Vzácný dřevěný nábytek z roku 1733, vyrobený převážně z lipového dřeva, dostal původní barokní podobu. Restaurátoři zajistili a konzervovali zdobené zásuvky, police, sloupy i zlacené hlavice sloupů, na několika místech doplnili pár chybějících kousků a vrátili některé zachované ulámané části. Vyleštili zlacení a nábytku dodali původní barevnost včetně patiny.

Interiér se pyšní renovovaným mobiliářem z roku 1733. Náklady na rekonstrukci činily asi 1,3 milionu korun.

Interiér se pyšní renovovaným mobiliářem z roku 1733. Náklady na rekonstrukci činily asi 1,3 miliónu korun.

FOTO: ČTK/Eret Petr

Náklady na renovaci ve výši asi 1,3 miliónu korun uvolnil Plzeňský kraj, který je zřizovatelem Vlastivědného muzea Dr. Hostaše, pod něž lékárna patří, doplnil ředitel muzea Luboš Smolík.

Zachovali se sušení švábi i krev z kozla

Klatovská lékárna je unikátní mimo jiné proto, že setrvala v kompletní sestavě tak dlouho na stejném místě. Když vybavení lékárny po zrušení jezuitského řádu koupil v roce 1773 městský apatykář Jan Michael Firbas, nastěhoval ho do domu na náměstí. Lékárna tam fungovala až do roku 1966.

Kromě vzácného nábytku od jezuitů, je součástí lékárny ucelený soubor léků a zbytků léčiv. "Jsou to některé i staré léky - sušená krev z jelena a z kozla, sušení brouci, například švábi, kteří sloužili jako močopudný lék. Jsou tu brouci košenila, kteří se používali jako přírodní karmínové barvivo. Jsou tady račí očka, která se vkládala pod víčko pacienta, když měl nějaký zánět nebo nečistotu v oku," vyjmenovala Salvová.

V interiéru, který se pyšní renovovaným mobiliářem z roku 1733, je k vidění i stroj na výrobu mastí.

V interiéru, který se pyšní renovovaným mobiliářem z roku 1733, je k vidění i stroj na výrobu mastí.

FOTO: ČTK/Eret Petr

K mnoha starým lékům se medicína vrací 

Lékárna navíc disponuje nástroji a pomůckami na výrobu mastí, léků, pilulek, pomůckami na pouštění krve žilou či přikládání baněk. V dobové lahvi jsou jako ukázka kdysi hojně využívané léčebné metody živé pijavice. I když některé staré recepty dnes nevyvolávají přílišnou důvěru, k řadě metod se i dnes zejména alternativní medicína vrací. Salvová připomněla například pijavice, léčbu drahými kameny, bylinky nebo přikládání larev mouchy bzučivky na odumírající tkáň.

V interiéru jsou k vidění i dobové tabulky označující jedy.

V interiéru jsou k vidění i dobové tabulky označující jedy.

FOTO: ČTK/Eret Petr

Klatovská lékárna je také ukázkou toho, že už v době baroka mělo dobře vybrané jméno apatyky svůj obchodní význam. Lékárny se často pojmenovávaly po orlech, jelenech, lvech, jednorožcích a dalších silných tvorech. "Věřilo se, že když se rozemelou jejich drápy, kly, rohy, zobáky, že pacient požije něco silného a získá jejich vitalitu, energii a sílu," vysvětlila Salvová.

Jednorožec byl nejmagičtějším tvorem a lidé věřili, že esence z jeho rohu dokáže téměř cokoliv od léčby nemocí, přes získání lásky až po lék na dlouhověkost. Pod stropem oficíny je proto dlouhý zub z mořského kytovce narvala, který měl připomínat bájného jednorožce.