V létě se v Praze rezidenční trh velice rychle rozběhl, v Bratislavě dokonce předčil skeptická očekávání realitních odborníků.

Vyplývá to z analýzy realitní společnosti Labartt Properties. Ekonomickým propadem byl nejvíce postižen segment nejdražších nemovitostí. A to navzdory předpovědím některých analytiků.

„Luxusnější byty v centru, jejichž největší devízou je lokalita a kvalitní materiály, nebývají nezřídka dispozičně a výměrou příliš praktické.

Často také nemají garážové parkování. Takové byty si těžko hledají své kupující a těžko obhajují cenu,“ tvrdí Dita Korčianová z pražské kanceláře Labartt Properties, ale zároveň dodává: „Celkově je však podle nás nejohroženější segment nekvalitních bytů, kde developer udělal několik chyb současně – v lokalitě, dispozicích, standardu, přidané hodnotě projektu – a stále neposkytl adekvátní slevy.“

Mírný optimismus

Z poptávky a reakcí klientů vychází mírně optimistická předpověď pro podzimní měsíce. „V Bratislavě tomu pomůže i značný počet jednotek, které na trh umístí po dokončení významných projektů zahraniční investoři.

Nebude to mít do konce roku markantnější dopad na konečnou cenu bytů, ale výrazně se rozšíří nabídka v nových dokončených projektech,“ popisuje Peter Gerek z bratislavské pobočky Labartt Properties.

Slevy byly až 20 % 

V porovnání s rezidenčním trhem v Praze se stagnace prodeje týkala Bratislavy jen v lednu a únoru. Za zvýšenou poptávkou, vyjádřenou i růstem prodaných jednotek, stála ochota developerů snižovat cenu a aktivně prodávat. Slevy při individuálním jednání mohly dosáhnout až 20 %.

Podle Petra Gereka toho využili především klienti, kteří delší dobu vyčkávali a čekali na lepší nabídku. „V současné době klienti reagují mnohem pohotověji, protože jsou si vědomi, že ceny více klesat nemusejí,“ vysvětluje Peter Gerek.

Zájem stále trvá, ale prodá se méně

I když zájem o nové bydlení v Praze trval celý letošní půlrok, nedoprovázely jej reálně prodeje. „Klienti byli pod vlivem recese opatrní a vyčkávali. Monitorovali pohyb cen, ale i v případě slev reagovali pouze minimálně,“ shrnuje Korčianová.

Důvod mohl spočívat i v mnohem menší ochotě developerů přistupovat ke slevám – a to i při osobních jednáních se zájemci. Významnější prodeje se začaly – ze stejného důvodu jako v Bratislavě – realizovat až v srpnu.

Pro Prahu i Bratislavu přitom platí, že se zájemci o nové bydlení velice dobře orientují v cenách i hodnotě, kterou mohou získat. V Praze se proto požadavek na slevu z prodejní ceny stále objevuje, avšak málokdy překročí 10 až 15 %.

Jak podotýká Dita Korčianová, slevy se týkají zpravidla jen těch projektů, kde je důvod zlevňovat. U kvalitních jednotek s rozumnými cenami slevy téměř požadovány nejsou.

Menší očekávání

„Otázka na slevu je nezřídka první, kterou klient pokládá. Očekávání zájemců však klesají. Od původních zhruba 30 až 40 % k nynějším 10 až 20 %. Nereálné požadavky se vyskytují, ale jsou stále vzácnější,“ vypočítává Peter Gerek, který se v posledním půlroce nesetkal se situací, kdy by developer nebyl ochoten slevu poskytnout.

Zajímavé srovnání nabízí poptávka po menších bytech. Zatímco v Bratislavě kladou zájemci s ohledem na výslednou cenu mnohem citelnější důraz na efektivní dispozice a nezřídka si vybírají i menší byty než před rokem, v Praze je zájem rovnoměrně rozložen mezi všechny cenové segmenty.

S výjimkou, jak uvedeno, nejdražších bytů či jednotek, kde cena neodpovídá nabízené hodnotě (lokalitě, velikosti apod.).