Článek
Konkrétní plány na hloubení dalších kolektorů potvrdil i náměstek primátora Pavel Klega (ODS). Podle něho se ještě letos začne se stavbou kolektoru, který povede pod Vltavou souběžně s Hlávkovým mostem.
Klega i Čapek argumentovali plánovanou opravou Hlávkova mostu, na němž vedou inženýrské sítě. Pokud by neexistoval u mostu kolektor, musela by se podle Klegy stavět provizorní lávka a náklady na jejich přeložení by podle náměstka byly „víceméně totožné“ se stavbou podzemního tunelu.
Do kolektorů umisťují společnosti i jednotlivci za komerční ceny své sítě – vodu, plyn, elektřinu, ale také optické kabely pro internet či kabelovou televizi. Výhodou jsou snadné opravy a monitorování i stálé prostředí s teplotou okolo 12 °C po celý rok v hloubce 11 až 42 metrů pod povrchem. Při jejich budování jsou časté archeologické nálezy a prý nevadí, že se jimi práce zpožďují.
Po roce 2010 se plánuje spojení Smíchova s Karlovem, kolektor pod Malou Stranou či u Revoluční a opět pod Vltavu vedle Štefánikova mostu. Podle Čapka Praha stavbami jen potvrdí svůj náskok, na 90 km chodeb vede už nyní pod centrem i dalšími čtvrtěmi. „Praha výrazně odskočila od všech dalších hlavních měst EU,“ uvedl Čapek.
Podle něho jde nejen o rozsah, ale i o zabezpečovací systém, který se prý jezdí „učit“ i odborníci ze zámoří. Obdivují třeba účinný ventilační systém či samozhášecí izolaci kabelů. Při úniku plynu je prý ventilace tak výkonná, že nehrozí nebezpečí výbuchu. „I kdyby se v kolektoru chodilo s cigaretou, což se nesmí, nic by se nestalo,“ přiblížil Čapek.
„Kolektory sleduje 45 tisíc čidel. Je to nejmodernější systém v celé Evropě, který monitoruje například i rozdíly teplot a okamžitě reaguje na jakýkoliv neoprávněný vstup,“ poznamenal Čapek. Pražské podzemí láká turisty, podle Čapka jsou návštěvy na dva měsíce dopředu vyprodány. Zato bezdomovci prý mají s kolektory špatné zkušenosti.
Staví se nyní kolektor, který má spojit Václavské náměstí s Karlovým s odbočkou do ulice V Jámě. Kromě toho, že se před časem propadla vozovka ve Vodičkově ulici, se podle Čapka podařilo například sanovat základy paláce Lucerna. Teprve po dokončení tohoto kolektoru mají přijít na řadu další úpravy náměstí, kde se počítá třeba s podzemními garážemi a komerční zónou.
První kolektorové tunely se v Praze začaly razit v roce 1973.
:. Podívejte se, jak vypadá Praha pod zemí. Video: Stream.cz
