Myšlenka oddělení dopravy a pěších na Smetanově nábřeží vychází z původní myšlenky funkcionalistického architekta Karla Honzíka.

Ten už ve třicátých letech minulého století představil urbanistický návrh, podle kterého by se tramvajová a automobilová doprava na Smetanově nábřeží ponořila do podzemí. Mělo by tak vzniknout korzo pro pěší s kavárenskými terasami a výhledem na panorama Hradčan. Návrh byl publikován v Honzíkově knize Tvorba životního slohu.

Současní architekti a další experti jdou v této myšlence dál, nabízejí paradoxně zcela opačné řešení než jejich předchůdce ze „zlaté éry architektury“.

Promenáda nad řekou

Dokument Útvaru rozvoje města (ÚRM) ukazuje možnost propojení Smetanova nábřeží přes Novotného lávku k Alšovu nábřeží přímo pod nynější nábřežní zdí, těsně nad hladinou řeky. „Lidé by mohli procházet k řece už z Alšova nábřeží, na úrovni Platnéřské ulice by mohl vzniknout ostrůvek, který by sloužil jako přístaviště pro malé výletní lodě. Dál by promenáda pokračovala pod obloukem Juditina a Karlova mostu a kolem muzea Bedřicha Smetany po Novotného lávce, nebo podél ledolamů k nové náplavce,“ řekl jeden z expertů, kteří se na nápadu ÚRM podílí.

Překvapivá je v návrhu i možnost odkrýt několikametrový prostor mezi zachovalým obloukem Juditina mostu a prvním dílcem mostu Karlova. Nyní je zde souvislý tunel a přístaviště pro turistické lodě.

„Nová náplavka by mohla být bez potřeby investic propojena s uliční sítí Starého Města prostřednictvím tzv. čapadel, již existujících průjezdů v klasicistní nábřežní zdi,“ uvádí dosud nezveřejněná studie ÚRM.

Samotné těleso nové promenády by mělo být zčásti pontonové, z části ocelové a dřevěné, pod Smetanovým nábřežím by pak mělo tvořit kamenný lineární amfiteátr s několika stupni. V nákresu přicházejí architekti i s myšlenkou umělých plovoucích ostrovů, které by sloužily jako hnízdiště vodních ptáků na klidné vltavské hladině.

„Je to v prvotní fázi návrhu, počítá se s tím v souvislosti s chystanou rekonstrukcí Klementina. Pokud vím, měl by se magistrátní Odbor městského investora již v brzké době zabývat možnostmi, které tento nápad nabízí,“ řekl šéf magistrátních památkářů Jan Kněžínek s tím, že by v případě, že se projekt ukáže jako reálný, vznikla skupina expertů, která by rozvíjela možné varianty.

Mezi zasvěcenými se hovoří o nové náplavce jako nejcitlivější z památkového hlediska, ne však jako o jediné variantě.

Existují další možnosti odklonění dopravy

„Vidím tu možnost i v omezení automobilové dopravy, nebo jejím zahloubení alespoň v prostoru mezi Karlovými lázněmi a hotelem Four Seasons, což je také jedna z uvažovaných variant. To by této klíčové oblasti v okolí Křižovnického náměstí výrazně pomohlo. Doprava by se ale musela pustit ulicemi 28. října a Na Příkopě přes spodní část Václavského náměstí,“ uvažoval provozovatel přívozů, muzea Karlova mostu a staroměstský patriot Zdeněk Bergman, který měl možnost prvotní úvahy vidět.

Tato varianta má ale své odpůrce, kteří tvrdí, že pokud je tu možnost se aut v této citlivé oblasti zbavit, není dobré dopravu, s výjimkou tramvají, podporovat stavbou drahého tunelu. Podle dokumentu ÚRM bude nicméně jakémukoli řešení předcházet veřejná diskuse i odborné semináře, vyjádřit by se mohli i uznávaní domácí a zahraniční architekti.