Stačí, aby obec opravila veřejnou budovu s využitím unijní dotace, začne ji pronajímat třeba na vzdělávací akce, a už musí řešit, jak vůči dotačním podmínkám naloží s profitem.

V předchozím programovacím období se o projektech vytvářejících příjem příliš nemluvilo. Příjmy sice byly sledovány a projekty, které je vytvářely, pak neměly nárok na plnou výši dotace z EU. Místo obvyklých 75 % spolufinancování dostaly pouze čtyřicet, ale nezáleželo na tom, jak velký zisk generují.

V současném programovacím období, pro léta 2007–2013, se však na příjmy při výpočtu výše podpory, na niž je nárok z EU, hledí mnohem důrazněji. Žadatelům, kteří tento nový faktor opomenou, se může stát, že budou muset část peněz vracet, varuje ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Podle vedoucího oddělení finančního řízení programů EU na MMR Jaroslava Richtera začne samotné ministerstvo mnohem důsledněji příštím rokem kontrolovat, jak úředníci posuzující projekty dbají na to, aby ziskové projekty financované z evropských peněz nedostaly více prostředků, než by dostat měly. A protože jde ve způsobu výpočtu o novinku, lze předpokládat, že si dodržování nového pravidla pohlídá i samotný Brusel.

Podnikatelé i obce

Z článku 55 evropského nařízení č. 1083 /2006 vyplývá, že projekt nesmí podléhat pravidlům o veřejné podpoře. Pokud to tak je a jedná se o projekty zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli nebo ty, které zahrnují prodej či pronájem pozemků nebo budov, případně jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu, pak jde o projekty vytvářející příjem.

Vybíráš parkovné a už musíš počítat

Týká se to tedy nejen podnikatelů, ale i obcí. To si řada z nich nemusí ani uvědomit, připomíná MMR. Nové pravidlo se tedy dotkne například obce, která si za pomoci unijních prostředků opraví úřad a následně se rozhodne dvě místnosti komerčně pronajmout, stejně tak jako i podnikatele, který v rámci investice, na kterou použil unijní prostředky, postaví parkoviště, na němž začne vybírat parkovné.

V těchto případech musí žadatel o podporu provést poměrně složitý výpočet, který určí, o kolik peněz si vlastně EU může říci. Ve výpočtu je nově počítáno s jeho ziskem, který pak sníží celkovou částku, o kterou si může žádat. Jde o výpočet takzvané finanční mezery, která vyjadřuje tu část investičních nákladů na projekt, která nemůže být financována samotným projektem a na niž si tedy musí žadatel najít jiné zdroje.

Příklad - sportovní hala

Tak například obec se rozhodne provozovat sportovní areál. Součástí jejího projektu je za přispění unijních peněz postavit sportovní halu, která bude přístupná veřejnosti a ta za její využívání bude platit. Jde tedy o projekt vytvářející příjem a bylo u něj vyloučeno, že se bude jednat o veřejnou podporu.

Celkové výdaje na projekt jsou spočítané na zhruba 18,4 miliónu korun a předpokládané příjmy na 5,5 miliónu korun. Při maximální míře dotace ve výši 85 %, kdy tato míra dotace je vypočítána ze způsobilých veřejných výdajů (co to přesně je, najdete v usnesení vlády č. 560 z 23. 5. 2007 a od Nového roku také na stránkách MMR), které v tomto případě činí 17,5 miliónu korun, by obec měla nárok pouze na cca 12,3 miliónu korun.

Obec si tak musí dát pozor, jinak by vracela 5,2 miliónu korun, jak plyne po provedení výpočtu metodou finanční mezery.

Finanční mezera

Výpočet pomocí finanční mezery se používá u projektů, jejichž příjmy lze objektivně odhadnout předem. Například bude-li cílem projektu oprava kulturní památky, která je následně za poplatek (vstupné) zpřístupněna návštěvníkům, bude odhad příjmů proveden jako součin výše vstupného a očekávaného počtu návštěvníků.

U projektů, jejichž příjmy nelze z objektivních důvodů odhadnout předem, musí být příjmy vytvořené daným projektem do pěti let od ukončení projektu odečteny od způsobilých výdajů vykázaných komisi. O projekty, kdy příjem nelze odhadnout předem, by se mělo ale jednat pouze ve výjimečných situacích. A to u projektů, které jsou zaměřené na inovace, výzkum a technologický rozvoj.

Příliš komplikací a zpětné kontroly

Je tak jasné, že výpočet není dvakrát jednoduchý. Při podrobnějším nastudování nového pravidla vyvstává řada detailních otázek, na které podle MMR v mnoha případech nemá jednoznačnou odpověď ani sama Evropská komise. Mnohé evropské státy tak proto volají po jeho zrušení anebo alespoň částečném zjednodušení.

„Zatím se loni v prosinci podařilo prosadit pouze drobnou změnu článku 55, a to ve dvou ohledech: že se příjmy musí zohledňovat pouze u projektů, které jsou spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Fondu soudržnosti a pak u projektů, jejichž celkové náklady přesahují jeden milión eur,“ konstatuje Richter.

A navíc i když je projekt úspěšné realizován a získal peníze ze strukturálních fondů, tím to všechno zdaleka nekončí, upozorňuje MMR. „I nadále se musí příjmy sledovat a jejich změny zaznamenávat a v případě nutnosti provést přepočet. Pokud se totiž nejpozději tři roky po ukončení operačního programu zjistí, že projekt vytvořil příjmy, které nebyly zohledněny prostřednictvím zmíněné finanční mezery či odpočtů, hrozí, že by se peníze skutečně musely vracet,“ vysvětluje Richter.

Je pak samozřejmě záležitostí každého členského státu, jakým způsobem má v právním řádu zakotvenou vymahatelnost. Pokud by totiž peníze nevymohla na příslušném subjektu, musely by se vracet ze státní pokladny.

Každopádně MMR chystá pro všechny potenciální žadatele metodickou příručku, která by měla poradit, jak skloubit článek 55 s praxí. Vyjít by měla do konce roku, kdy by také informace měly být přístupné na webu ministerstva.