Říká se jim všelijak: inteligentní stavba, e-dům, digitální domácnost, smart architecture.

Všechny pojmy skrývají pod různým názvem to samé: chytrost. „Dům s vlastním CML,“ řekl by třeba fanoušek slavných seriálových Návštěvníků a jejich Centrálního mozku lidstva.

Co musí mít

Jaká kritéria musí inteligentní budova splňovat? V první řadě být energeticky téměř či úplně soběstačná, nezávislá na dodávkách zvnějšku.

Tomuto tématu – nízkoenergetickým a ještě lépe pasivním, nulovým, či dokonce aktivním stavbám, které víc energie vyprodukují než spotřebují – jsme se věnovali v březnových Srealitách.

Nyní se zaměříme na další faktor příjemného žití v chytrém domě či digitální domácnosti.

Internetová Wikipedia je popisuje jako nemovitosti, které zajišťují optimální vnitřní prostředí pro život prostřednictvím stavební konstrukce, techniky, řídicích systémů, služeb a managementu. „Je efektivní ekonomicky, energeticky i z hlediska působení na vnější prostředí a umožňuje víceúčelové použití a rekonfigurace,“ definuje otevřená encyklopedie inteligentní dům s tím, že reaguje nejen na potřeby maximalizovat lidem pohodlí, ale i zpříjemnit jim zábavu, zaručit co nejvyšší bezpečí a snížit náklady na provoz. Hlavně díky lepší koordinaci sítí.

Hlavní potíž těch dnešních – od vody po elektřinu – je jednoznačně v nepravidelnosti jejich vytížení. Nejvíc se spotřebovává ve špičce, v noci je spotřeba minimální.

Tuto otázku v domech budoucnosti vyřeší propojené elektroměry, které si „vyjasní“, odkud elektřinu vezmou a kam ji pošlou. Logicky napojené na zmíněný mozek celého domu à la struktura www sítě.

V ní může energie vlastně nabízet mnoho nezávislých poskytovatelů a elektroměr či počítač z nabídky vyhodnotí, která je pro dům momentálně nejvýhodnější.

Tento návrh architekta Jana Tesaře získal nedávno hlavní cenu soutěže Porotherm 2009 Rodinný dům budoucnosti. Projekt představuje nestárnoucí typ rodinného domu – sevřený jednoduchý blok v zahradě.

Tento návrh architekta Jana Tesaře získal nedávno hlavní cenu soutěže Porotherm 2009 Rodinný dům budoucnosti. Projekt představuje nestárnoucí typ rodinného domu – sevřený jednoduchý blok v zahradě. Porota ocenila přehlednou dispozici, v níž se počítá s proměňujícími se potřebami rodiny.

FOTO: Komunikace&Profit (sekretariát soutěže)

Jak na to

Realizace chytrých staveb začíná projektem. Ten popisuje rozsah celého řešení – vždy takzvaně modulárního. „Nejdůležitější je začít kabeláží. Vše ostatní od řízení přes ovládání po multimédia se dá realizovat později,“ vysvětluje Wikipedia.

Srdcem inteligentního domu je centrální systém, který díky potřebné infrastruktuře a jednotlivým aktivním prvkům pomáhá automatizovat provoz domu.

Smyslem systému je, aby jeho ovládání a řízení bylo co nejjednodušší a maximálně intuitivní. Komplex v sobě integruje také zabezpečení obydlí a veškeré osvětlení a kdykoli a kdekoli je schopen poskytnout informace o jeho aktuálním stavu. Kromě toho dosahuje díky efektivnímu ovládání tepelných zdrojů v domácnosti velkých finančních úspor a tím, že je šetrný k majitelům domu, je šetrný také vůči životnímu prostředí.

Běžné domy budoucnosti
typroční spotřeba na m2
Nízkoenergetický
15–50 kW/m2
Pasivní
do 15 kW/m2
Nulový
0–5 kWh/m2 
Aktivní vyrobí víc, než spotřebuje

Vysílám: pracuj

Dům budoucnosti bude člověk podle expertů téměř jistě celý řídit na dálku, podobně jako u televizí, nebo prostřednictvím počítače, mobilem, ale dál do budoucna spíš dotykovým panelem či hlasovým ovládáním. A na úplném vrcholu pyramidy podkožním čipem, který bude vedle ovládání sledovat i zdravotní stav a další data domu i člověka budoucnosti.

Pod heslo „celý řídit“ přitom vizionáři zahrnují opravdu všechno: od osvětlení, topení a zabezpečení domu, což už ve velkém známe, po ovládání trouby, myčky, pračky, médií, žaluzií, údržby bazénu, sauny a zalévání zahrady. „Z jednoho místa – centrálního systému – máte přehled o všem, co se ve vašem domě děje, a můžete to také ovládat,“ vysvětluje Jan Průcha, ředitel Insight Home.

Tato firma spolu s partnery vyvinula řešení inHome pro moderní bydlení – tedy právě inteligentní domácnost, dům budoucnosti. „Navigace systému je intuitivní, aby vyhovovala všem členům domácnosti. Z kuchyně si můžete nastavit vyhřívání bazénu, rozsvítit v zahradním domku, sledovat záznam z libovolné kamery anebo aktivovat alarm. Výhodou pro rodiny s dětmi je možnost monitorování jejich pohybu například v blízkosti bazénu,“ přibližuje Průcha. „Užitečná je i optimalizace nakládání s energiemi, která šetří životní prostředí. Pro efektivní vytápění nebo chlazení je vždy potřeba kombinovat různé zdroje tepla. Systém pružně reaguje na činnost členů domácnosti: otevření okna, požadavek na změnu teploty v místnosti a podobně. Jen díky efektivní regulaci alternativních zdrojů v kombinaci s případnými konvenčními zdroji se dosahuje těch nejvyšších úspor,“ vysvětluje.

Zvláštní cenu Ministerstva pro místní rozvoj získal v soutěži Rodinný dům budoucnosti Porotherm 2009 tento projekt architekta Pavla Chládka.

Zvláštní cenu Ministerstva pro místní rozvoj získal v soutěži Rodinný dům budoucnosti Porotherm 2009 tento projekt architekta Pavla Chládka.

FOTO: Komunikace&Profit (sekretariát soutěže)

Ředitelka zornička

Je evidentní, že dům blízké budoucnosti je jedině dům bez drátů. Inteligentní domy kabely neznají. Sází výhradně na bezdrátové technologie typu WiFi. Výjimku představují jen přívody. Zmíněný CML učí a moduluje veškeré funkce potřebám lidí. Jak? Po rozpoznání otisku palce, hlasu či zorničky očí příchozího mu nastaví v domě či konkrétním pokoji teplotu, zapne intenzitu světla, oblíbené médium, rozhrne závěsy.

„Přenášet energie bezdrátově dneska zvládneme na několik decimetrů s 75procentní intenzitou. To už v pohodě stačí na rozsvícení běžné žárovky. Brzy se ale takhle budou zapínat věže, počítače, televize, dobíjet mobily,“ předpovídá Justin Rattner z Intelu, předního výrobce procesorů.

Přichází to...

Inteligentní domy nejsou ale záležitostí až tak vzdálené budoucnosti. Tato koncepce už je totiž za dveřmi.

O zajímavých světových stavbách, v nichž se skrývá světlá budoucnost, jsme psali v minulém čísle. Ať šlo o rodinu CO2 neutrálních rodinných domů Home for Life, jejichž energetická bilance končí díky solárním systémům a fotovoltaickým článkům napojeným na vlastní meteorologickou stanici přebytkem, nebo o čerstvě otevřenou největší solární budovu světa Dezhou v Číně, jejíž 75 000 m2 potřebuje energii z 95 % jen z vlastních solárních panelů. Bahrajn World Trade Center zase využívá větrné turbíny vyrábějící výrazně přes 1000 MWh elektřiny ročně.

Rotující mrakodrap v Dubaji zase produkuje desetkrát víc energie, než kolik spotřebuje, díky jejímu získávání z větru a slunce. Podobně jako Energy Tower v Manámě – té vedle větrné elektrárny a solárních článků pomáhá i chlazení pod mořskou hladinou.

Architekt Pavel Chládek vidí budoucnost rodinného bydlení v tradiční dispozici a ve výrazu „bílých vil“. Boduje jednostrannou orientací vůči světovým stranám vedenou snahou o hospodárné využití energií.

Architekt Pavel Chládek vidí budoucnost rodinného bydlení v tradiční dispozici a ve výrazu „bílých vil“. Boduje jednostrannou orientací vůči světovým stranám vedenou snahou o hospodárné využití energií.

FOTO: Komunikace&Profit (sekretariát soutěže)

… už i k nám

Chytré domy aneb realitní budoucnost pouští zajímavé kořínky i v Česku.

Jak ukázalo setkání developerů, stavitelů či architektů koncem minulého roku na konferenci Nejen o rezidencích, chtějí se vedle nízkoenergetických staveb mnozí zaměřovat právě na objekty s potenciálem pro zavedení takzvané inteligence. „Developeři se začínají orientovat i na jiné nástroje pro zvýšení zájmu o své projekty než výhradně na stlačování ceny k podlaze,“ říká Jan Průcha, jeden z organizátorů konference. „Zákazníci jsou – a je jich dost. Jen si pečlivě vybírají, do čeho budou investovat. Inteligentní domácnosti, které svým obyvatelům výrazně zvednou životní standard, nejsou ve fázi projektu o mnoho dražší. Náklady na potřebnou kabeláž se zvednou maximálně o dvacet procent z ceny konvenční instalace, tedy o zanedbatelnou částku v poměru k celé investici,“ vysvětluje.

Jak už jsme zmínili, v jádru centrálního systému, který dodává stavbě onen klíčový prvek domů budoucnosti – inteligenci –, leží strukturovaná kabeláž. „Developeři jejím prostřednictvím nabídnou zákazníkovi přidanou hodnotu a nechají na něm, do jaké míry ji zhodnotí. Výsledné náklady na integraci funkcí domácnosti ponese majitel bytu nebo nemovitosti – šíře použitých funkcí a spotřebičů bude záležet jen na jeho fantazii a peněžence,“ uvažuje Jan Průcha.

Zhodnocení investice do nemovitosti je klíčové zejména proto, že už neplatí trend trvalého růstu cen. A tak je v současné době velká poptávka také po nízkoenergetických stavbách, jejichž parametry představují pro zákazníky přidanou hodnotu.

Hlavní cenu Porotherm dům student 2009 získal Marek Benada. Jeho projekt předpokládá především nezbytnost úsporného využívání energií. Dispozice minimalizuje nutnost otvorů na sever.

Hlavní cenu Porotherm dům student 2009 získal Marek Benada. Jeho projekt předpokládá především nezbytnost úsporného využívání energií. Dispozice minimalizuje nutnost otvorů na sever. Na jih se otevírá velkými okny do lodžií, které lze podle potřeby plně uzavírat vnějšími harmonikovými okenicemi. Kombinuje tradiční přístupy a moderní technologie.

FOTO: Komunikace&Profit (sekretariát soutěže)

Vize pro všechny

A co je ještě zajímavější, coby minulost vypadají přetechnizované systémy výhradně pro movitou klientelu. V budoucnu by měly chytré domy obývat všichni, stejně jako se stal běžnou praxí pro všechny internet, plazmové či LCD televize – to vše vstupovalo do většiny domácností po špičkách prostřednictvím nadšenců ještě nedávno. A dnes už je všechno jinak.

V duchu tohoto vývoje budou prý celé chytré domácnosti stejně dostupné, a to už v blízké budoucnosti.

Zaznělo to třeba na loňském veletrhu FOR ARCH. „Nové domácnosti by měly především respektovat životní styl svých obyvatel a nabídnout jim maximální komfort a jednoduchost v oblastech, které si sami zvolí. Důležité proto bude plánování a tvorba projektu, ale také osvěta – mezi potenciálními uživateli je potřeba budovat důvěru, že je centrální systém jednoduše a intuitivně ovladatelný, o spolehlivosti nemluvě,“ popisuje trendy Jan Průcha. „U technologických novinek lze pozorovat buď nekritické nadšení z každého zlepšení, anebo naopak jejich odmítání, protože je pocitově vzdálené zákazníkově životnímu stylu. Integrované domácnosti by měly svým obyvatelům sloužit tak, aby o nich nemuseli přemýšlet,“ uvažuje.

Na konferenci se představili mimo jiné dodavatelé jednotlivých technologických řešení: AV Media, Pioneer, Samsung, Legrand, In-sight Home, který vše zastřešuje ve svém systému inHome. „Naším cílem bylo představit nejenom drobnosti, které nadchnou milovníky netradičních technických řešení, ale hlavní pilíře funkcí, které činí bydlení skutečně inteligentním. Tím máme na mysli takové, které obyvatelům zajistí maximální zjednodušení ovládání, bezpečnost, ekonomičnost v nákladech a zábavu,“ vysvětluje Průcha.

Ve stejné soutěži se dočkal Ceny pořádající společnosti Wienerberger cihlářský průmysl tento návrh architekta Josefa Semana. Projekt počítá pro budoucnost s nestálými přírodními podmínkami.

Ve stejné soutěži se dočkal Ceny pořádající společnosti Wienerberger cihlářský průmysl tento návrh architekta Josefa Semana. Projekt počítá pro budoucnost s nestálými přírodními podmínkami. Přináší návrh domu do záplavových oblastí, který má volné přízemí se zásobníkem dešťové vody a ve dvou podlažích úsporný byt se střešní terasou. Řešení prokazuje, že tento typ lze sdružovat do dvojic i delších řad.

FOTO: Komunikace&Profit (sekretariát soutěže)

Za kolik

Pokud jde o náklady s inteligentními domy spojené, základ lze položit již za dvaceti- až třicetiprocentní navýšení výdajů na standardní silnoproudou instalaci.

Osazení spotřebiči už je zcela v režii zákazníka, který tak výrazně ovlivní koncovou cenu celého řešení.

Ukázkový inteligentní dům lze navštívit třeba v pražských Cholupicích: zmíněná společnost Insight Home tu loni otevřela nové Centrum pro technologie inteligentního bydlení – tzv. Citib.cz.

Areál dvou obytných a jednoho zahradního domu slouží jako prezentační místo budoucího bydlení střední a východní Evropy. „Centrum veřejnosti přibližuje výhody, které nabízí inteligentní bydlení jednadvacátého století. Integrace jednotlivých funkcí do centrálního řídicího systému umožňuje na míru přizpůsobit chod domu tak, aby člověk ušetřil co nejvíc času při údržbě, zabezpečil jej a využil svůj volný čas podle představ,“ dodává Jan Průcha.

Zmíněný areál se rozkládá na 4000 metrech čtverečních a představuje investici ve výši 25 miliónů korun. Celková cena systému inHome se však liší v závislosti na typu stavby a obvykle se jedná o zhruba deset až dvacet procent z celkové ceny. „Systém je individuálně škálovatelný a záleží jen na majiteli, jak inteligentní jeho vlastní dům bude. Důležité je však položit systému takové základy, aby jej bylo možné dále rozvíjet,“ uzavírá Průcha.