Článek
Kvůli zdražování energií se klienti zajímají nejen o cenu, ale také o náklady spojené s provozem domu či bytu.
Vyčkávání kupujících si vynutilo vstřícnější postoj developerů i majitelů nemovitostí. Slevy nabízejí hlavně soukromí prodejci. Momentálně je avizováno snížení ceny téměř u 20 procent prodávaných nemovitostí, tedy u každé páté. „Lidé nejdříve nastaví cenu na úrovni předchozích let, ale postupně ji sníží řádově i o statisíce. Pak je mnohdy i několik měsíců neprodejná nemovitost prodána během několika týdnů,“ říká Jakub Havrlant, ředitel realitního tržiště bezrealitky.cz.
Developeři dlouho vyčkávali a místo slev klientům nabízeli nejrůznější dárky typu kuchyně či garážové stání zdarma; prodejní ceny novostaveb začaly klesat až na přelomu jara a léta. Slevy se zatím objevují hlavně u rozestavěných projektů, které mají problémy s prodejem.
Kvalitní novostavby v dobrých lokalitách nezlevňují, avšak projekty, u kterých developer nebral ohled na dopravní dostupnost, dispozice či standardy provedení, jsou za nabídkové ceny prakticky neprodejné.
Jinou formou slevy je nabídka developerů na rozsáhlejší klientské změny ve fázi výstavby a širší škála míry dokončení bytu – od „holobytů“ až po nemovitosti na klíč.
Lidé investují opatrně
Češi v době ekonomické krize více přemýšlejí o zhodnocení investice do nemovitosti, které bylo dříve díky trvalému růstu cen vnímáno jako samozřejmost. „Tento trend je zřejmý z rostoucího zájmu o cenové mapy realit, které umožňují zvážit výhodnost koupě v kontextu dopravní infrastruktury a občanské vybavenosti. Od jara se návštěvnost našeho serveru cenových map zvýšila téměř pětinásobně,“ dodává Jakub Havrlant.
Silným marketingovým tahákem se stává ekologické bydlení. Poptávka po nízkoenergetických nemovitostech stoupla podle Havrlanta od loňska téměř o 50 procent. Kvůli rostoucím cenám energií se totiž klienti v poslední době zajímají nejen o prodejní cenu nemovitosti, ale také o náklady spojené s jejím provozem.
Ceny energií tlačí na úspory
Ve standardním novém bytě o rozloze 90 m2 jsou roční náklady na energie přibližně o 15 tisíc korun vyšší než v nízkoenergetickém. „Pokud by cena energie rostla průměrně o pět procent ročně, pak celková úspora za dobu 40 let dosáhne překvapivých 1,8 miliónu korun,“ potvrdil trend Jan Řežáb, ředitel developerské firmy JRD, která se jako první v Česku zaměřila na komerční výstavbu nízkoenergetických bytových domů.
Přitom nízkoenergetický dům se od běžného domu nemusí vizuálně lišit. „Podstatný rozdíl je však ve spotřebě tepla na vytápění, která je u nízkoenergetického domu až o 60 % nižší,“ vysvětluje Daniel Morávek ze společnosti Atrea, která se na úsporné vytápění budov a vzduchotechniku specializuje.
Aby nemovitost mohla být definována jako nízkoenergetická, nesmí roční spotřeba tepla na vytápění přesáhnout 50 kilowatthodin na metr čtvereční. Protože nálepka „eko“ pomáhá prodávat, někteří developeři současné popularity zeleného bydlení zneužívají. „Skutečně nízkoenergetických bytových projektů je na trhu zatím málo, přitom zájem o ně je velký. Jako nízkoenergetické dnes inzeruje stavby téměř každý, kdo používá stavební izolace. Se skutečnými nízkoenergetickými parametry však takové bydlení nemá nic společného,“ upozorňuje Jan Řežáb.
Kvalita domu se hodnotí takzvaným Průkazem energetické náročnosti budovy, podobným štítku jaký mají elektrospotřebiče. „Průkaz je součástí stavebního povolení a kupující si jej může na developerovi vyžádat. Za nízkoenergetické jsou přitom většinou považovány stavby v třídách A až B,“ doplňuje Morávek.
Developeři nemají zájem
Nízkoenergetické stavby letos začal podporovat i stát nejmasivnějším dotačním programem Zelená úsporám.
Dotaci je možné získat i na byt v novostavbě, podpora se však vztahuje jen na energeticky pasivní domy (do 15 kWh na m2 za rok) a o peníze může žádat až majitel bytu, nikoli sám developer. „Tato kritéria nejsou pro většinu developerů motivací k úsporným opatřením,“ upozorňuje Jan Řežáb.
Jeho pesimistická slova potvrzují i statistické údaje. Energeticky úsporné stavby pro bydlení se na celkovém objemu bytové výstavby u nás podílejí necelým jedním procentem, zatímco v sousedním Rakousku dosahuje počet energeticky pasivních domů, což je přísnější kategorie než pouze úsporné domy, plných sedmi procent z celkově postavených domů a bytů.
Jediné, co by situaci u nás podle názoru odborníků mohlo změnit a přinutit developery stavět ekologičtěji, je tak výrazné zpřísnění závazných norem.
