Na začátku je třeba uvést přehlížený, i když zcela logický fakt. Nejméně poruch a rizik poruch mají konstrukce, které jsou technicky jednoduché. A obytné podkroví rozhodně technicky jednoduchou konstrukcí není.

Naši předci vycházeli z osvědčených řešení, mezi něž například patřilo využití podkroví jako sklad sena (krmiva pro dobytek). Nad obytným přízemím byl podkrovní prostor zakryt sedlovou střechou se skládanou krytinou. Ta stejně jako dnes nebyla absolutně těsná proti vodě (např. vodorovně nebo zespoda hnanému dešti či zafoukanému sněhu).

To však nevadilo, neboť podkroví bylo dobře větrané a na podlaze mělo nad dřevěným trámovým stropem většinou vrstvu z udusané hlíny, která sloužila jako hydroakumulační vrstva. Ta vodu při suchém počasí zase odevzdala do vzduchu a případná zvýšená vlhkost se tedy poměrně jednoduše vyvětrala.

Uskladněný materiál na půdě (seno, sláma atd.) pak sloužil jako tepelná izolace stropu nad obytným přízemím.

Střešní okno v kuchyni. Nesprávně řešený parapet a použití okna v tomto typu místnosti způsobuje kondenzaci vody na zasklení a rámu okna.

Střešní okno v kuchyni. Nesprávně řešený parapet a použití okna v tomto typu místnosti způsobuje kondenzaci vody na zasklení a rámu okna.

FOTO: Ing. arch. Petr Tichota, Nemopas

V dnešní době však už žijeme jiným stylem než naši předci, a snaha o co nejlepší využití prostoru nás vede k zobytnění podkroví. Střešní plášť tak najednou musí plnit často protichůdné funkce (vodotěsnost, tepelná a akustická izolace, vzduchotěsnost atd.) a zároveň má být smrsknutý do poměrné tenké konstrukce, a to včetně jejího dokonalého napojení na ostatní konstrukce stavby.

To samo sebou přináší spoustu rizikových řešení, která se těžko navrhují, ještě hůře na stavbě realizují a vedou i ke zvýšeným nárokům na pozdější údržbu domu při užívání.

FOTO: Ing. arch. Petr Tichota, Nemopas

Ideální umístění obytného podkrovního prostoru pod šikmou střechou ilustruje uvedené schéma. Z něj vyplývá, že nejméně rizikovým řešením je, když střešní plášť netvoří ani jednu z obvodových konstrukcí obytného prostoru.

Zvláště pro koupelnu umístěnou v podkroví by mělo platit, že by ideálně žádnou z jejich obvodových konstrukcí neměl tvořit střešní plášť.

Riziko 1 – Střešní okna

Pro přirozené osvětlení obytné místnosti slouží okna. V obytných podkrovích jsou často osazována střešní okna. Ta jsou však kvůli své poloze ve střešním plášti velmi náročným technologickým prvkem a zvláště u starších staveb je jejich způsob osazení a umístění zdrojem častých vad, se kterými se běžně setkáváme při inspekcích nemovitostí Nemopas (čtěte například zde).

Střešní okno (staré cca 10-15 let) v koupelně. Pod oknem není otopné těleso, v koupelně není instalován jiný druh větrání (např. ventilátorem) a patrně není provedeno správné připojení parozábrany.

Střešní okno (staré cca 10-15 let) v koupelně. Pod oknem není otopné těleso, v koupelně není instalován jiný druh větrání (např. ventilátorem) a patrně není provedeno správné připojení parozábrany. Obecně ale použití střešního okna v tomto typu místnosti vede většinou ke kondenzaci vody na zasklení a rámu okna.

FOTO: Ing. arch. Petr Tichota, Nemopas

Platí proto, že pokud je to z hlediska požadavků na oslunění a osvětlení prostor možné, je vhodné osadit okna do svislých stěn podkroví – tedy do štítů.

Autor: Ing. arch. Petr Tichota, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí Nemopas pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti.
Koupě i prodej nemovitosti je závažné rozhodnutí. Kupující se jistě nechce dočkat nepříjemných překvapení, která se mohou objevit po čase v souvislosti s technickým stavem objektu. Kupující prostě nechce po technické stránce koupit "zajíce v pytli".
Prodávající se na druhou stranu jistě nechce dostat do vážných problémů daných jeho zodpovědností za poruchy v následujících pěti letech. Kupující totiž může na základě skrytých vad (ať již skutečných či účelových) dle nového Občanského zákoníku chtít odstoupit od smlouvy či zpětně snížit kupní cenu.
Nemopas.

Ilustrační foto, Nemopas

Znalost technického stavu nemovitosti získaná na základě inspekce nemovitostí Nemopas dává oběma stranám realitní transakce jistotu transparentnosti a férovosti obchodu.
Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádějí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Certifikovaný inspektor nemovitostí: Ing. arch. Petr Tichota,
petr.tichota@nemopas.cz