Zákon se významně dotkne i členů bytových družstev, kteří v minulosti požádali o převod bytu do vlastnictví, ale ještě k němu z nějakého důvodu nedošlo. Poslední termín pro převod do vlastnictví se totiž má posunout z roku 2010 o 35 let – tedy až do roku 2045. Nikdo z členů družstev se tedy nemusí obávat, že by přišel o vlastnictví bytu.

Návrh nového zákona připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a nyní ho poslalo do vlády. Pokud ho ministři podpoří, schválí parlament a podepíše prezident, mohl by nabýt účinnosti 1. září 2009.

„Cílem je usnadnit fungování v domě, zjednodušit vztahy vlastníků a zpřesnit ty paragrafy, jejichž výklady dělaly potíže,“ zdůraznil Ředitel odboru bytové politiky MMR Pavel Rakouš.

Největší novinkou je zjednodušení hlasování. O všech společných záležitostech by měli vlastníci rozhodovat nadpoloviční většinou všech hlasů. Dnes má zákon odlišnou úpravu pro různé situace, což je velmi nepřehledné. Například pro schválení rekonstrukce či zateplení domu je zapotřebí souhlasu 75 procent všech vlastníků, pro změnu stanov zase tříčtvrtinová většina přítomných na schůzi.

Hlavní novinky
zjednodušení hlasování (pro rozhodnutí bude zpravidla stačit nadpoloviční většina všech vlastníků, hlasovat půjde i mimo schůzi)
zpřesnění, co je společnou částí domu (např. lodžie, balkóny, terasy, sklepní kóje)
prodloužení termínu pro převody družstevních bytů o 35 let

 

Výjimky by byly v hlasování po novu pouze dvě. Všichni vlastníci by museli souhlasit se změnou spoluvlastnických podílů na společných částech domu a s výší příspěvku na správu domu, pokud by výše tohoto příspěvek neměla vycházet z velikosti spoluvlastnických podílů.

Vlastníci se nemusí scházet, stačí podepsat oběžník

Revoluční změnou je zavedení možnosti hlasování i mimo schůzi, tedy písemnou formou. Výbor společenství by tak mohl předložit všem vlastníkům návrh v písemné podobě, tedy jakýsi oběžník, a ti by svým podpisem stvrdili, zda s ním souhlasí či nikoli. Pro schválení návrhu by stačil stejně jako na schůzi nadpoloviční počet všech vlastníků.

Hlasovat mimo schůzi by podle návrhu zákona bylo možné o všech záležitostech s výjimkou schvalování účetní závěrky, zprávy o hospodaření společenství a správě domu, určení výše příspěvků na správu domu a schvalování výše a podmínek úvěru. K těmto záležitostem by se tedy vždy shromáždění muselo alespoň jednou ročně sejít.

V současné době zákon výslovně upravuje hlasování mimo schůzi jen ve dvou případech. A to když musí s něčím souhlasit sto procent všech vlastníků. To se týká rozhodnutí o změně účelu užívání stavby a o změně stavby.

Umožnit zákonem hlasování mimo schůzi mnoho vlastníků, zejména členů výborů, vítá. Když se lidé kvůli nezájmu některých lidí na schůzi nesešli v dostatečném množství, nemohla být schválena ani jednoznačně prospěšná záležitost.

Někteří vlastníci se ale zase obávají, že hlasováním mimo schůzi, kdy si lidé nebudou moci vyříkat navzájem svoje názory, výbor snadněji prosadí záležitosti, které nemusí být vždy ku prospěchu většiny. „Obávám se, že to umožní zavést mechanickou hlasovací mašinérii, aniž si věci nejprve důkladně vysvětlíme na schůzi,“ uvedl například jeden z vlastníků bytu v Praze 6 Richard Vyskočil.

Ředitel odboru bytové politiky MMR Pavel Rakouš s tím ale nesouhlasí: „Jsme v moderní Evropě, hlasování korespondenční formou být musí, protože řadu užitečných věcí by se jinak nepodařilo schválit,“ řekl v pondělí Právu.

Návrh nového zákona přesněji vymezuje, co je a co není společnou částí v domě. Plyne z něho, že společnou částí domu budou zpravidla například sklepní kóje, lodžie, balkóny, terasy, a to i když je užívá jen určitý vlastník. Dnes tyto prostory někteří vlastníci považují za svůj výlučný majetek. Opravy těchto částí tedy budou také hrazeny ze společného fondu oprav.

Na druhé straně vlastník, který s bytem sám užívá některou společnou část domu, například lodžii nebo balkón, bude i z této plochy přispívat do fondu oprav. To zatím nebylo. Do výpočtu příspěvku se mu nově z této plochy započte jedna polovina výměry.