Relativně dlouhá zkušenost s realizací a fungováním plochých střech ale vedla k tomu, že dnes již existují obecně přijímaná pravidla a zásady, jak jednotlivé standardní případy detailů řešit.

V následujících řádcích si ukážeme některá zásadní doporučení pro správné provedení standardních detailů. Tato doporučení jsou čerpána z odborné publikace „Ploché střechy – skladby a detaily“, kterou vydala společnost Dek.

Atika (zvýšená „zídka“ kolem střechy)

Asfaltový pás nebo fólie musí být vytaženy až k vnější hraně vršku (tzv. koruně) atiky.

Koruna atiky i s pásem se při opracování asfaltovými pásy vždy zakrývá oplechováním, u fólie může být koruna kryta pouze fólií, která je ukončena až u fasády na liště z poplastovaného plechu.

Okraj oplechování by měl přesahovat min. 30 mm přes hotový povrch svislé plochy na fasádní straně.

Vadné řešení napojení izolace na stěnu. Pás je vytažen do malé výšky a není na stěnu spolehlivě nataven a přitlačen ke stěně lištou. Je vidět že za pásem vzniká kapsa, do které bude určitě zatékat.

Vadné řešení napojení izolace na stěnu. Pás je vytažen do malé výšky a není na stěnu spolehlivě nataven a přitlačen ke stěně lištou. Je vidět že za pásem vzniká „kapsa”, do které bude určitě zatékat.

FOTO: Encyklopedie vad nemovitostí

Přechod hlavní hydroizolační vrstvy z plochy střechy na svislou část atiky má být v případě folií bez náběhu, tvar se zajistí pomocí koutové lišty z poplastovaného plechu. V případě asfaltových pásů má být přechod s náběhem, který je tvořen klínem (obvykle z tepelné izolace z minerálních vláken) vloženým pod pásy hlavní hydroizolační vrstvy.

Na svislé ploše atiky výšky max. 500 mm není nutné hlavní hydroizolační vrstvu z fólie kotvit k podkladu. Hlavní hydroizolaci z asfaltových pásů je nutné k podkladu plnoplošně navařit.

V případě atik větších výšek se hlavní hydroizolační vrstva z fólie i asfaltových pásů provádí podle detailu ukončení hlavní hydroizolační vrstvy na stěně (viz níže). Pokud je fólie vytažena až na korunu atiky, musí být provedena tak, aby ve vertikálním směru byla spolehlivě přichycena k podkladu (pomocí kotvených lišt z poplastovaného plechu, nebo pomocí kotev) každých max. 500 mm. Asfaltové pásy je nutné k podkladu plnoplošně navařit.

Netěsné opracování napojení asfaltového pásu na tzv. štítovou lištu. Taková místa je dobré na střeše při kontrole odhalit.

Netěsné opracování napojení asfaltového pásu na tzv. štítovou lištu. Taková místa je dobré na střeše při kontrole odhalit.

FOTO: Ateliér Dek

Okraje střešní plochy, které nejsou opatřeny atikou a z nichž nemá stékat voda mimo střechu, musí být převýšeny nad přilehlou střešní plochu minimálně o 50 mm.

Napojení hydroizolace na stěnu

Povrchová úprava stěny přilehlé k střeše, balkónu, římse musí být do výšky min. 150 mm těsná a odolná proti stékající a odstřikující vodě a účinkům tajícího sněhu. Tato povrchová úprava musí překrývat svislou část hydroizolační vrstvy. V tomto případě musí být hydroizolační vrstva vytažena z plochy na stěnu min. 80 mm nad povrch přilehlé plochy střešní konstrukce. V případě, že povrchová úprava není odolná proti výše uvedenému namáhání, musí být hlavní hydroizolační vrstva vytažena min. 150 mm nad povrch přilehlé plochy střešní konstrukce a horní okraj utěsněn.

Přechod hlavní hydroizolační vrstvy z plochy střechy na svislou část stěny je v případě folií bez náběhu (tvar se zajistí pomocí koutové lišty z poplastovaného plechu). V případě asfaltových pásů je přechod s náběhem, k tomu se používá klín (obvykle z tepelné izolace z minerálních vláken) vložený pod pásy hlavní hydroizolační vrstvy.

Tímto průchodem kabelů a trubiček klimatizace bude pravděpodobně zatékat. Je potřeba jej řešit pomocí vhodné průchodky, která umožní vytažení rizikového místa nad rovinu střechy a v rovině střechy zajistí spolehlivé vodotěsné opracování.

Tímto průchodem kabelů a trubiček klimatizace bude pravděpodobně zatékat. Je potřeba jej řešit pomocí vhodné průchodky, která umožní „vytažení rizikového místa” nad rovinu střechy a v rovině střechy zajistí spolehlivé vodotěsné opracování.

FOTO: Archiv Nemopas

Ukončení hlavní hydroizolační vrstvy se obvykle provádí u asfaltového pásu pomocí přítlačné lišty s přetmelením a další plechové krycí lišty, u folií pomocí ukončovací lišty, na níž je folie navařena a krycí lišty.

Vnitřní vtok

Místa vnitřního odvodnění střech pomocí vtoků musí být nejníže položeným místem odvodňované střešní plochy.

Napojení vtoku na hydroizolační vrstvu střechy musí být provedeno tak, aby bylo zamezeno hromadění vody v okolí vtoku. Obvykle se zajistí snížením tloušťky tepelné izolace bezprostředně v okolí vtoku (obvykle 1x1 m, nebo podobný rozměr vycházející z rozměrů desek tepelné izolace) o cca 10-20 mm podle druhu hlavní hydroizolační vrstvy střechy a způsobu napojení na vtok.

Vtok musí být uložen na pevném a rovném podkladu (např. tepelná izolace z tzv. extrudovaného polystyrenu) odolném proti promáčknutí.

Vtok musí být pevně mechanicky přichycen k podkladu. Způsob přichycení a typ kotvících prostředků musí odpovídat vtoku a vrstvě, do které se kotví. Ústí vtoku musí být vhodně chráněno proti zanesení hrubými nečistotami (ochranný košík, krycí mříž, apod.).

Prostupy střechou

Pokud skrz plochu střechy procházejí prostupy, jako jsou např. trubky odvětrání kanalizace, kabely antény či přívody k vzduchotechnice, je potřeba zajistit jejich těsné opracování.

Dnes každý kvalitní dodavatel materiálů dodává systém speciálních „prostupových“ manžet, které umožní těsné opracování. Inspektoři Nemopasu se často na střechách setkávají s použitím tmelu na dotěsnění prostupů. Tmel může být i funkční, ale je třeba počítat s tím, že žádný tmel není „na věky“ pružný a těsný a je třeba jej pravidelně kontrolovat a obnovovat.

Průchod odvětrání kanalizace je těsný jen díky tmelu. Pokud nedojde k celkové rekonstrukci nástavby na střeše, která by umožnila vyvést odvětrání kanalizace výše nad rovinu střechy, je nutné tmelení pravidelně kontrolovat a obnovovat.

Průchod odvětrání kanalizace je těsný jen díky tmelu. Pokud nedojde k celkové rekonstrukci nástavby na střeše, která by umožnila vyvést odvětrání kanalizace výše nad rovinu střechy, je nutné tmelení pravidelně kontrolovat a obnovovat.

FOTO: Archiv Nemopas

Pokud tedy na střeše nejsou detaily řešeny výše uvedenými způsoby, mohou být problematické a způsobit zatékání. Samozřejmě i dobře navržené detaily mohou být netěsně opracovány.

Při prohlídce střechy je dobré se na detaily soustředit a vyzkoušet např. jednoduchou „klíčovou metodou“ (klasickým patentním klíčem projíždíme kolem spoje a testujeme jeho dokonalé svaření) jejich těsnost.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.

Autor: Ing. Radim Mařík, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
 Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Nemopas.

Ilustrační foto

FOTO: Nemopas

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.
Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).