V porovnání s klasickou stavbou spotřebuje pasivní dům (PD) o 85 až 90 procent energie méně. Takový dům má navíc po celý rok velmi příjemné vnitřní prostředí. I když nevětráte, je v něm díky důmyslnému větracímu systému stále čerstvý vzduch.

Nízkoenergetický ale není pasivní

Občas slýcháme o domech nízkoenergetických nebo pasivních. Ačkoli by se mohlo zdát, že se jedná o totéž, není to tak. Nízkoenergetický dům (NED) je v podstatě předstupeň k domu pasivnímu (PD).

"PD je náročnější na tepelné izolace, vzduchotěsnost a obecně technické provedení od návrhu až po provedení. Odměnou jsou potom ještě nižší náklady na vytápění a vyšší kvalita bydlení i vlastní stavby. Co se týče spotřeby energie, má PD spotřebu tepla na vytápění zhruba třetinovou," vysvětluje Jan Bárta, ředitel Centra pasivní domy.

Koncept pasivního domu zabraňuje únikům energií. Foto: Centrum pasivního domu

Co je pasivní dům

Princip pasivního domu je velice prostý - minimalizace tepelných ztrát a co nejlepší řešení základních prvků. Dům se vlastně přepečlivě utěsní pomocí speciálních oken a izolací. Tak se zajistí, aby z něj nemohly uniknout všechny existující tepelné zisky.

U staveb takového typu je klíčová například orientace ke světovým stranám, konstrukce obvodových stěn, výplně otvorů. Souhrou těchto faktorů lze vystavět takový dům, kde není potřeba běžný vytápěcí systém. Jediné, co je tedy nutné zajistit, jsou doplňkové zdroje energie například pro ohřev vody.

Dobře postavený pasivní dům šetří i na rozvodech tepla, obejde se totiž bez radiátorů, bez topení v podlaze. Vše totiž obstarává čerstvý a na potřebnou teplotu regulovaný vzduch, který proudí dovnitř i ven pomocí speciálního rekuperačního výměníku.

Čerstvý vzduch bez větrání

Pro pasivní dům je totiž přirozené větrání pomocí otevřených oken nevhodné kvůli značným tepelným ztrátám. Proto se tu využívá nuceného větrání s instalovanou jednotkou pro zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu (tzv. rekuperace). Jestliže jsou teploty venku extrémně nízké, je možné využít přídavné zařízení pro dohřev čerstvého vzduchu. Ten bývá umístěn za rekuperačním výměníkem.

Okna v takové stavbě jsou zároveň slunečními kolektory, cílem není získat za každou cenu sluneční energii, ale snížit spotřebu tepla na vytápění. Kvalita zasklení je v pasivním domě důležitější než množství prosklené plochy, důležité je použití zasklení s velmi nízkou tepelnou prostupností.

Stavět se dá kdekoli

Takový dům lze postavit kdekoli, najdete jej v Norsku, Švédsku, ale třeba i v Řecku. "Samozřejmě se musí jiným způsobem řešit technicky. V chladnějších oblastech musí být lepší tepelná izolace, v teplých oblastech se zase musí řešit především nebezpečí přehřívání v létě," upřesňuje Jan Bárta.

V médiích hojně rozšířenou myšlenkou je, že stavebník pro výstavbu takového domu musí počítat se zvýšenými pořizovacími náklady. PD by ale neměl být dražší než o 5-10 % než "běžná" stavba. Hodně záleží na architektonickém návrhu a výběru realizační firmy.

Základem pasivního domu je kvalitní izolace. Foto: Centrum pasivního domu

"Samozřejmě také záleží na tom, s čím cenu srovnávám. Oproti katalogovému domu může být nárůst vyšší už tím, že budu mít kvalitní architektonický návrh. Tím ale paradoxně můžu i ušetřit, budu mít dům na míru, kvalitně postavený, takže nebudu muset po krátké době provádět opravy," vypočítává výhody Jan Bárta. Materiály nákladnější nejsou, PD se staví z těch běžných.

Stavba pasivního domu si vyžádá samozřejmě  více tepelné izolace, kvalitní okna, vzduchotechniku. "Mnohdy je bohužel dražší i potřeba kvalitně odvedené práce, realizační firmy na to mnohdy nejsou zvyklé a neumí to," dodává Bárta. Ušetřit lze ale například na obvodovém zdivu, to totiž plní pouze nosnou funkci v případě masivní konstrukce. Jednodušší je pochopitelně vytápění a samozřejmě úspora energie při provozu je až 75 procent.

Němci i Rakušané mají dobré zkušenosti

Velmi oblíbené jsou tyto stavby v Německu i Rakousku. Pokud tamní stavebníci prokážou, že jejich nový dům vyhovuje standardu pasivní stavby, obdrží i finanční dotaci. Tento fakt a spolu s ním i výrazně nižší náklady na provoz domu a lepší kvalita vnitřního prostředí vedly k velkému rozmachu výstavby. Například v Rakousku ve Vorarlbergu už nebudou dotace pro jiné než pasivní stavby," říká Jan Bárta.

Konstrukce pasivního domu využívá často i oblých tvarů. Foto Centrum pasivního domu

Zatímco ve zmiňovaných zemích existuje certifikace díky které se dá jasně určit, která stavba se může označovat jako pasivní, v České republice podobná metodika stále chybí.

"Bohužel nedokáži říct přesně, kolik PD v Česku je. Problém je v tom, že ne každý dům, který se za pasivní vydává, skutečně pasivní je. Proto bych odhadl počet už postavených domů do desíti, dalších docela dost je ve fázi návrhu nebo rozestavěnosti," říká Jan Bárta.

Rekonstrukce k nižší spotřebě

Pokud byste chtěli snížit spotřebu energií ve vašem příbytku, pak se vyplatí individuální přístup. Standardů pasivního domu se ovšem nedá dosáhnout, náklady by u běžných staveb byly ohromné.

"Při rekonstrukcích má však smysl postupovat podle zásad platných pro pasivní domy, a používat například okna stejná jako u pasivních domů. Kritéria pro označení rekonstrukce za pasivní jsou proto méně přísná - obecně se uvádí dosažení spotřeby tepla na vytápění do 25 kWh/(m2a)," dodává Bárta.