Článek
Pasáž je nejen zkratkou pro pěší, kteří se v ní na chvíli mohou vyhnout kontaktu s dopravou, zajímavým architektonickým prvkem a místem pro obchodníky. Je i společenským fenoménem, jemuž se věnuje řada myslitelů. Německý filozof Walter Benjamin pasážím jako metafoře moderního města a života věnoval své nedokončené životní dílo, které před jeho smrtí čítalo na tisíc stránek.
O tom, že k městu pasáže patří, svědčí nejen jejich vysoký počet, ale i to, že po letech bez údržby od 50. do 80. let se mnohé opravují a nové vznikají. Aktuálně se opravuje pasáž Paláce Archa - tak se jmenuje komplex několika budov v ulici Na Poříčí, který tvoří především objekt někdejší Legiobanky od Josefa Gočára a vedlejší dům s bývalým Divadlem E. F. Buriana, dnes Divadlem Archa.
Staví se nové pasáže
Celkem pět budov získala v roce 2006 developerská firma, jež v nich připravuje kanceláře. Palác Archa by měl být dokončen příští rok. Firma, jež budovy získala, se stala i hlavním sponzorem divadla a je i generálním partnerem uvedení Havlova Odcházení.
"Pasáž v Paláci Archa by měla sloužit jako příjemné místo k setkávání spíše než jako průchod. Mezi nájemci budou kavárny, restaurace a malé obchody," sdělila ČTK Petra Šedinová ze společnosti, která objekty vlastní. Již několik týdnů jsou prázdné prostory bufetu U Rozvařilů, jednoho z posledních míst tohoto typu stravování dříve k Praze neodmyslitelně patřícího. Na jeho místě by měla být otevřena pobočka kavárenské sítě ve stylu rychlého občerstvení.
Od 18. června pak bude celá pasáž zavřená a během prázdnin bude kvůli rekonstrukci zavřené divadlo. Provoz zahájí znovu až v září, kdy začne série dalších repríz Odcházení. V té době by také měla být již dokončena rekonstrukce pasáže, celkově průchozí včetně dvora by měl Palác Archa být začátkem letošního prosince.
Vznikaly už ve středověku
V ulicích Starého Města tvořily průchody hustou síť již ve středověku. Později je nahradily pasáže, které přibývaly zejména s rozvojem architektury na počátku 20. století.
První vznikaly s novými domy při přestavbě někdejšího Koňského trhu do podoby dnešního Václavského náměstí, například v hotelu Ambasador. Další pasáž ukrýval Palác Koruna s obchody, kancelářemi, kavárnou s galerií a v podzemí dokonce s biografem a bazénem (během hospodářské recese nahradil tato lákadla proslulý Automat Koruna).
Palác Lucerna zahrnoval kabaret, kino, kde se promítaly první zvukové filmy v Praze, i známý hudební sál. Propojením pasáží Rokoko, Lucerna a U Nováků vzniklo nejrozsáhlejší palácové bludiště Prahy, ve kterém není vůbec těžké zabloudit.
První pražské pasáže byly inspirované těmi v Římě, Bruselu a Vídni.
Staré pasáže se rekonstruují
Funkcionalistické pasáže jako Černá růže, Světozor nebo pasáž u České národní banky se naopak později staly vzorem pro ostatní - měla a mají totiž sklobetonové klenby, které byly československým patentem.
Zlatá éra pasáží byla v letech 1918 až 1938, do tohoto roku jich v Praze vzniklo na čtyřicet. Za minulého režimu většinou chátraly, jejich oživování i novou výstavbu umožnila opět až 90. léta.
Na rekonstrukci stále čeká většina pasáže Lucerna, kterou tíží spor o její vlastnictví, či bývalá pasáž U Stýblů, známá spíše jako Alfa. Její rekonstrukci zbrzdily také soudní pře - s americkou společností, která si chtěla prostory pasáže pronajmout.
Mezi nové pasáže patří třeba Myslbek či pasáž v objektu Myšák Gallery postaveném ve Vodičkově ulici.
