Příčina je prostá: ceny jsou tu o dost nižší než v Bratislavě. „Před čtyřmi lety jsem si pořídil starší dům v maďarské obci Rajka za půl miliónu korun. Za to jsem v Bratislavě nedostal ani garsonku. Zájem Slováků o zdejší nemovitosti ceny postupně zvyšuje, ale stále se to vyplatí,“ řekl Právu jednatel realitní kanceláře Mikuláš Rusó.

Slováci proto kupují domy a pozemky už také ve vzdálenějších obcích, kde bývají ceny ještě o 20 procent nižší. Celé tajemství tkví v tom, že pro Maďary zůstává Rajka odlehlou částí země v pohraničí, jenže z centra Bratislavy je to jen 20 kilometrů.

Pětina obyvatel Rajky jsou Slováci

„Maďaři z Rajky, kteří dlouhá léta dojížděli za prací do měst, pochopili, že pokud Slovákům prodají dům, mohou si koupit jiný nebo byt v Mosonmagyaróváru, kde pracují. Po vstupu obou zemí do Schengenu Rajku opustili i policisté, kteří pracovali na slovenskomaďarské hranici, a uvolnily se další domy,“ vysvětluje Rusó.

Dnes žije v Rajce 2500 lidí, z nichž přes pětinu tvoří Slováci „Nejsou s nimi problémy,“ říká László Kormos. Vztahy nenarušila ani ostrá slova politiků v Bratislavě a v Budapešti. „My tu žijeme ve shodě,“ dodává Kormos.

Starosta obce chtěl pro slovenské děti zřídit slovenskou třídu ve školce a ve škole, avšak malý zájem zatím jeho záměry zabrzdil. „Slováci raději vozí děti do Bratislavy nebo je dávají do zdejších maďarských tříd, aby se naučily jazyk,“ vysvětluje Rusó.

Igor Melicherčík koupil loni dům za 1,7 miliónu Sk. „Maďarsky jsem neuměl, ale už druhý den jsem zdravil Jó napot! jako všichni kolem. Je tu klid, v zaměstnání v Bratislavě jsem za patnáct minut. Lidé jsou zde bezprostřední, pomáháme si a nemáme žádné problémy,“ líčí život v maďarské obci. Vzpomíná, že když poprvé v životě viděl svého maďarského souseda, ten mu hned nabídl, že mu pokosí trávník.

Do Wolfsthalu jezdí městský autobus

Rovněž rakouské obce Kittsee, Berg nebo Wolfsthal dělí od slovenské metropole jen pár kilometrů, přičemž pozemky jsou i zde levnější než v Bratislavě.

„Zájem Slováků o domy a pozemky je obrovský,“ říká Monika Bieberová z obecního řadu ve Wolfsthalu. Podle starosty Gerharda Schödingera se v obci zatím usadilo asi padesát Slováků. „Odhaduji, že do dvou let tady bude bydlet 150 až 200 Slováků. Jejich zájem však postupně zvyšuje ceny pozemků,“ dodává.

Miriam Sosková nelituje rozhodnutí přestěhovat se z Bratislavy. „Za pozemek jsme zaplatili méně, než bychom dali v Bratislavě. S bydlením ve Wolfsthalu jsem velmi spokojená. Je tu klid, příjemní lidé a do Bratislavy to mám sedm kilometrů,“ říká. Letos začal jezdit do Wolfsthalu autobus bratislavské městské hromadné dopravy.

Rozený Bratislavan Jozef Podhoranský přišel do Wolfsthalu před rokem. „Prodal jsem byt v centru Bratislavy. Oba s manželkou jsme hudebníci a tady nikoho nerušíme. Do práce to mám 11 kilometrů,“ pochvaluje si.