Magistrát vydá za nájem a služby v souvislosti s provozem pronajatého Škodova paláce více než 206 miliónů korun, příjmy jsou podle dostupných informací zatím jen něco přes 104 miliónů. Město je tedy stále zhruba sto miliónů v minusu. Podle zjištění Práva ale vedení Prahy nevidí nynější situaci černě.

Podle primátora Pavla Béma (ODS) je jisté, že se nynější stomiliónovou ztrátu podaří vyrovnat. "V současné době stále běží celá řada výběrových řízení, která budou znamenat další podpisy nájemních smluv a vyrovnání výdajů a nákladů," řekl na dotaz Práva k aktuální situaci Bém. "To je ale pouze čistá ekonomika, je třeba vnímat hlavně kvalitativní změny, které nová budova Pražanům nabízí," dodal primátor.

V podobném duchu se vyjádřil i ředitel magistrátu Martin Trnka, který má za celou akci zodpovědnost. "Po roce to hodnotím pozitivně, stěhování přineslo zamýšlený efekt. Osvědčila se dostupnost úřadu v centru blízko metra," řekl Trnka. Nynější ztráta podle něj není zásadní, trend se prý v dalších letech změní.

Pochybnosti od začátku

Stěhování magistrátu ale budilo pochybnosti od samotného začátku, hlavním důvodem byla dvacetiletá nájemní smlouva s realitním magnátem Sebastianem Pawlowským. Už v té době město čelilo kritice, že se pronájem nevyplatí.

Úřad také na popud opozice vyšetřoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a protikorupční policie, obě šetření ale skončila konstatováním, že bylo vše v pořádku. Budovu si město pronajalo na 20 let. Jedním z hlavních cílů sestěhování asi 1200 z 1850 úředníků bylo podle vedení magistrátu, aby si lidé mohli všechny požadavky vyřídit na jednom místě.

Magistrátní zaměstnanci do té doby sídlili na 36 adresách po celé Praze. I po stěhování magistrátu zůstaly hlavní budovy na Mariánském náměstí a náměstí Franze Kafky a archív na Chodovci. Ostatní budovy chce město prodat nebo pronajímat.