Hlavní obsah

Kudy utíká teplo z domu – tepelné mosty a vazby

Pomalu končí léto a rok se pomalu posunuje do více či méně mrazivých dnů. A ti, kteří již mají či si kupují nový dům, se v zimě určitě nechtějí potýkat se studenými a dokonce i vlhkými kouty v pokoji. V několika dalších dílech našeho seriálu se proto podíváme na problematická místa a konstrukce na domech, které mohou být „studené“ a v zimě přes ně uniká teplo a kondenzuje na nich vlhkost.

Foto: Archiv Nemopas

Zdánlivě nenápadný rodinný dům. Jeho nemoc odhalí až termovizní snímek.

Článek

V dnešním článku se podíváme na problematiku tzv. tepelných mostů a vazeb.

Tepelnými mosty se nazývají ta místa stavební konstrukce, kde se významně mění její tepelně izolační vlastnosti. Z hlediska jejich tvaru je možné rozlišit tepelné mosty liniové nebo bodové.

Tepelný most může být způsoben chybou v projektu, chybnou realizací, nebo mohou být tepelné mosty typickou vlastností konstrukce.

Tepelné vazby

Dalším problematickým místem, které je někdy nepřesně nazýváno tepelným mostem, je místo styku dvou stavebních konstrukcí. V místě spolupůsobením vzniká v některých situacích oblast s nižšími tepelně izolačními vlastnostmi. Tomuto jevu se dle současných norem říká „tepelná vazba“.

Příkladem tepelné vazby jsou rohy a kouty místností, tedy styk dvou a tří obvodových konstrukcí. Vzhledem k převažující ochlazované vnější ploše konstrukce oproti vnitřní ploše ohřívané z interiéru dochází k tomu, že vnitřní povrch v koutě je chladnější, než vnitřní povrch mimo kout.

Foto: Archiv Nemopas

Termovizní snímek téhož nezatepleného domu odhaluje výrazný tepelný most nad levým oknem.

Jaké stavební konstrukce či řešení a jaká místa na domě jsou pro vznik tepelných mostů či tepelných vazeb riziková?
Konstrukční systém stavby provedený montovanou technologií s ocelovou či dřevěnou nosnou konstrukcí
Šikmá střecha se zateplením mezi krokve
Vykonzolované částí stavby (balkóny, terasy, rampy)
Stavební prvky montované na fasádu nebo do střechy pomocí ocelových kotev
Nadokenní překlady a stropní věnce provedené bez tepelné izolace
Nezateplený sokl domu
Nezateplená vnitřní strana atiky u ploché střechy
Zateplení stropu nad nevytápěným suterénem je provedeno pouze na ploše stropu, bez přesahu na obvodové stěny.
Nerovnoměrně položená tepelná izolace na stropě půdy, případně na sádrokartonovém podhledu. Vnitřní stěny prostupující tepelně izolační vrstvou stropu nad posledním podlažím často nejsou seshora zateplené.
Roh i kout pod plochou střechou nebo terasou
Roh i kout nad nevytápěným suterénem
Roh i kout pod nevytápěnou půdou
Nadměrná členitost vnějšího tvaru budovy (kaskádové domy)

Ochlazování tepelné izolace

V případě volně položené tepelné izolace (nejčastěji izolace z minerálních vláken na podlaze půdy nebo na sádrokartonovém podhledu) je důležité nejen její kvalitní rozložení na ploše, ale také její zakrytí paropropustnou fólií, která zabraňuje zafoukávání exteriérového vzduchu do této izolace.

Prostory pod střechou jsou totiž větrány venkovním vzduchem a při zhoršených povětrnostních podmínkách může na půdě docházet k výraznému proudění studeného vzduchu.

Pokud tepelná izolace není zakryta fólií, která zabraňuje pronikání tohoto vzduchu do vrstvy tepelné izolace, zhoršují se její tepelně izolační vlastnosti. I tento děj lze považovat za typ tepelného mostu.

Foto: Encyklopedie vad nemovitostí

Zateplení horního patra v prostoru půdy.

Studená, vlhká místa mohou způsobit růst plísní

S tepelnými mosty a tepelnými vazbami souvisí nejen zvýšená tepelná ztráta objektu, ale také snížení vnitřní povrchové teploty konstrukce. Snížená vnitřní povrchová teplota automaticky znamená zvýšenou vnitřní povrchovou vlhkost a vnitřní povrchy s relativní vlhkostí nad 80 % jsou ideálním prostředím pro růst plísní.

Podle platných technických norem by obytné prostory měly být navrhovány tak, aby při teplotě vnitřního vzduchu 21 °C a relativní vlhkosti 50 % k těmto problémům na stěnách (i v koutech a rozích místností) nedocházelo. Zvýšenou vlhkost některých míst může způsobit ale i nedostatečné větrání v bytě způsobené například novými těsnými okny.

Rizikovým faktorem může být také nábytek přistavený u stěn, který brání potřebnému proudění teplého vzduchu u stěny (o tomto problému jsme psali v našem seriálu již dříve. [celá zpráva]

Foto: Encyklopedie vad nemovitostí

Na termovizním snímku téhož místa půdy je vidět důsledek nedostatečně rozprostřené tepelné izolace – velký únik tepla.

Na co se zaměřit, pokud si chcete zkontrolovat dům či byt, který chcete koupit
Na všech rizikových místech (viz výše) hledejte stopy vlhkosti a plísní na stěnách a stropech. Zvažte, zda dům není čerstvě vymalován právě kvůli maskování těchto projevů.
Rizikový je dům postavený před rokem 1980 bez vnějšího zateplovacího systému, ve kterém jsou provedena nová těsná okna, která často způsobují zvýšení vlhkosti v interiéru.
Zkontrolujte celistvé provedení zateplení fasády a střechy domu a přesahy zateplení nejméně 500 mm přes úroveň nejnižší podlahy a stropu vytápěné části domu. Požadovaný přesah platí i pro sokly domů s podlahou přímo na terénu.
Zkontrolujte, zda vnější zateplení domu není narušováno prostupujícími prvky (konzoly balkónů provedené z ocelových I profilů, ocelové kotvící prvky apod.)
Zkontrolujte rozložení izolace v půdním prostoru či nad sádrokartonovým podhledem.
Zjistěte, zda vnější zateplovací systém obvodových stěn není proveden pouze po úroveň podlahy v přízemí – chybí přesah zateplení na suterénní zdivo.

Termovizní měření

Tepelné mosty i vazby lze velmi účinně hledat termovizní kamerou. Toto měření ale nelze provádět kdykoli, ale pouze v situaci, kdy rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem domu je minimálně 10°C a není například mlha.

Měření by měl provádět specialista, protože správné hodnoty na termovizním snímku lze získat pouze při započítání celé řady vlivů (kalibrace teplotního pole, odrazivost materiálů, teplota oblohy apod.).

Pokud jsou některé parametry či vlivy zohledněny chybně, lze se dopracovat k chybě měření až v desítkách °C.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.

Autoři: Ing. Radim Mařík a Ing. Tomáš Kupsa, inspektoři nemovitostí

Inzertní sdělení

Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.

U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.

Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.

Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.

Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám