Účastník penzijního připojištění má ze zákona o penzijním připojištění (č. 42/1994 Sb.) tu výhodu, že může ve smlouvě, kterou uzavírá s penzijním fondem, určit osobu či osoby k převzetí nároku pro případ své smrti, takže pak naspořený majetek vůbec nespadne do dědictví.

Proto by účastník tuto záležitost měl vždy dobře zvážit už při sepisování smlouvy o penzijním připojištění, lze to však udělat i dodatečně. Když účastník žádnou osobu neurčí, musí počítat s tím, že nároky z penzijního připojištění se po jeho smrti stanou předmětem dědictví jako kterýkoli majetek.

Penzijní připojištění může připadnout komukoliv

Účastník může určit k převzetí nároků kohokoli, tedy osobu příbuznou i nepříbuznou, například svého přítele, a to i více osob podle libovolných podílů.

Nárokem, který tato osoba získá, je buď pobírání pozůstalostní penze, nebo vyplacení tzv. odbytného. Nejčastěji bývá v tom případě využíváno odbytné. Skládá se jednak z příspěvků, které zaplatil účastník, jednak z podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu.

Státní příspěvky připsané účastníkovi do okamžiku jeho úmrtí se nevyplácejí, neboť fond je podle zákona povinen je vrátit ministerstvu financí. Odbytné je penzijní fond povinen vyplatit do tří měsíců ode dne úmrtí účastníka.

Odbytné se vyplácí jen tehdy, pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby určené ve smlouvě vzdaly. Nárok na odbytné nevzniká samozřejmě ani tehdy, pokud účastník zemřel a byla mu předtím vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání.

Jednou určené osoby lze měnit

Pokud někdo neurčí ve smlouvě oprávněnou osobu k převzetí nároku v případě jeho smrti, může to kdykoli za svého života učinit formou dodatku ke smlouvě. Rovněž lze jednou určené osoby či podíly změnit.

Každý by měl vést stále v patrnosti, koho na základě smlouvy o penzijním připojištění učinil pro případ své smrti oprávněným k převzetí nároku, a v případě potřeby změnit osobu. Zapomíná se na to někdy například při rozvodech. Peníze tak může získat i rozvedená manželka, byť by si to zemřelý – kdyby na to za svého života pamatoval – v řadě případů asi sotva přál.

I při pojištění je dobré předvídat

Velmi často není předmětem dědického řízení ani právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného. To se týká zejména životního pojištění.

Proti penzijnímu připojištění ale existuje jeden velký rozdíl. Zákon o pojistné smlouvě (č. 37/2004 Sb.) totiž pamatuje na situace, kdy nebyla v pojistné smlouvě určena osoba, která má získat právo na pojistné plnění (tzv. obmyšlený). V takovém případě nabývají tohoto práva podle zákona manžel pojištěného, a není-li ho, tak děti pojištěného.

Nemá-li pojištěný ani děti, další v řadě jsou rodiče pojištěného, a není-li ani jich, pak osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a z toho důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného. Teprve není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědicové pojištěného.