Článek
Bubenečská čistírna odpadních vod byla budována v letech 1901 až 1905 jako součást pražského kanalizačního systému odvádějícího z města odpadní i dešťovou vodu. Celá kanalizace se stavěla podle projektu Angličana Williama Lindleyho a na svou dobu představovala vrchol technologie. Svědčí o tom mimo jiné i to, že stoky slouží bez výraznějších problémů až do dnešních dnů.
„Na kanalizační systém se jezdili dívat odborníci z celého světa, sloužil jako příklad, jak se má kanalizace stavět,“ řekl Právu tiskový mluvčí Ekotechnického musea Tomáš Novák.
Samotná čistírna byla uvedena do provozu v roce 1906. Byla vybavena na tehdejší dobu nejmodernější technikou, která se z valné části zachovala do dnešních dnů. Přitom nechybělo málo a unikátní stavba se do dnešních dnů nedochovala. Poprvé málem čistírna zmizela z povrchu zemského ve 30. letech, kdy se uvažovalo o stavbě čistírny nové, projekt ale ztroskotal na nedostatku financí.
Nadšenci se ujali zchátralé čistírny
Bubenečská čistírna tedy poctivě sloužila až do roku 1967, kdy byl provoz ukončen a začalo její postupné chátrání. Opět se uvažovalo o její demolici, peníze se na ni však zase nenašly. Usazovací nádrže čistírny ale byly využívány novou čistírnou na Císařském ostrově až do 80. let.
Tehdy již značně zchátralou čistírnu objevila parta nadšenců a začala ji postupně zpřístupňovat veřejnosti. V roce 1991 byl areál prohlášen za kulturní památku a budování muzea mohlo pokračovat. Kromě jiného se tady natáčel film Bídníci, z českých pak Šakalí léta nebo Amerika. V současné době se o čistírnu stará obecně prospěšná společnost (o. p. s.) Ekotechnické museum.
„Vlastníkem budovy je pražský magistrát a Ekotechnické museum od něj má čistírnu v pronájmu. Dnes jsme si již schopni na sebe vydělat. Zhruba čtvrtinu nákladů na provoz a údržbu pokryjeme ze vstupného. Zbytek rozpočtu tvoří příjmy z pořádání kulturních i společenských akcí. Je možné zde uspořádat tiskovou konferenci, vernisáž, ale také firemní školení, raut nebo svatbu. Je to ale na hraně, prakticky veškerý výdělek jde zpět do muzea a také většina lidí, kteří se o čistírnu starají, pracuje zdarma. Jde o fandovství,“ vysvětlil ředitel společnosti Tomáš Věžník.
Památka, která stále láká
Ekotechnické museum navštíví odhadem přes 40 tisíc návštěvníků ročně. I když muzejní sezóna v čistírně začíná 24. dubna, každý den přicházejí alespoň dvě exkurze, především ze škol.
Chloubou muzea jsou dva perfektně zachovalé parní stroje, které sloužily k pohonu čistírny a protipovodňových čerpadel. Ještě dnes je možné je při zvláštních příležitostech uvést do chodu. „Chceme ale rozšířit prohlídky o zážitkovou turistiku v dnes již odpojených stokách. I kvůli tomu jsme se zapojili do projektu Praha technická, který má lidem zpřístupnit pražské technické podzemí jako v případě pražských kolektorů. Také připravujeme stavebně-historický průzkum, abychom mohli čistírnu opravit,“ říká Novák.