Zároveň od konce července začnou kameníci a další desítky specialistů pracovat na takzvané povodní straně mostu, kde řeka odtéká. „V tuto chvíli se na mostě v úseku od Malostranské věže až po schodiště na Kampu ukončují práce na povodní straně a vracíme se na stranu návodní, tedy tu, odkud Vltava přitéká,“ potvrdil Právu Pavel Kameník, mluvčí společnosti Stavby mostů Praha, která má rekonstrukci na starost. Opravy potrvají do června 2010.

Práce kameníků na této světově významné památce denně sledují davy návštěvníků. A jak na provoz na mostě reagují? „Zájem je veliký. Lidi lze rozdělit na ty, kteří opravu přijímají a zajímají se, co je uvnitř jedné z našich největších památek ukryto. Do druhé skupiny patří ti, kteří se cítí stavebními pracemi omezeni a jejich reakce zas tak pozitivní není.“

Památkáři se ale potýkají s problémy i při vlastní opravě mostu. Ze zábradlí bude třeba vyměnit mnohem více pískovcových kamenů, než původně očekávali. Ve špatném stavu jsou až dvě třetiny z nich.

Most byl v horším stavu, než se předpokládalo

"Destrukce kamenných bloků zvlášť v úrovni vozovky je větší, než se čekalo, proto jich je třeba vyměnit víc. Jako památkář z toho nemám radost, ale nelze v mostu nechat bloky rozpadající se na písek,“ řekl Právu Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu, který na opravy národní kulturní památky dohlíží.

Podle zjištění památkářů byla v letech 1966 až 1975 řada kamenů poničena jen proto, že nebyly při tehdejší generální rekonstrukci zcela nahrazeny pískovcem, ale opraveny jen zčásti. Bloky vypadají zvenčí zachovale, ale uvnitř, kam zatékala voda a působil mráz, jsou rozsypané. „Cementová zdicí malta se odděluje od pískovcových bloků a na mostě dochází k množství poruch. Voda zatéká do těla mostu a působení mrazu dokonává postupnou destrukci jeho povrchu,“ říká Ondřej Šefců.

"Kámen má jinou pevnost a roztažnost než beton. Oba materiály se chovají na stavbě jinak. Postupně vznikají spáry, do nichž zatéká víc voda a vyvolává další destrukce. Most ničí i krystaly soli ze zimního solení vozovky,“ vysvětluje Šefců.

Most vydrží dalších 80 až 100 let

Část bloků v parapetu mostu, který je nejvíc zatížen sluncem, vodou a větrem, pochází z mladších úprav z doby baroka a z 19. století. Každý kvádr prochází důkladnou prohlídkou památkářů a geologů, jestli je tak kvalitní, aby vydržel další desetiletí.

Most je opravován s životností na dalších 80 až 100 let. Vyřazené kameny, které nelze použít v této fázi opravy, jsou ukládány k dalšímu využití. Původní kvádry jsou nahrazovány novými z kvalitního bílého kocbeřského pískovce z východních Čech.

Na opravu Karlova mostu naváže během příštího roku velká rekonstrukce Křižovnického náměstí. Omezí sice jeho průchodnost, ale čtyři metry zůstanou volné, stejně jako je tomu nyní na mostě