To bude zajímat zvláště mnoho nájemníků, kterým se od ledna nebo i v průběhu roku často skokově zvýší činže, a proto čím dál více potřebují pomoc státu.

Vláda postupovala tak, že zvýšila tzv. normativní náklady na bydlení, které ovlivňují výši příspěvku. Ty jsou odstupňované podle velikosti obce a podle počtu osob v rodině (viz tabulka).

Používání normativních nákladů má nutit lidi, aby si hledali přiměřené bydlení. To je u nájemních bytů ale problematické, protože majitelé často blokují výměny větších bytů za menší.

A jak vypočítat výši příspěvku? Nejprve je nutné zjistit, zda má na něho rodina vůbec nárok.

Kdy vzniká nárok na příspěvek

Nárok vzniká tehdy, jestliže nájemce je v bytě hlášen k trvalému pobytu a celkové náklady rodiny na bydlení přesahují 30 % jejích příjmů, v Praze 35 %. Stanovené podíly z příjmů musí být při tom nižší než normativní náklady.

Do skutečných nákladů se počítají jednak nájemné, jednak náklady za plyn, elektřinu, vodné a stočné, odvoz odpadu, centrální vytápění nebo pevná paliva. Pozor – náklady na bydlení se stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, případně uplatňuje.

Do příjmů rodiny se počítají například i přídavky na děti, rodičovský příspěvek, podpora v nezaměstnanosti, nemocenská.

Matematicky se postupuje tak, že pro zjištění nároku se čistý příjem vynásobí koeficientem 0,30, v Praze 0,35.

Výše příspěvku

Je-li nárok na příspěvek, jeho výše se pak vypočítá jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení, které jsou stanoveny podle počtu členů rodiny a velikosti obce, a příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30, respektive v Praze 0,35. Pokud jsou skutečné náklady nižší než normativní, použijí se skutečné.

Normativní náklady na bydlení v nájemních bytech určené vládou na rok 2010
Počet osob
Normativní náklady v obcích dle obyvatel v Kč
 Praha
nad 100 000
50 000 - 99 99910 000 - 49 999
do 9999
Jedna
5 877
4 816 4 597 4 309 4 016
Dvě
8 489 7 037
6 738
6 344
5 943
Tři
11 638 9 739
9 348
8 832
8 309
Čtyři a více
14 597 12 30711 83511 213 10 582

Příklad: Osamělá důchodkyně v Praze má jen důchod 8 000 korun měsíčně, za bydlení v nájemním bytě vydá celkem 6 000 korun měsíčně. Zda má nárok na příspěvek, zjistí tak, že vynásobí svůj příjem (8 000 Kč) koeficientem 0,35. Vychází částka 2 800 korun měsíčně a ta je nižší než normativní náklady na bydlení (5 877). Nárok na příspěvek tedy vzniká.

Výši příspěvku si naše důchodkyně vypočte tak, že od normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v Praze – 5 877 korun – odečte 35 procent svých příjmů, to je 2 800 Kč. Příspěvek činí 3 077 Kč měsíčně.

Příspěvek mohou dostat nejen nájemníci žijící v obecních a soukromých domech, ale i družstevníci a dále i vlastníci bytů a domů. Protože je konstrukce příspěvku dost složitá, je dobré se o všem poradit na úřadech práce.