Jako příklad uvádějí stavbu plotu, který odděluje oba pozemky. Žádný plot, jakkoli umístěný i jakékoli výšky, dnes nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, ale vyžaduje buď územní rozhodnutí, nebo územní souhlas. Z hlediska stavebníka je mnohem jednodušší, když stavební úřad může vydat pouze územní souhlas, protože to není správní rozhodnutí.

K tomu je ale zapotřebí, aby soused na plánek stavby připojil svůj ověřený podpis, že ke stavbě nemá žádných námitek. „Když ale přijdu k sousedovi a zazvoním a on přede mnou zabouchne dveře a nezískám od něho podpis, nejde použít zjednodušený postup s územním souhlasem. Stavební úřad musí vydat územní rozhodnutí,“ řekl Právu ing. arch. Ladislav Patočka, vedoucí stavebního úřadu Městského úřadu v Hranicích v okrese Přerov.

Dobré vztahy se mohou vyplatit i sousedovi, jehož pozemek hraničí s chystanou stavbou. „Když jsou vztahy se sousedem špatné a stavebník ví, že se s ním nedomluví, tak za ním vůbec nejde, protože předpokládá, že by diskuse s ním byla marná, a podá přímo žádost o územní rozhodnutí.

To je zveřejněno vyhláškou na úřední desce, a tak se může snadno stát, že se soused o stavbě domu dozví teprve v okamžiku, kdy rozhodnutí nabude právní moci a zeď se začne stavět. Pak s tím ale už nemůže nic udělat,“ upozornil ing. Josef Jambura, vedoucí odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu v Písku.

Klíčovou osobou často projektant

Podle Patočky jsou sousedské vztahy dokonce jedna z prvních věcí, o kterých by se měl stavebník radit s projektantem při přípravě projektu. Ten by mu měl i poradit, jaké zjednodušující postupy lze použít.

„Projektant řekne - když se půjde touto cestou, tak to půjde rychleji, když jinou, tak zase pomaleji. Hlavní ale je vybrat kvalitního projektanta,“ uvedl Patočka. Podle jeho slov jsou ale mezi projektanty velké rozdíly. „Někdy si projektant ani nezjistí, zda má obec územní plán, či zda má nějaké regulační podmínky,“ dodal Patočka s tím, že i stavebník musí víc přemýšlet, jak vše co nejlépe připravit a udělat.