„V tomto pololetí počítáme například s dokončením revitalizace části Litovického potoka, s protipovodňovými opatřeními na Botiči především v úseku ulice Pražská–Kozinovo náměstí či s odbahněním rybníka Labuť,“ uvedl radní.

Jednou z letos ukončených stavebních prací je revitalizace retenční nádrže Hodkovičky. Ta byla postavena v polovině osmdesátých let jako součást odvodnění okolních sídlišť a její význam měl spočívat i v tom, že by zmírňoval povodňové průtoky na Zátišském potoce. Jak se ale časem ukázalo, do návrhu vypouštěcího zařízení s přelivem se vloudila chybička a voda se přes hráz většinou nepřelévala.

Povodně kazí práci

Poslední větší povodeň vloni na jaře se na stavu hráze tudíž dost citelně podepsala. „Z přírodního hlediska se jedná o velmi zajímavou nádrž s množstvím méně častých druhů živočichů a rostlin,“ tvrdí Štěpánek. 

Ze živočichů se tam vyskytují hnědí i zelení skokani, čolek obecný, ropucha obecná a užovka obojková. Na podzim budou u nádrže Hodkovičky ještě vysazeny stromy a mokřadní rostliny. Revitalizace přišla na šest miliónů. 

Revitalizace Řepského potoka

Mezi zajímavé projekty podle Štěpánka patří navracení vody do části Řepského potoka. Kdysi protékal Řepy a napájel místní rybníky. Ty byly postupem času ale zrušeny a stejný osud potkal i potok. Většina pramenišť byla odvedena do dešťové kanalizace a potok tak na dlouhá léta zmizel v trubkách pod zemí. 

Letos se podařilo dokončit první ze tří etap navrácení Řepského potoka na povrch, a sice v úseku od ulice K Mostku až po pražský okruh. Další etapa, která je naplánována na začátek příštího roku, by měla potok propojit od supermarketu Penny po rybník Prasečák. Dále jsou schváleny oprava a odbahnění rybníka Martiňák v Praze 14 nebo Hamerského rybníka v Záběhlicích a u Kamenného stolu ve Vinoři.

Z vytěženého bahna, pokud neobsahuje nebezpečné látky, se pak vytvářejí uprostřed vodní plochy ostrůvky, na nichž mohou hnízdit ptáci. „V Praze mají ptáci problém zahnízdit, ale tam na ně například psi nebo člověk nemohou,“ uvedl Štěpánek.