Ale Jaroslav Trávníček, další odborník, který se na stavbě také podílel, míní, že jedna z největších ocelových konstrukcí v Praze umožňuje jednoduše měnit dispozici stavby a objekt má dvakrát větší prostor než Kaplického návrh. A budova podle něj novou funkci potřebuje.

„Jako architekt jsem nadšen. Palác kultury nebyl socialistický výmysl, jeho předobrazem bylo kongresové centrum v Hamburku. A i to má již rekonverzi za sebou,“ uvedl Trávníček.

Teoreticky je možné všechno, ale peníze jsou překážkou

Ustohal zase včera Právu uvedl: „Teoreticky jde vše. Jsou tam prostory s výškou tří podlaží, která by se do nich dala vestavět. Ale bylo by to nákladné."

"Především by nevyhovovala statika budovy a nevím, zda by se tam 10 miliónů svazků, s kterými počítá vedení Národní knihovny, vešlo. Přestavba Kongresového centra pro jinou funkci by stála podle mého odhadu zhruba čtyřikrát tolik než realizace nové budovy,“ dodal Ustohal.

Bývalý Palác kultury navrhoval Vojenský projektový ústav: architekti Jaroslav Mayer, Vladimír Ustohal, Antonín Vaněk a Josef Karlík. Stavba stála v osmdesátých letech 1,7 miliardy korun. Rekonstrukce před zasedáním Mezinárodního měnového fondu stála více než tři miliardy korun. Podle Trávníčka by přestavba na knihovnu stála přibližně stejně.

Bém si neumí představit kongresové centrum jako knihovnu

Pražský primátor Pavel Bém (ODS) na dotaz, jak tento návrh vnímá a zda by bylo možné skloubit uvažovanou privatizaci kongresového centra s jejím využitím pro knihovnu, odpověděl: „To si dovedu představit jen velmi těžko.“

O víkendu přitom v diskusi televize Prima, Nedělní partii, připustil, že bude o tomto nápadu jednat s generálním ředitelem Národní galerie Milanem Knížákem. Ten na možnost upozornil koncem minulého týdne s tím, že „by se zabily dvě mouchy jednou ranou a ušetřilo by se“.

„Bylo by to o polovinu levnější než rekonstrukce kongresového centra,“ uvedl. Na dotaz, zda už s někým konzultoval, kolik by přebudování na knihovnu mohlo stát, ale odpověděl, že o tom takto detailně ještě nepřemýšlel.

„Tato fáze teprve nastane, to musí udělat lidé, kteří tomu rozumí. Já jsem jen přinesl podnět, který pokládám za vynikající,“ řekl. To si však nemyslí politici pražského magistrátu. Podle nich je to jen „plácnutí do vody“.

Kaplický navrhl využít jako sklad pro knihy podzemní podlaží, čímž by se mu podařilo snížit výšku knihovny pro 10 miliónů svazků na 48 metrů, jenže pod volným pozemkem za Kongresovým centrem se nacházejí podzemní garáže, které není kam přestěhovat.

Cena realizace může narůstat

V těsné blízkosti jsou také tunely metra a mimoúrovňové křížení s magistrálou: „Jiné dopravní řešení jsme tehdy nevymysleli, bez té ,osmičky‘ by se dalo k budově sjet jen z Pankrácké ulice. Ale kvůli blobu by se do ní muselo sáhnout. A jen to by stálo nejméně tři miliardy korun,“ odhadl Ustohal.

To je suma, za niž by se podle generálního ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka dal realizovat Kaplického návrh Národní knihovny. V poslední době ale připouští, že náklady by mohly být „i čtyři miliardy nebo víc“.

Podle Ustohala se dá ale očekávat spíš mnohem větší částka, protože nedávno se stavba Národní technické knihovny v Dejvicích pro milión svazků už vyšplhala z necelých dvou miliard korun na tři.