Zrušení osvobození od placení daně se bude týkat i těch majitelů, které této výhody dosud každoročně využívají a stavby byly dokončeny po roce 1995.

Právu to ve čtvrtek potvrdil náměstek ministra financí pro daně Peter Chrenko. „Osvobození od daně již ztratilo smysl. Začalo se poskytovat v době, kdy bylo třeba nastartovat novou bytovou výstavbu. Nyní už tento důvod pominul. Navíc ve srovnání s náklady na postavení domu je výše daně zanedbatelná,“ zdůvodnil návrh Chrenko.

Osvobození od daně dnes může každý vlastník uplatnit v roce následujícím po dokončení stavby a trvá patnáct let. Podmínkou je, že dům či byt užívá ke svému trvalému bydlení nebo bydlení svých blízkých. Například pronajímané novostavby nelze od daně osvobodit.

Výše daně z nemovitostí se v současnosti velmi liší podle zastavěné plochy domu či podlahové plochy bytu a dále podle velikosti obce. Například z novostavby jednopatrového domu v Praze se zastavěnou plochou 120 čtverečních metrů by činila daň ze stavby okolo jednoho tisíce korun ročně, v okresním městě asi 400 korun a v nejmenší obci okolo dvou set korun.

Kromě toho je však nutno připočíst i daň z pozemků, na níž se osvobození kvůli novostavbě nevztahuje.

Z třípokojového panelového bytu v Praze dnes činí daň ze stavby okolo 400 korun ročně.

Obce prý nechtějí přicházet o příjmy

Podle Chrenkových slov vedení ministerstva vycházelo i z toho, že obce mají od příštího roku možnost zvýšit na svém území daň z nemovitostí proti dnešnímu stavu až pětkrát. Pokud by to obce udělaly, byli by podle něho vlastníci starších nemovitostí ve značné nevýhodě proti majitelům novostaveb.

Starosta Jenišovic na Karlovarsku Ivan Truksa k tomu před časem Právu řekl, že osvobození novostaveb významně ovlivňuje rozpočty obcí. „U nás tvoří novostavby polovinu všech nemovitostí, což je na příjmu obce velmi znát, uvedl Truksa. V Parlamentu ale návrh ministra Kalouska nemusí projít.

„Jako bývalému ministrovi odpovědnému za bydlení se mi to nelíbí. Stát by měl novou výstavbu i nadále podporovat, i když částky daně nejsou horentní,“ řekl Právu poslanec Tomáš Kvapil (KDU-ČSL).

Také jiný exministr pro místní rozvoj, poslanec Radko Martínek (ČSSD), s návrhem nesouhlasí. „Podpor pro novou výstavbu je žalostně málo a i když daně nejsou zatím nijak vysoké, je to velký morální a motivační faktor. Ani obcím to nic významného nepřinese,“ soudí Martínek.