Na magistrátu se v tuto chvíli intenzivně jedná o tom, co vše by bylo pro rozšíření města potřebné udělat. Podle některých politiků by Přezletice nemusely zůstat jediné. Další obce ale zatím nikdo z magistrátu neoslovil. Neoficiálně se hovoří i o připojení například Hostivic, Vestec, Šestajovic či Jenštěja a Radonic. U posledních dvou je ale žádost málo pravděpodobná.

"Domnívám se, že by bylo vhodné oslovit i další obce, aby se případné rozšíření uskutečnilo v jedné vlně," uvedl Miroslav Poche (ČSSD), předseda výboru infrastruktury pražského zastupitelstva. Podle jeho slov je třeba v souvislosti s připojením změnit asi desítku zákonů a nakonec i územní plán města.

Budou zváženy i případné žádosti dalších obcí

Tam je ale možné případné nové obce začlenit i v poslední fázi přípravy, tedy v příštím roce. Už při prvním projednávání žádosti Přezletic vloni na podzim řekl v zásadě totéž, co Poche i náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS). Nyní se ale zdá, že jeho straničtí kolegové váhají.

„Nemyslím si, že bychom měli aktivně někoho přesvědčovat, zvážíme ale všechny případné žádosti dalších obcí. Rozhodně nebudeme prosit například Hostivice, aby se připojily k městu,“ řekl v nadsázce primátor Pavel Bém (ODS).

Právě starostka Hostivic totiž už dříve s vedením města na toto téma jednala, podle opozice by ale zrovna tento případ nebyl pro Prahu výhodný. „Nechtějí zaplatit ani korunu, naopak by se chtěli připojit na pražskou čističku. Napojením na veškerou infrastrukturu by jim navíc velmi stouply ceny pozemků,“ uvedl zdroj z pražské radnice.

Diskutuje se o redukci počtu městských částí

Podobně vidí situaci i Poche. „Už nyní má Praha nemalý dluh na infrastruktuře a ten se samozřejmě připojením dalších obcí ještě prohloubí. V případě Přezletic, ale i dalších obcí především na východní hranici metropole to je i přes to logické,“ řekl Poche. V případě Hostivic by se podle něj následné nutné investice do infrastruktury mohly dostat až na tři čtvrtě miliardy.

Prověření zájmu okolních obcí by podle sociální demokracie mělo význam i s ohledem na celý legislativní proces, například i v souvislosti s návrhem novely zákona o hlavním městě Praze, kdy se diskutuje o možném sloučení menších městských částí do celkového počtu pouhých 22 z nynějších sedmapadesáti.

„Bylo by dobré vědět, kolik dalších obcí by se mohlo k Praze připojit, a následně zvážit i rozsah případného slučování. Místní úřad je na druhé straně nejlépe seznámen s lokálními problémy lidí, radikální redukce počtu městských částí proto není zcela žádoucí, ačkoliv by byla ekonomicky přínosná,“ poznamenal Poche.

Snížení počtu radnic prosazují hlavně komunisté a nebrání se mu ani jednotlivci z dalších politických klubů v pražském zastupitelstvu.