Článek
To bude zajímat zvláště mnoho nájemníků, kterým se od ledna nebo i v průběhu roku často skokově zvýší činže, a proto čím dál více potřebují pomoc státu.
Vláda postupovala tak, že zvýšila tzv. normativní náklady na bydlení, které ovlivňují výši příspěvku. Ty jsou odstupňované podle velikosti obce a podle počtu osob v rodině (viz tabulka).
Používání normativních nákladů má nutit lidi, aby si hledali přiměřené bydlení. To je u nájemních bytů ale problematické, protože majitelé často blokují výměny větších bytů za menší.
A jak vypočítat výši příspěvku? Nejprve je nutné zjistit, zda má na něho rodina vůbec nárok.
Kdy vzniká nárok na příspěvek
Nárok vzniká tehdy, jestliže nájemce je v bytě hlášen k trvalému pobytu a celkové náklady rodiny na bydlení přesahují 30 % jejích příjmů, v Praze 35 %. Stanovené podíly z příjmů musí být při tom nižší než normativní náklady.
Do skutečných nákladů se počítají jednak nájemné, jednak náklady za plyn, elektřinu, vodné a stočné, odvoz odpadu, centrální vytápění nebo pevná paliva. Pozor – náklady na bydlení se stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, případně uplatňuje.
Do příjmů rodiny se počítají například i přídavky na děti, rodičovský příspěvek, podpora v nezaměstnanosti, nemocenská.
Matematicky se postupuje tak, že pro zjištění nároku se čistý příjem vynásobí koeficientem 0,30, v Praze 0,35.
Výše příspěvku
Je-li nárok na příspěvek, jeho výše se pak vypočítá jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení, které jsou stanoveny podle počtu členů rodiny a velikosti obce, a příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, respektive v Praze 0,35. Pokud jsou skutečné náklady nižší než normativní, použijí se skutečné.
| Normativní náklady na bydlení v nájemních bytech určené vládou na rok 2010 | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Počet osob | Normativní náklady v obcích dle obyvatel v Kč | ||||
| Praha | nad 100 000 | 50 000 - 99 999 | 10 000 - 49 999 | do 9999 | |
| Jedna | 5 877 | 4 816 | 4 597 | 4 309 | 4 016 |
| Dvě | 8 489 | 7 037 | 6 738 | 6 344 | 5 943 |
| Tři | 11 638 | 9 739 | 9 348 | 8 832 | 8 309 |
| Čtyři a více | 14 597 | 12 307 | 11 835 | 11 213 | 10 582 |
Příklad: Osamělá důchodkyně v Praze má jen důchod 8 000 korun měsíčně, za bydlení v nájemním bytě vydá celkem 6 000 korun měsíčně. Zda má nárok na příspěvek, zjistí tak, že vynásobí svůj příjem (8 000 Kč) koeficientem 0,35. Vychází částka 2 800 korun měsíčně a ta je nižší než normativní náklady na bydlení (5 877). Nárok na příspěvek tedy vzniká.
Výši příspěvku si naše důchodkyně vypočte tak, že od normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v Praze – 5 877 korun – odečte 35 procent svých příjmů, to je 2 800 Kč. Příspěvek činí 3 077 Kč měsíčně.
Příspěvek mohou dostat nejen nájemníci žijící v obecních a soukromých domech, ale i družstevníci a dále i vlastníci bytů a domů. Protože je konstrukce příspěvku dost složitá, je dobré se o všem poradit na úřadech práce.
