"Prodávající jsou většinou z řad restituentů nebo dědiců, kteří nedokážou využít dispozice budovy nebo ji z finančních důvodů nejsou schopni udržovat," řekl Miroslav Churánek ze společnosti RE/MAX Premium.

Podle prezidenta Asociace realitních kanceláří Jaroslava Novotného se památek zbavují také lidé, kterým v těchto objektech nevyšel podnikatelský záměr, nebo likvidátoři či konkursní správci společností v úpadku.

Realitní kanceláře se na památky přímo nezaměřují

Kupující se naopak často rekrutují z řad bank a dalších finančních institucí a velkých firem. Početní jsou také cizinci a zahraniční investiční společnosti. Realitní kanceláře totiž památky nevnímají jako hlavní předmět svého zájmu. "Rozhodně trh s památkami není pro většinu firem nosným byznysem," uvedl Novotný.

Ceny za některé památkové nemovitosti prodávané na realitním trhu se podle odborníků mohou vyšplhat až do stovek miliónů korun. K této hranici se blíží například zámek v obci Bezno u Mladé Boleslavi, za který prodávající požaduje 75 miliónů korun. Cena za dům U Zlatého hroznu v Praze na Malé Straně, v němž byla dříve i pobočka Komerční banky, se vyšplhala na 145 miliónů korun.

Makléři mnohdy hledají kupce i několik let

Na jižní Moravě nabízejí v současné době realitní kanceláře k prodeji asi deset zajímavých historických objektů. Většinou jsou to zchátralé stavby, které potřebují mnohamilionovou investici do obnovy, především zchátralé zámky, s nimiž si radnice nevědí rady a pro které hledají realitní makléři kupce již několik let.

Mnoho z prodávaných památek se také v nabídce realitek neobjeví, protože jejich majitelé nemají o inzerci jednoduše zájem. "Tyto nemovitosti se většinou nenabízejí prostřednictvím klasické inzerce, ale individuálním oslovením investorů," uvedl ředitel AAAbyty.cz Petr Illetško.

Z památkových nemovitostí, které projdou realitním trhem, se nejčastěji stávají hotely, ale často slouží i pro rezidenční účely. Velké společnosti tyto stavby používají také například k reprezentačním účelům. Na trhu se však také objevují staré průmyslové objekty, v nichž vznikají například atypické takzvané loftové byty.

V pražských památkách se stále bydlí

Památkově chráněné bytové domy často dále plní svou původní funkci, hodně v tomto směru vede Praha. "Historické nemovitosti v Praze jsou vysoce ceněny i pro svoji výjimečnost a okolní prostředí," řekl Ondřej Diblík z realitní kanceláře Lexxus.

Jde o činžovní domy nebo dřívější paláce zejména ve Starém Městě, Josefově, Kampě nebo Malé Straně. Atraktivní jsou v tomto směru podle Churánka také další turistická města, jako je například Český Krumlov, Kutná Hora nebo Karlovy Vary.

V rámci prodeje nepotřebného majetku prodalo v únoru tři zámky také ministerstvo zdravotnictví. Spolu s dalšími 14 objekty je za 113 miliónů korun získala česko-kyperská realitní firma Terabet, která sídlí v Písku. Zájemci byli pouze dva a pro ministerstvo byla hlavním kritériem cena. Znalecká firma odhadla tržní cenu všech budov na 95 miliónů korun.

Církev obchoduje s realitami i na internetu

Na 18. dubna připadne Mezinárodní den památek. Letos je jeho hlavním tématem sakrální dědictví a posvátná místa. Církevní památky v Česku ale vzhledem ke společenské situaci v druhé polovině 20. století patří k těm, které byly ve značné míře zničeny či poškozeny a už dlouho čekají na opravy.

Kostely a další církevní stavby byly především v 90. letech terčem častých útoků zlodějů a mnoho sakrálních památek bylo odvezeno do zahraničí, kde se staly předmětem obchodu na černém trhu.

Z původně církevních nemovitostí je nyní v nabídce realitních kanceláří například kaple svatého Josefa v Zákupech u České Lípy z roku 1782. Majitel za ni požaduje téměř 2,5 miliónu korun. V Rokytníku u Hronova zase server sreality.cz nabízí luteránský kostel z 19. století za 1,2 miliónu korun.

Plzeňské biskupství v rámci restrukturalizace církevního nemovitého majetku dokonce zřídilo speciální server www.fary.cz určený výhradně k nabídce některých sakrálních nemovitostí určených k prodeji či pronájmu.