Podle organizace Eurima by tak například bylo možné v případě lepší izolace ušetřit za rok až 270 miliard eur (sedm bilionů korun).

Nezisková organizace Klimatická aliance (Climate Alliance) zase představovala výhody pasivních domů. To jsou stavby s výbornou tepelnou a vzduchotěsnou izolací, které využívají i teplo produkované lidmi či spotřebiči v jeho místnostech. Sdružení se snaží přimět města, regiony a státní instituce, aby při stavbě nových sídel využívaly standardů běžných pro pasivní domy.

Podle Edmunda Flössera z Klimatické aliance byla kupříkladu v německém Frankfurtu nad Mohanem nově vybudována škola, v níž stačí, aby ve třídě bylo 20 dětí, aby vznikl dostatek energie, který zajistí v místnosti příjemné teplo. "Pasivní domy jsou založené na tom, že nepotřebujete žádné topení, stačí například svíčky a podobně," řekl.

Experiment nebyl v Bruselu povolen

Dobré izolační vlastnosti takových domů se podle něj dají dobře demonstrovat na experimentu, při němž se do takto odizolovaného prostředí zavře na nějakou dobu tunový blok ledu. To chtěli aktivisté udělat i v jednom z bruselských sídel Evropské komise, kde týden udržitelné energie probíhá, z bezpečnostních důvodů na to však nedostali povolení.

Několik takových experimentů se už v minulosti uskutečnilo. Jeden proběhl loni zhruba mezi dubnem až červnem. Tehdy v domě postaveném podle pravidel pro pasivní stavby zůstalo po dvou měsících zhruba 55 procent ledového bloku v celku. Na rozdíl od toho u ledu, který byl zanechán v domě postaveném podle současných běžných limitů, už byla jen voda.