Článek
Výzkum provedla realitní a poradenská společnost DTZ na začátku letošního roku v administrativních centrech v devíti členských státech Evropské unie.
Pracovní prostředí bude více tíhnout ke kolektivnímu pojetí, což doplňuje i stále častější možnost práce z domova. Za zmíněnými trendy stojí především dva faktory: razantnější průnik nových technologií do pracovní činnosti a změna řízení zaměstnanců. Týká se to i České republiky.
Pracovní prostředí bude více tíhnout ke kolektivnímu pojetí, což doplňuje i stále častější možnost práce z domova. Za zmíněnými trendy stojí především dva faktory: razantnější průnik nových technologií do pracovní činnosti a změna řízení zaměstnanců. Týká se to i České republiky.
Očekává se, že v následujících letech bude minimálně 45 % zaměstnanců pracovat alespoň jeden den v týdnu mimo kancelář a třetina zaměstnanců nebude mít v kanceláři přidělené žádné pracovní místo.
Souběžně s tím má narůstat velikost společných pracovních prostor, které bývají označovány jako open-plan či open-space. Což je špatná zpráva pro Čechy – právě ti se v průzkumech k otevřeným prostorům pravidelně vyslovují velmi zdrženlivě.
Open-plan není vhodný ve všech odvětvích
„Trend open-planů zahájily v České republice zahraniční společnosti, podnikající například v oblasti IT. Takovéto kanceláře jsou typické zejména pro call centra nebo business process outsourcing (BPO), tedy externí zajišťování firemních procesů,“ říká Jaromír Smetana, ze společnosti, která výzkum prováděla.
.: Kultura otevřených prostor je obvyklá například v mediální sféře či telekomunikačních společnostech. foto: Vitra
Z původně českých firem provedla masivní přechod na open-plan například ČSOB v souvislosti s přestěhováním 2 500 zaměstnanců z tradičních kancelářských prostor v centru do moderního sídla v Radlicích.
Z původně českých firem provedla masivní přechod na open-plan například ČSOB v souvislosti s přestěhováním 2 500 zaměstnanců z tradičních kancelářských prostor v centru do moderního sídla v Radlicích.
Ze studie nazvané „European Workplace Trends“ dále vyplývá, že finanční, farmaceutické a právní firmy upřednostňují tradiční, oddělené kanceláře. „Právníci potřebují větší intimitu při své práci a jednáních, proto často v advokátních kancelářích mívá každý právník oddělený pracovní prostor, říká Václav Bouček, ze společnosti DTZ.
Velká kancelář může uspořit náklady
Rozdíly jsou však rovněž v jednotlivých zemích. Například Německo bylo a je známé díky svému „buňkovému“ systému, jenž ctí hierarchii ve firmě. Zaměstnanci ve Švédsku pracují obvykle v kombinovaných kancelářích, kanceláře v Nizozemí zase vynikají vysokou flexibilitou a mírou využitého prostoru. Klasický modul open-plan je nejvíce oblíben ve Velké Británii.
.: Český zaměstnanec má k dispozici zhruba 12 metrů čtverečních.foto: archiv Spráce
Pro uspořádání open-plan může být důležitým motivem i úspora nákladů. Náklady na pracovní jednotku jako takovou možná nejsou výrazně nižší, ale v počáteční fázi není třeba investovat tak velké částky do výstavby příček, vybavení kanceláří a ani investice do úpravy prostor při vracení kanceláří zpět pronajímateli není tak nákladná.
Americký zaměstnanec má k disopozici více místa
„Rozdělení pracovního prostoru vychází silně z kulturní tradice i politiky zaměstnavatelů.“ Kupříkladu Německo a Švédsko mají největší podíl pracovníků na částečný pracovní úvazek. Švédsko pak poskytuje svým zaměstnancům největší autonomii při volbě pracovní doby.
„Rozdělení pracovního prostoru vychází silně z kulturní tradice i politiky zaměstnavatelů.“ Kupříkladu Německo a Švédsko mají největší podíl pracovníků na částečný pracovní úvazek. Švédsko pak poskytuje svým zaměstnancům největší autonomii při volbě pracovní doby.
„Rozdělení pracovního prostoru vychází silně z kulturní tradice i politiky zaměstnavatelů.“ Kupříkladu Německo a Švédsko mají největší podíl pracovníků na částečný pracovní úvazek. Švédsko pak poskytuje svým zaměstnancům největší autonomii při volbě pracovní doby. Podle dalšího výzkumu mají nejvíce prostoru k dispozici zaměstnanci v USA a v Kanadě, a to plných 21,7 m2. Naopak ve střední Evropě je to pouhých 11,9 m2 a přibližně stejně v západní Evropě a Asii – 14,9 m2. „Podle našich údajů je to v Praze kolem 12 čtverečních metrů na osobu,“ říká Václav Bouček.
„Rozdělení pracovního prostoru vychází silně z kulturní tradice i politiky zaměstnavatelů.“ Kupříkladu Německo a Švédsko mají největší podíl pracovníků na částečný pracovní úvazek. Švédsko pak poskytuje svým zaměstnancům největší autonomii při volbě pracovní doby. Podle dalšího výzkumu mají nejvíce prostoru k dispozici zaměstnanci v USA a v Kanadě, a to plných 21,7 m2. Naopak ve střední Evropě je to pouhých 11,9 m2 a přibližně stejně v západní Evropě a Asii – 14,9 m2. „Podle našich údajů je to v Praze kolem 12 čtverečních metrů na osobu,“ říká Václav Bouček.
DTZ vypracovala výzkum srovnávající kancelářské trendy v těchto zemích EU: Velké Británii, Nizozemsku, Švédsku, Francii, Belgii, Španělsku, Maďarsku, Německu a Portugalsku.
