Na jeden z problémů zelených úspor jste nedávno upozornila – 90 procent poválečné výstavby bytových domů postavených v některé z typizovaných soustav z programu vypadává. Jaké jsou další problémy?

Další věc, kterou si neumím vysvětlit, je poznámka ve Směrnici č. 5 z roku 2009 ministerstva životního prostředí, jež byla zpracována kvůli programu Zelená úsporám. V článku 2 Poskytování podpory je uvedeno, že „na poskytnutí podpory nevzniká žadateli nárok, a to bez ohledu na splnění realizačních podmínek“. Podle mě to odporuje všeobecně vyhlašovanému slibu, že každý, kdo splní podmínky má na dotaci nárok. U všech dotací se sice běžně uvádí, že na ně neexistuje právní nárok, protože například může dojít k vyčerpání určených zdrojů, ale tahle formulace mě trochu zaráží.

Ke Směrnici číslo 5 patří dvanáct příloh, kde jsou určena kritéria programu a z nich by měla vycházet příručka žadatele. Skutečně vychází?

V některých případech nikoli. Jeden docela zajímavý rozpor, na který jsem narazila nedávno, se týká užití tepelných čerpadel pro bytové domy. V příručce pro žadatele, kterou fond zpracovává a distribuuje, je na straně 5 takzvané „důležité vymezení“, kde se říká, kdo může a naopak nemůže být žadatelem. Poslední věta zní, že „u bytových domů nebude poskytována podpora na instalaci tepelných čerpadel“. Tolik Příručka.

U šikmých střech se vrstva tepelné izolace dává většinou mezi krokve.

U šikmých střech se vrstva tepelné izolace dává většinou mezi krokve.

FOTO: Profimedia

Ve Směrnici ani jejích přílohách ale takovéto omezení uvedeno není. Naopak, v části C1 Přílohy 2, která se tepelných čerpadel týká, poslední věta zní: „V této oblasti podpory mohou žádat vlastníci rodinných domů a bytových domů nepanelové technologie i bytových domů postavených v jedné z typizovaných konstrukčních soustav panelové technologie.“ Takže další jasný rozpor, kde nevíme, co platí.

Existuje více takovýchto nejasností?

Ano, existuje. Například u programů na zateplení nejsou specifikovány uznatelné náklady na zateplení. Specifikace je pouze pro zateplení vnějších stěn, kde to jsou  „náklady, spojené s pořízením tepelně izolačních systémů (včetně povrchové úpravy a montáže)“. V této oblasti už totiž existuje rozsáhlá praxe z programu Panel a ze státního programu, kterým poskytovalo dotace ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím České energetické agentury.

U zateplení střech obdobná specifikace není?

Bohužel nikoli. Navíc tím, že program předepisuje splnění doporučených hodnot součinitele prostupu tepla podle platných stavebních norem, což je dnes ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, je nutné dát na zateplení izolaci poměrně velké tloušťky. U plochých střech to ještě není tak velký problém, protože se pohybujeme v tloušťkách od 11 do 20 centimetrů, v závislosti na původním složení střechy.

U šikmých střech ale vzniká problém, protože vrstva tepelné izolace není souvislá – většinou se dává mezi krokve a pod ně. Může se ale stát, že v podkroví bude málo místa a jeho výšku už nebude možné snížit, takže jediným řešením bude zateplení nad krokvemi. V takovém případě pro dodržení doporučeného součinitele prostupu tepla musíme použít polystyrénovou nebo minerální izolaci o tloušťce 25 centimetrů.

Mám-li například taškovou krytinu, musím sundat tašky, odstranit laťování, pak přidat tepelnou izolaci nad krokve, na to udělat nové laťování a znovu položit tašky. Laťování se při demontáži rozštípe, tašky se z poloviny rozbijí. Otázkou je, zda mi Státní fond životního prostředí uzná nové tašky a nové laťování jako uznatelné náklady.

My sice můžeme vypočíst cenu dotace ze čtverečního metru podlahové plochy, ale zároveň platí, že je to pouze 50 procent uznatelných nákladů, takže se může snadno stát, že klienti nedostanou to, nač by podle podlahové plochy měli nárok, jelikož rozhodující budou uznatelné náklady. Proto je definice co jsou uznatelné náklady u střechy tak důležitá.

Jak je to u zateplení podlah?

Budeme-li zateplovat strop nad sklepem, je to v pohodě, protože ho zateplíme vcelku bez problémů ze strany sklepa. Pokud ale u částečně podsklepených budov musíme zároveň zateplit podlahu na terénu, což je běžné u rodinných domů, které nebývají celé podsklepeny, ale i u části bytových domů, dostaneme se do problémů.

Přidat tepelnou izolaci nemůžeme, protože tam máme dveře, takže můžeme zateplovat pouze tak, že vykopeme podlahu. Ve starších domech, tak zhruba do padesátých let, se používala jako tepelná izolace škvára v poměrně silných vrstvách. Škvára se vybere a udělá se nová podlaha s tepelnou izolací tloušťky 130 milimetrů.

U novějších staveb, kde už se dělaly slabší škvárobetony a pórobetony, však bude nutné tyto vrstvy vybourat, a ještě prostor prohloubit. Navíc si to pravděpodobně vyžádá i novou hydroizolaci. Tím nám začínají naskakovat další náklady. Přitom ani zde není specifikováno, co jsou uznatelné náklady. Také nikde není řečeno, zda máte v rámci dotace nárok na dřevěnou, plovoucí nebo keramickou podlahu.

Pokud otázky uznatelných nákladů nebudou v programu Zelená úsporám jednoznačně vyjasněny, mohou se žadatelé dožít nepříjemných překvapení.