Článek
Podle Petra Vosmíka, generálního ředitele Českomoravské realitní se zvýšil zájem především o tak zvané levnější bydlení v hodnotě dva až dva a půl milionu korun, což v Praze a jejím okolí představuje panelákové byty 2+ kk až 3+1 anebo starší rodinné domy 3 nebo 4+1 se zahradou ve vzdálenosti zhruba 50 km od Prahy.
Končí levné bydlení
"Deregulace ukončila naděje na bydlení po rodičích za příznivých finančních podmínek a lidé si musí zvyknout na to, že je v budoucnu čeká nájem v tržní hladině," zdůrazňuje Petr Vosmík. Noví zájemci o bydlení spočítají své finanční možnosti a často se rozhodnou namísto pronájmu pro koupi vlastního bydlení za pomoci hypoték, které jsou přes mírné navýšení stále ještě na velmi přijatelné úrovni.
Druhou skupinu kupujících představují ti, kteří bydlí v bytech s regulovaným nájemným, uvědomují si cenový vývoj a nechtějí čekat až stoupající regulované nájemné začne vytvářet větší tlak na trh s bydlením a zhorší podmínky výběru. Tuto možnost ovšem mají pouze lidé do úrovně střední generace.
Vyšší ročníky už totiž z věkových důvodů na hypotéku nedosáhnou. Neskončí to nakonec tak, že v bytech s rostoucím regulovaným nájemným uvíznou hlavně starší lidé, kteří nemají možnost výběru? "Já věřím, že to tak daleko nedojde, protože tito lidé musí někde bydlet.
Obce i majitelé se budou muset přizpůsobit
Jestliže nebude poptávka po dražších bytech v rámci tržního nájemného, budou muset majitelé, obce nevyjímaje, přizpůsobit výši nájmů tak, aby jim byty nezůstávaly prázdné. Tržní nájemné rozhodně neskončí na dnešní úrovni, ale půjde naproti zvyšujícímu se regulovanému nájemnému a bude záležet na místních podmínkách, kde se ustálí," argumentuje Petr Vosmík.
Zároveň však připouští, že starší lidé zřejmě nebudou schopni udržet si velké byty 4+1 kolem 130 m2, které léta obývali v širším centru města, ale budou muset hledat výměnu za menší byty třeba i ve vzdálenější lokalitě.
Nové nájemní domy se u nás prakticky nestaví, developeři se zaměřují především na stavbu bytů na prodej. To souvisí se současnou situací na realitním trhu, kdy byty na prodej jsou jednoznačně výnosnější. Navíc poptávka po nákupu bydlení je stále silná a prodej se zvyšuje.
Voda ovlivňuje cenu nemovitostí
Jiným závažným faktorem, který začíná v současnosti ovlivňovat ceny nemovitostí, je ubývání vodních zásob a vysychání studen. "V posledním roce jsme měli několik situací, kdy při prodeji nemovitosti vznikl problém kvůli nedostatečné kapacitě vodního zdroje," upozorňuje Petr Vosmík.
Ať už je to mimořádně nízkým stavem vody, zejména té podzemní, v letošním roce anebo v souvislosti s prognózami do budoucna, které tvrdí, že tato situace není výjimečná, otázka zdroje pitné vody se stává důležitým faktorem při prodeji rodinných domů a rekreačních usedlostí.
Používání myček a automatických praček je považováno za standard moderního bydlení a leckteré nemovitosti už se stávajícími vodními zdroji těmto nárokům nestačí. To se pochopitelně odráží i v ceně, kterou je zájemce za nemovitost ochoten zaplatit.
"V současnosti řešíme konkrétní případ, kdy se po uzavření kupní smlouvy zjistilo, že ve studni není dostatek vody a nový majitel žádá buď podstatnou slevu z ceny anebo odstoupení od kupní smlouvy. Zajištění dodatečného zdroje vody není nijak levnou záležitostí. Výše slevy je v takovýchto případech značně variabilní a závisí na místních podmínkách, ale obecně se může pohybovat od desítek až do stovek tisíc korun," vysvětluje Vosmík.
Některé obce už navíc z kapacitních důvodů nechtějí povolovat připojení dalších uživatelů na obecní vodovodní řad a jednání na obecních úřadech bývají složitá.
Obdobná situace byla před lety u elektrické energie, kdy energetické závody odmítaly z kapacitních důvodů rozvodné sítě žádosti o posílení výkonových jističů pro individuální stavby. Jenže zatímco nedostatek elektřiny lze odstranit výstavbou nových zdrojů, vodě člověk neporučí.
"Do budoucna lze rozhodně očekávat, že voda bude hrát mnohem významnější roli při stanovení ceny prodávaných nemovitostí," uzavírá Petr Vosmík.