Město zatím nevyloučilo, že se místo nové stavby koupí stávající penzión s 30 postelemi. „Bylo by to však jen dočasné řešení, na pět až sedm let. Stavba nového hotelu je koncepčnější, vyřešila by ubytovávání lázeňských hostů na mnohem delší dobu,“ uvedl předseda představenstva společnosti lázně Evženie, místostarosta Stanislav Stehlík (USZ).

Pro stavbu hotelu chce Klášterec nad Ohří získat šedesátiprocentní dotaci z Evropské unie nebo najít strategického investora. I kdyby nic nedostal nebo nenašel, ubytování řešit musí. „Snažíme se získat statut lázeňského města,“ připustil Stehlík. Klášterec by se jím podle něj mohl ozdobit už příští rok.

Lázně zatím nevydělávají

Lázně jsou v provozu od července 2008 a zatím nevydělávají. „První sezóna byla jen poloviční a ztráty šly k sedmi miliónům. Loni to bylo už jen 4,8 miliónu a letos očekáváme kolem tří miliónů. V porovnání se 150 milióny, které jsme na rozvoj lázeňské zóny a města získali v dotacích, jsou to zanedbatelné částky,“ usoudil Stehlík.

Klášterec se chce stát moderním evropským lázeňským městem se špičkovým relaxačním areálem. Kromě odborné zdravotní péče a procedur by rád nabízel svým hostům i možnost sportovního vyžití. V okolí města se dá provozovat turistika, cykloturistika i lyžování.

Zóna má kolonádu, nové příjezdové komunikace, lázeňský dům Evženie, restauraci, tenisové kurty a parky. Klášterec obnovil centrální náměstí, vybudoval kolonádu, upravil silnice a opravil náměstí. Zaměstnává 25 kvalifikovaných lidí.

Severočeské město se pokouší navázat na tradici lázeňství. To sice nikdy nedosáhlo věhlasu nedalekých Karlových Varů, bylo však prosperujícím odvětvím, a to od objevu léčivého pramene Evženie v roce 1897 do poloviny minulého století. Po úpadku v totalitních dobách se na přelomu osmdesátých a devadesátých let objevily první pokusy o jeho obnovu. Tehdy se také našel nový pramen.

Od roku 1993 se o znovuoživení tradice lázeňství pokouší samo město Klášterec. Zdejší prameny jsou vhodné zejména k léčbě poruch zažívacího ústrojí, metabolismu a srdečně-cévních onemocnění. K dispozici jsou zatím dva, vloni se našel třetí, a to v hloubce padesáti metrů u slepého ramena řeky Ohře.