pokoj nábytkem a předměty denního užívání této doby. Spolu s historickým a teoretickým úvodem o genezi vily a její ideologizaci v dobách reálného socialismu je doplňují panely s fotografiemi a návrhy vil. K výstavě vznikl i dokument představující filmové záběry z dobových interiérů 70. let, který se v prostorách výstavy promítá.

Trmalova vila v pražských Strašnicích

Trmalova vila v pražských Strašnicích

FOTO: fotobanka Profimedia

Jako doprovodný program se v sobotu 12. června večer bude promítat dokument Vetřelci a volavky Pavla Karouse, který se věnuje venkovní plastice daného období. Monumentální sochařství zažívalo za normalizace po velkém experimentálním kvasu 60. let tvůrčí stagnaci. Snad nikdy jindy se ale v tuzemsku nepořádalo tolik sochařských soutěží.

Dominantní čtyřprocentní umění

Obrovské množství zakázek zajišťoval zákon, který ukládal, aby z rozpočtu každé státní stavby, jichž tehdy byla většina, šlo jedno až čtyři procenta na uměleckou výzdobu. Toto "čtyřprocentní umění" pak tvořilo estetické dominanty vznikajících sídlišť, prostorů kolem poliklinik, obchodních domů, výrobních podniků, administrativních a správních budov.

Karous s dalšími obdivovateli těchto plastik i historiky umění se je snaží systematicky dokumentovat a popularizovat. Informace o sochařích a jejich dochovaných dílech lze najít na internetové stránce www.vetrelciavolavky.cz.