O připojení k metropoli požádaly Přezletice vloni na základě ankety, v níž se pro vyslovila nadpoloviční většina dospělých obyvatel. „Nakonec by ale občané stejně museli rozhodnout v referendu. Drtivá většina ale souhlasí,“ tvrdí Vreciová. Hlavní město nemá námitky, už se konala i první společná schůzka.

„Magistrát utvoří pracovní skupinu složenou z odborníků, která bude řešit detaily takového kroku. Věc je na dobré cestě. Procedura bude zdlouhavá, například bude nutné změnit dva zákony,“ konstatovala Vreciová. Jedním z nich je zákon upravující hranice vyšších územních samosprávných celků.

Do konce února chce náměstek primátora Rudolf Blažek (ODS) předložit do rady materiál, který by shrnul, co musí připojení předcházet a co bude zapotřebí udělat.

Obec odřízne okruh

„Musíme vědět, kolik by to stálo, jaká je tam infrastruktura, dopravní situace, co to bude pro Prahu znamenat a všechny tyto náležitosti,“ řekl Blažek s tím, že žádná další obec se zatím na město se žádostí o připojení neobrátila.

I když Blažek před časem hovořil o tom, že je raději osloví sám, aby, jak řekl, „ se to případně dělalo z jedné vody načisto“, neučinil tak. „Žádné dopisy jsem neposílal, předpokládám, všichni čtou noviny a mohli se tedy ozvat,“ řekl včera. Připojení Přezletic má podle něho logiku. Už i tím, že budovaný pražský okruh obec od Středočeského kraje vlastně stejně odřízne.

Podle Vreciové jsou i hlasy proti, ale zásadně proti připojení nikdo není. „Někteří, hlavně starší lidé, se bojí, že budou muset platit větší daň z nemovitosti, vyšší poplatky ze psů, z popelnic,“ shrnula. Pro připojení k Praze hovoří i to, že se sousední Vinoří, která je pražskou čtvrtí, byly Přezletice odjakživa propojeny a jsou vlastně dodnes. „Děti tam od nás chodí do školy, ve Vinoři máme doktora i poštu. Navíc většina obyvatel pracuje v Praze a přitom na finanční úřad musejí do Brandýsa,“ uvedla Vreciová.

Obec by připojením k hlavnímu městu získala i městskou dopravu a lépe by dosáhla i na společné rozvojové projekty. Přezletičtí chtějí pod Prahu i přesto, že vědí, co to pro každého z nich bude obnášet. Po připojení si totiž budou muset nechat kvůli novým adresám vyměnit jejich obyvatelé všechny průkazy.

Jak rostla Praha

  • Katastrální území Prahy se začalo rozrůstat hlavně od konce 60. do poloviny 70. let minulého století.
  • V roce 1960 se přičlenila například Ruzyně, Čimice a další malé části mimopražských obvodů.
  • V roce 1968 pak město rozšířilo 21 obcí ze Středočeského kraje. Praha tím získala takřka 70 tisíc obyvatel.
  • O šest let později se k Praze přidalo dalších 30 obcí s více než 60 tisíci lidmi.
  • Poslední, které se k Praze připojily, byly mimo jiné Březiněves, Satalice, Koloděje, Klánovice a Přední Kopanina.