Po vyřízení všech formalit dostala rodina pana Luboše z dotačního programu Nová zelená úsporám necelých tři sta tisíc korun. Po první zimě se v domku začaly objevovat problémy, které pan Luboš dosud neznal. Vlhla mu nejen okna, ale i vnější stěny za pohovkou u podlahy v přízemí.

Záhadu s vlhkostí v domě pomohli panu Lubošovi řešit inspektoři nemovitostí Nemopas společně s odborníky ze znaleckého ústavu Dekprojekt.

Dokonalé zateplení a utěsnění všech spár totiž výrazně snížilo množství vzduchu, které se vyvětralo přes obálku domu. Rodina pana Luboše byla zvyklá, že vzhledem ke starým netěsným oknům nemusí moc větrat a v tomto chování pokračovala i po zateplení.

To ale dramaticky zvýšilo obsah vlhkosti a dalších škodlivin ve vnitřním vzduchu. Zvýšená vlhkost pak byla příčinou růstu plísní na oknech.

Vilka dostala i novou střechu včetně tepelné izolace provedené nad krokvemi a kontaktní zateplovací systém na fasádu.

Vilka dostala i novou střechu, včetně tepelné izolace provedené nad krokvemi, a kontaktní zateplovací systém na fasádu.

Záhada vlhkosti venkovních stěn u podlahy souvisela nejen s vysokou vlhkostí, ale hlavně s tím, že se při zateplování nemyslelo na zateplení soklu, kterým se stěny výrazně prochlazovaly.

Po zateplení soklové části zdiva a zapuštěním tepelné izolace pod zem 0,6 m bude prochlazování stěn vyřešeno.

Domek v novém kabátě a dotace na účtu, co víc si přát.

Domek v novém kabátě a dotace na účtu, co víc si přát.

Další problém, který inspektoři v souvislosti se zateplením objevili, je vysoká koncentrace radonu ve vnitřním prostředí – více jsme se problému zvýšené koncentrace radonu věnovali v seriálu Nemoci nemovitostí zde.

Co má pan Luboš teď dělat? Více větrat. Okny by to samozřejmě možné bylo, ale za cenu zvýšených nákladů na vytápění a neustálého sledování kvality vnitřního vzduchu. Větrat a současně šetřit umožní vzduchotechnická jednotka se zpětným získáváním tepla z odváděného vzduchu tzv. rekuperací.

Vlhkost na stěnách u podlahy za nábytkem byla pro pana Luboše vysloveně záhada.

Vlhkost na stěnách u podlahy za nábytkem byla pro pana Luboše vysloveně záhada.

Na trhu jsou k dispozici kompletní vzduchotechnická zařízení pro celý byt nebo domek, ale i lokální jednotky, které lze namontovat pouze do jedné místnosti, kde je koncentrace škodlivin největší nebo je místnost nejčastěji užívána.

Lokální větrací a rekuperační jednotky mají účinnost zpětného získávání tepla kolem 70 % a jejich cena včetně montáže vyjde do deseti tisíc korun.

Vlhkost a plíseň na nových plastových oknech obyvatele nově zrekonstruovaného domu velmi překvapila.

Vlhkost a plíseň na nových plastových oknech obyvatele nově zrekonstruovaného domu velmi překvapila.

Centrální jednotky nabízejí účinnost rekuperace až 95 %, ale jejich dodatečná instalace přináší větší zásahy do konstrukcí a dispozice nemovitosti.

Po poradě s inspektorem nemovitosti se pan Luboš rozhodl pro montáž lokální rekuperační jednotky.

Převažující kategorie radonového rizika z geologického podloží

Převažující kategorie radonového rizika z geologického podloží

Pokud by projektant, který zpracoval dokumentaci na Zelenou úsporám, upozornil pana Luboše na rizika s radonem a tepelnými mosty, ušetřil by mu spoustu starostí.

 Autor: Ing. Radim Mařík, hlavní inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu. U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Nemopas.

Ilustrační foto

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.
Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).