„Uzavřeme smlouvy na zhotovení architektonické studie s pěti konkrétními ateliéry, které už mají zkušenost s realizací dobře fungujících divadelních budov,“ sdělila náměstkyně plzeňského primátora Marcela Krejsová (ODS). „V září budou studie hotové, pak vybereme tu, která nejvíce odpovídá našim představám a záměrům,“ uvedla náměstkyně.

Podle České komory architektů (ČKA) se radnice pohybuje na hraně zákona. „Není to čisté a ani nejlepší řešení,“ řekl Právu předseda ČKA Dalibor Borák. „Nejlepší je veřejná anonymní architektonická soutěž. Je transparentní, je kontrolovatelná. A nedají se z ní tedy vytlouct žádné úplatky,“ dodal.

Je to soutěž a není to soutěž

Plzeň o ní uvažovala. „Byla by však finančně i časově náročnější, museli bychom se řídit pravidly komory. A výsledek by nebyl lepší,“ reagovala Krejsová. Radnici tak čeká kličkování mezi předpisy a paragrafy.

„Když se bude vybírat z několika studií, tak je to v podstatě architektonická soutěž. A ta musí ze zákona probíhat podle našeho soutěžního řádu. Jinak je neregulérní a nesmí se jí zúčastnit žádná autorizovaná osoba,“ upozornil Borák.

Českým architektům, kteří by se do takové akce přihlásili a nebo jen vybírali vítězný návrh, by pak hrozilo minimálně disciplinární řízení. „Když studie vypracují řezníci a vybírat budou zelináři, tak bude vše v pořádku,“ glosoval Borák.

Architekti jsou z toho vedle

Věc má i další háček: autoři studie, která bude vybrána jako nejlepší, budou muset dát souhlas s užitím svých autorských práv třetí osobě. Na zpracovatele následné podrobné projektové dokumentace totiž město vypíše výběrové řízení.

Rozhodnutí radnice, které ale ještě musí schválit zastupitelstvo, se přirozeně nelíbí ani místním ateliérům. „Jsme z toho takříkajíc vedle,“ konstatoval plzeňský architekt Jan Soukup. „Běžné je vyzvat několik ateliérů, ale zároveň nezamezovat tomu, aby se zúčastnily i další, možná lepší, než ty oslovené,“ uzavřel Soukup.