Nejúspěšnější český region z hlediska investiční atraktivity i místo s nejvyšší socioekonomickou úrovní – hlavní město Česka jasně ovládlo obří srovnání studie „MasterCard česká centra rozvoje 2009“, na němž několik měsíců pracoval tým odborníků z Vysoké školy ekonomické. Jedná se o českou variantu každoročně vydávaného globálního žebříčku nejvýznamnějších měst MasterCard Worldwide Centers of Commerce.

„Chápeme to jako potvrzení, že plníme průběžné strategické cíle rozvoje, jako je vytvoření mezinárodně uznávaného, ekonomicky prosperujícího a úspěšného města, ve kterém se bude lidem příjemně žít,“ říká Pavel Bém, primátor Prahy.

Ta dominuje všem žebříčkům. V městech se za ní seřadily další metropole Brno, Plzeň či Hradec Králové, dobře si ale vedou i některá menší, jako například Mladá Boleslav.

I lídr má slabší stránky

„Velkou výhodou Prahy jsou zahraniční investice, které jsou zde dlouhodobě zakořeněné,“ vysvětluje Pavel Javorský, ředitel kanceláře MasterCard Europe pro Česko a Slovensko. „Má specifické postavení, protože vytváří téměř čtvrtinu celostátního HDP. Podle našich údajů je zde úroveň víc než dvojnásobná proti celorepublikovému průměru. Praha reprezentuje rovněž největší regionální trh práce. Na druhou stranu je nutné zmínit, že i česká metropole má své rezervy, například v oblasti dopravní infrastruktury či dostatku rozvojových ploch,“ dodává Javorský.

„Praha je nejvýznamnějším územím Česka a v budoucnu zůstane i přes určitá negativa dlouhodobě investičně nejatraktivnější oblastí. Její jedinečnost je dána zejména pozitivní imagí, koncentrací institucí terciárního vzdělávání, veřejného sektoru a řadou dalších výhod,“ doplňuje René Wokoun, vedoucí katedry regionálních studií VŠE.

Brownfieldy vs. zelená louka

Praha logicky dominuje i hodnocení regionů. Středočeský kraj, který se umístil na druhé příčce, zaostává o téměř 37 %. V těsném závěsu pak skončil Jihomoravský kraj. „Na území středočeského regionu se nachází jeden z nejdůležitějších rozvojových pólů Česka: Mladá Boleslav. Ta díky svému spojení se Škodou Auto může být investičně atraktivní především pro firmy, jejichž produkce je navázána na automobilový průmysl. Vzhledem k přírůstku obyvatel je město zajímavé také pro investory v oblasti služeb a realit,“ hodnotí stříbrnou středočeskou příčku René Wokoun.

„S ohledem na udržitelný rozvoj a potřebu posílení regionální konkurenceschopnosti se snažíme především o perspektivní obory s vysokou přidanou hodnotou. Naopak o velké logistické a skladové areály Středočeský kraj nestojí a projekty tohoto typu na svém území nepodporuje. Revitalizace brownfieldů mají přednost před investicemi na zelené louce. Je jisté, že s ohledem na připravované velké projekty, na kterých náš kraj přímo spolupracuje, případně je sám jejich nositelem, se investiční aktivita ještě významně zvýší,“ vysvětluje hejtman Středočeského kraje David Rath.

Investiční atraktivnost krajů

Hl. m. Praha  98,8 %
Plzeňský kraj  58,7 %
Pardubický kraj  57,3 %
Královéhradecký kraj  57,3 %
Středočeský kraj 56,1 %
Jihočeský kraj  55,4 %
Jihomoravský kraj
 55,1 %
Olomoucký kraj  49,8 %
Zlínský kraj  48,0 %
Karlovarský kraj  46,9 %
Moravskoslezský kraj  46,8 %
Liberecký kraj  46,7 %
Kraj Vysočina  44,4 %
Ústecký kraj  36,3 %
Zdroj: Studie MasterCard česká centra rozvoje 2009

Smělé moravské plány

„Centrum Jihomoravského kraje Brno je jedním z důležitých center vzdělávání, veletrhů a soudnictví. Kraj se také vyznačuje technicky vzdělaným obyvatelstvem,“ hodnotí třetí místo Pavel Javorský. „Nezapomínáme ale ani na mimobrněnské regiony – první vlaštovkou bude finanční podpora Akademické zahrady v Lednici. Vidíme šance v podnikání. Ve všem, kde se může uplatnit potenciál zdejších univerzit i vysoká kvalifikační úroveň obyvatelstva. Do pěti let se chceme stát jedním z padesáti nejinovativnějších regionů Evropy,“ plánuje hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Problémem regionu jsou podle studie marginalizovaná území, zejména Znojemsko a Hodonínsko.

Moravská metropole Brno se v žebříčku atraktivnosti investic umístila na třetím místě za Prahou a Mladou Boleslaví.

Moravská metropole Brno se v žebříčku atraktivnosti investic umístila na třetím místě za Prahou a Mladou Boleslaví.

FOTO: imprimis

Plzeň vs. venkov

Socioekonomicky čtvrtý, ale investiční atraktivností hned druhý po Praze – tak se může na sklonku roku 2009 hodnotit Plzeňský kraj.

Ten těží ze své polohy, zejména dobrého dopravního napojení na Prahu a blízkosti ekonomicky silné spolkové země Bavorsko. „Region se vyznačuje slabou hustotou zalidnění, druhou nejnižší po Jihočeském kraji. Rozmístění aktivit je nerovnoměrné – jasně vládne Plzeň,“ píše studie.

„Investiční atraktivnost zvyšuje právě metropole Plzeň, která pro přilákání investic realizuje dlouhodobě aktivní a úspěšnou politiku. Pro investory je zajímavá zejména díky své dopravní poloze, průmyslové tradici i zkušenostem z lokalizace investic velkých nadnárodních firem,“ vysvětluje Javorský.

Mezi slabé stránky podle něj patří hlavně zanedbaná dopravní síť a nízký stupeň vybavenosti kraje technickou infrastrukturou, nedostatečná dopravní obslužnost a služby na venkově a v některých příhraničních oblastech.

Východočeská dvojčátka

Posledním medailistou je Pardubický kraj. Z hlediska úrovně investiční atraktivnosti se řadí na třetí místo za Prahu a Plzeňsko. Hned za Pardubickým najdeme Královéhradecký kraj. „Jejich podobnost je zřejmá. Oba navazují hlavně na průmyslovou tradici,“ hodnotí studie.

„Atraktivitu Pardubic zvyšuje výhodná dopravní dostupnost, přičemž určitým problémem je dosud napojení na D11. Důležitým faktorem z pohledu investora může být využití potenciálu vzdělávacích a výzkumných institucí, které v Pardubicích působí,“ uvádí René Wokoun. „Kraj má díky mimořádné poloze uprostřed republiky a na spojnici významných dopravních koridorů dobré podmínky pro nové stavby. Po dobudování rychlostní komunikace R35 a R43 zájem určitě vzroste,“ doufá hejtman Pardubicka Radko Martínek.

Pro vedlejší Hradec Králové platí podobné. „Velmi důležité bude dodělat napojení na dálniční síť, protože D11 zatím těsně před Hradcem končí. Na rozvoj aktivit s vyšší přidanou hodnotou působí přítomnost významné univerzity a její spolupráce s podnikatelskou sférou,“ doplňuje Wokoun. Dostavba dálnice D11 k česko-polským hranicím je důležitá nejen pro krajské město, ale i pro celý region. „Dálnice zatím lidem v kraji zcela neslouží. Dnes je pouhou spojnicí východních Čech s Prahou. Od dostavění této čtyřproudové silniční tepny si slibujeme příliv investorů do dalších koutů kraje, rozvoj realitních příležitostí a zlepšení života pro obyvatele,“ dodává hejtman kraje Lubomír Franc.

Nejen malební Jihočeši

Investičně šesté a socioekonomicky sedmé jižní Čechy se vyznačují hlavně stabilitou. „Po roce 1990 nemusela místní regionální ekonomika projít tak významnou restrukturalizací jako ve většině ostatních krajů Česka,“ hodnotí studie.

„Výsledky ukazují, že pro investice Jihočeského kraje je významné jeho okolí, zejména silné rakouské regiony a pak také Plzeňský a Středočeský kraj,“ myslí si Pavel Javorský.

V žebříčku měst obsadily České Budějovice desátou a Tábor 22. pozici. Budějovice coby osmé největší město České republiky bývají nejčastěji spojovány s cestovním ruchem. „Město je ale logicky přirozeným spádovým centrem, což mu pomáhá v rozvoji. Město v budoucnu významně zvedne dobudování jihočeské části dálnice D3 a navazující R3 do Rakouska,“ plánuje Wokoun.

„Výsledky průzkumu potvrdily, co ví každý Jihočech. Že kraj není přitažlivý jen malebností, ale je to region, kde se dobře žije. Nízká míra nezaměstnanosti i v době ekonomické krize je toho důkazem. Věřím, že až se dobuduje silniční síť, železniční koridor a letiště v Plané u Českých Budějovic, budeme pro realitní a další investory ještě zajímavější,“ komentuje hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.

Olomoucku chybí zahraniční investice...

Dvě osmičky v žebříčcích urval Olomoucký kraj, jehož pozici oslabují zejména ekonomické problémy severní části regionu: okresů Jeseník a Šumperk. Tato oblast trpí hlavně špatnou dostupností. „Z výsledků studie lze vypozorovat, že Olomoucký kraj má poměrně pozitivní image mezi podnikateli, což je jeden z důležitých ukazatelů pro hodnocení investiční atraktivnosti. V případě tohoto indikátoru obdržel stejně indexních bodů jako Královéhradecký či Moravskoslezský kraj. Před olomoucký region se tedy v tomto ohledu dostalo jen pět regionů,“ odkrývá Pavel Javorský.

Jenže hodnota přímých zahraničních investic na jednoho obyvatele tomu neodpovídá. Kraj v hodnocení tohoto faktoru vykazuje nejhorší hodnotu ze všech čtrnácti regionů Česka. „Olomouc má výhodnou dopravní dostupnost. To je základním motivačním faktorem pro potenciální investory. Pro umístění investic může být ale omezujícím činitelem nedostatek rozvojových ploch,“ kritizuje René Wokoun, vedoucí metodického týmu studie.

... Vysočině cestovní ruch

Vysočina se může v posledních deseti letech pochlubit značným ekonomickým rozvojem, na druhou stranu studie ukazuje, že kraj a zejména pak Jihlava mají nevyužitý potenciál v oblasti cestovního ruchu. „Ten by mohl regionu v budoucnu výrazně pomoci,“ je přesvědčen Pavel Javorský.

„Z hlediska atraktivnosti skončila Vysočina předposlední. I když to tak na první pohled nevypadá, díky významným zaměstnavatelům je významně napojena na globální trhy, které se vlivem krize dostaly do problémů. Na Vysočinu tak dopadla krize více než na jiné regiony Česka,“ všímá si René Wokoun.

„Nedostatečná intenzita při vytváření podmínek pro rozvoj služeb vedla k tomu, že dopady recese u nás se ukazují být mnohem podstatnější než v jiných částech Česka,“ uznává hejtman Jiří Běhounek.

Co chybí méně atraktivním?

Liberecký kraj, uzavírající desítku v socioekonomickém žebříčku, vykazuje druhý nejvyšší počet registrovaných ekonomických subjektů na tisíc obyvatel. Region patří k nejvíce industrializovaným oblastem Česka. Zatímco dříve pro něj byly typické sklářský a textilní průmysl, dnes vévodí hlavně průmysl automobilový.

V atraktivitě se ale před Severočechy dostaly ještě tři kraje: Zlínský, Karlovarský a Moravskoslezský. „V prvním z nich je z hlediska atraktivnosti nepostradatelné město Zlín, ve kterém se nachází Univerzita Tomáše Bati,“ vysvětluje Javorský. „V budoucnu může Zlínskému kraji pomoci průmyslová zóna Holešov, která je s rozlohou 360 hektarů jedním ze šesti strategických komplexů v Česku. Další zajímavou aktivitou je zřízení kontaktního centra pro východní trhy, společný projekt Zlínského kraje a Hospodářské komory,“ dodává.

To Karlovarský kraj vykazuje spolu s Libereckým druhý nejvyšší počet registrovaných ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel a čtvrtý nejvyšší nárůst za poslední čtyři roky. „Region má specifický charakter, odrážející se v malé rozloze, nízkém počtu obyvatel i hustotě zalidnění, charakteru hospodářství a poloze v blízkosti hranice se Německem,“ komentuje Pavel Javorský. „Samotné Vary se v celkovém hodnocení umístily na čtrnácté pozici těsně za Jihlavou, i když ji v některých ukazatelích předčí. Jedná se především o ukazatele spojené s podnikatelskou aktivitou,“ rozebírá René Wokoun.

Karlovarský kraj, jehož metropolí jsou Karlovy Vary, má za Libereckem druhý nejvyšší počet registrovaných ekonomických subjektů na tisíc obyvatel.

Karlovarský kraj, jehož metropolí jsou Karlovy Vary, má za Libereckem druhý nejvyšší počet registrovaných ekonomických subjektů na tisíc obyvatel.

FOTO: imprimis

Zatímco Moravskoslezský kraj najdeme v žebříčcích až na konci, samotná Ostrava se naopak zařadila mezi nejzajímavější města: socioekonomicky je pátá a v investiční atraktivnosti šestá. „Není pochyb, že jde o atraktivní město. Najdeme tu významný potenciál vysokého školství, vědy a výzkumu. Je zde rovněž přítomno mezinárodní letiště. Ostrava však netrpělivě čeká na stoprocentní napojení na dálniční síť,“ shrnuje pro a proti Wokoun.

Chvost země: Ústecko

Asi nepřekvapí, kdo se nachází na dně tabulek. Ústecký kraj obsadil poslední místa v investiční atraktivnosti i socioekonomické úrovni. „A kraj si nepolepší, dokud nebude dokončena celková restrukturalizace regionální ekonomiky. Atraktivnost snižuje nepříznivá vzdělanostní a kvalifikační struktura obyvatelstva a rovněž blízkost hospodářsky problematického Saska,“ uzavírá René Wokoun.

Světové hvězdy: Curych, Vídeň, Vancouver

O tom, že nejatraktivnějším městem Česka je a bude Praha, pochybuje málokdo. Ale jaká jsou nejlepší místa k žití vůbec?

Sáhnout můžeme třeba po nedávném žebříčku časopisu Monocle – podle něj je městem s maximem nej Curych. Na švýcarském fešákovi oce-nil magazín především investice do dopravy nebo program na snižování emisí. Loňská premiantka Kodaň si pohoršila jen o místečko: skončila druhá. Dánům ublížily pouze chybičky na letišti. Komu by chyběli v žebříčku obři, najde je hned vzápětí. Na třetí pozici skončilo dvanáctimilio-nové Tokio se strašným ovzduším, ale bravurními podnikatelskými příležitostmi. A čtvrtý Mnichov, předloňský vítěz.

Podobný žebříček letos vydala i organizace Economist Intelligence Unit, hodnotící hlavně životní náklady. Nejlépe dopadl kanadský pořadatel blížící se olympiády Vancouver, který získal 98 bodů ze sta. O desetinu bodu za ním skončila Vídeň, pro změnu vítězka letošního hodnocení žebříčku Mercer, kde byl Curych druhý a Vancouver čtvrtý. Za města bez výrazných nedostatků považuje Economist ta, která překročí 80 %. A mezi ně patří Praha – s Budapeští jediné město střední a východní Evropy.