Kolem každého domu je při požáru prostor, kde hrozí přenesení ohně na hořlavé materiály vlivem sálání tepla nebo z padajících hořících částí. Z důvodu požární prevence se proto normovým výpočtem tento prostor určuje a nazývá se „požárně nebezpečný prostor“ (PNP). Požárně nebezpečný prostor nemá přesahovat hranice pozemku (výjimkou je veřejné prostranství – např. ulice, parky, vodní plochy atd.).

Velikost požárně nebezpečného prostoru je vymezena tzv. „odstupovými vzdálenostmi“ od jednotlivých fasád domu. Odstupové vzdálenosti musí být vždy stanoveny v požárně bezpečnostním řešení k danému objektu, které musí zpracovat autorizovaný projektant, popř. požární specialista.

Velikost odstupových vzdáleností je závislá na požárním zatížení, požární výšce objektu, konstrukčním systému, použitém zateplovacím systému, přesahu střechy a dále pak na počtu, velikosti a rozložení tzv. požárně otevřených ploch (oken, dveří) v předmětné fasádě, od které se stanovuje odstupová vzdálenost.

Z tohoto důvodu není možné bez podrobnějšího výpočtu paušálně stanovit odstupovou vzdálenost od předmětného objektu. Pro ilustraci je níže uveden příklad výpočtu odstupové vzdálenosti dané dřevěným podbitím přesahu střechy.

Celkově se dá říct, že odstupová vzdálenost se může u rodinného domu v závislosti na výše uvedených parametrech pohybovat od 1,5 do 20 m.

Rizikové faktory této nemoci
Jednopodlažní dům se střechou s dřevěným nebo plastovým podbitím s přesahem větším než 1 m a s fasádou bez oken vzdálenou méně než 3 m od hranice pozemku nebo jiného objektu.
Dvou nebo třípodlažní dům se střechou s dřevěným nebo s plastovým podbitím a s fasádou bez oken vzdálenou méně než 4 m od hranice pozemku nebo jiného objektu.
Jedno až třípodlažní dům s fasádou s jedním otvorem (oknem nebo dveřmi) vzdálenou méně než 5 m od hranice pozemku nebo jiného objektu.
Jedno až třípodlažní dům s fasádou s více otvory (okna, dveře) vzdálenou méně než 20 m od hranice pozemku nebo jiného objektu.
Dům s hořlavým obkladem fasády (dřevo, plast).
Vjezd do garáže domu vedle okna sousedního domu (v řadové zástavbě).
Otvor (okno nebo dveře) ve stěně nebo střeše domu v kaskádovitě uspořádané (půdorysně nebo výškově) řadové zástavbě.
Přesah střechy nad sousedním pozemkem a nevhodně umístěné okno vytváří požárně nebezpečný prostor na sousedním pozemku (budova stojí stěnou přímo na hranici pozemku).

Přesah střechy nad sousedním pozemkem a nevhodně umístěné okno vytváří požárně nebezpečný prostor na sousedním pozemku (budova stojí stěnou přímo na hranici pozemku).

FOTO: Archiv Nemopas

Jak problém s nedostatečnou odstupovou vzdáleností řešit?

Vzhledem k tomu, že stávající objekt již není možné přemísťovat a požární zatížení je normově předepsáno, je třeba udělat taková opatření, která povedou ke snížení PNP. Požární odstupy od stávajících objektů lze ovlivnit především velikostí a polohou požárně otevřených ploch (např. zmenšení okna, zrušení okna, posunutí okna, osazení oken s požární odolností atd.). Další možností je vytvoření požární překážky na hranici pozemku, která zabrání přenesení požáru na sousední pozemek či objekt, např. zděné stěny.

Jinou možností je dohoda s majitelem sousedního pozemku. Například na věcném břemenu na zasaženou část pozemku. V takovém případě vzniká majiteli sousedního pozemku na vymezené části určité omezení. V požárně nebezpečném prostoru by také neměly být žádné objekty.

Pokud v takovém prostoru jsou již objekty umístěny, je třeba, aby zasažené konstrukce splňovaly požadovanou požární odolnost a například v případě střechy byla použita krytina s klasifikací BROOF (t3). Požárně nebezpečný prostor však nesmí v žádném případě zasahovat požárně otevřené plochy (okna, dveře bez požární odolnosti) sousedního objektu.

A samozřejmě u novostaveb je třeba navrhnout a umístit objekt na pozemku tak, aby odstupy nepřesahovaly hranice pozemku.

Příklad výpočtu odstupové vzdálenosti

Dvoupodlažní objekt s dřevěným podbitím přesahu střechy, kde přesah střechy je větší než 1 m, fasáda bez oken – viz schéma 1.

Schema 1

Schema 1

FOTO: Encyklopedie nemovitostí

Odstupová vzdálenost d je v tomto případě definována: d = 0,36 x h, kde h je maximální výška podbití nad terénem – v našem případě 10,5 m.

Tedy: d = 0,36 x 10,5 = 3,78 m

Odstup od fasády bez oken s dřevěným podbitím je 3,78 m. Měří se od fasády, nikoliv od podbití – viz schéma 2.

Schema 2

Schema 2

FOTO: Encyklopedie nemovitostí

Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.

Autor: Ing. Leoš Martiš, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
 Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Nemopas.

Ilustrační foto

FOTO: Nemopas

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.
Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).