V prvním článku se podíváme na hlavní hydroizolační vrstvu šikmé střechy – skládanou krytinu (často nazývanou „tašky“).

Skládaných krytin je celá řada a liší se jak materiálem, tak tvarem jednotlivých prvků (tašek). Na většině šikmých střech se pomocí skládané krytiny a jejích doplňků řeší vlastní plocha střechy a některé standardní detaily (hřeben, nároží apod.) Jiné detaily se většinou řeší pomocí plechových klempířských prvků.

Je skládaná (tašková) krytina včetně všech detailů vždy těsná proti dešti? Všichni si jistě vybaví, že se ocitli na ulici s otevřeným deštníkem, který jim byl spíše na obtíž než k užitku. Prudký vítr při letní bouřce hnal vodu téměř vodorovně, pod deštník, do obličeje, za límec, deštník se obracel naruby a chtěl se vyrvat z ruky.

A v té chvíli určitě voda pronikala i do spár mezi prvky krytiny na okolních střechách, ať byl jejich sklon jakýkoli. Nebo, prší a prší, už celý týden – a u pálených tašek či tašek z betonu (u pórovitých krytin) se mohlo stát, že voda prosákla na spodní povrch krytiny.

Stopy po výrazném zatečení v podkroví.

Stopy po výrazném zatečení v podkroví

FOTO: Archiv Nemopas

Takže odpověď na naši otázku je: skládanou krytinou i za běžného užívání a za běžných klimatických podmínek proniká voda (přívalový déšť při letní bouřce i dlouhotrvající déšť je běžnou klimatickou situací). Podstatné je, že pronikání vody pod tašky nemusí být jen důsledkem vadného provedení. Jedná se o „vlastnost“ skládané krytiny.

Některé krytiny a způsob jejich krytí jsou sice spolehlivější, ale 100% spolehlivost v celé ploše, a zvláště v detailech, nemůže zaručit žádná. Výrobci deklarují tzv. bezpečné sklony krytiny (viz tabulka), ale to nejsou sklony, od kterých by byla krytina v ploše a detailech vždy těsná, jsou to spíše sklony „charakteristické“.

Tyto sklony vymezují spodní hranici, pod kterou je použití krytiny jako hydroizolace jednoznačně nevhodné, a také dávají možnost porovnat jednotlivé druhy krytin mezi sebou z hlediska hydroizolační bezpečnosti.

Půda v historickém objektu. Na podlaze je hydroakumulační vrstva z tzv. půdovek, prostor půdy je stále odvětrán. Protečení vody krytinou při přívalovém dešti dočasně nasákne do podlahy a po čase vyvětrá.

Půda v historickém objektu. Na podlaze je hydroakumulační vrstva z tzv. půdovek, prostor půdy je stále odvětráván. Protečení vody krytinou při přívalovém dešti dočasně nasákne do podlahy a po čase vyvětrá.

FOTO: Znalecká kancelář Kutnar

Pronikání vody pod krytinu v běžných klimatických podmínkách není rozhodně žádnou novinkou. Již naši předci si tento fakt uvědomovali. Proto tradiční půdy měly na podlaze dostatečně silnou vrstvu nasákavého nehořlavého materiálu (nejčastěji dusaná hlína, škvára nebo cihelná dlažba v násypu, později beton), která kromě požární funkce zajišťovala také hydroakumulační funkci, tedy vodu proniklou pod krytinu zadržela ve své struktuře, než bude z půdního prostoru odvedena větráním.

Tato hydroakumulační vrstva byla tedy jakýmsi „doplňkovým hydroizolačním opatřením“, jehož nedílnou součástí bylo i účinné větrání celého prostoru půdy.

Skládaná krytina
Bezpečný sklon krytiny
Stanovení mezního sklonu
Krytina z pálených tašek
Žádná z ploch na povrchu tašky (v krycí ploše i ve spoji) určená k odvádění vody nesmí mít sklon menší než 10°
Ploché (bobrovky) v dvojitém krytí (korunové nebo šupinové)
30°
Ploché (bobrovky) v jednoduchém krytí s podložením styčných spár 40°
Drážkové se sníženou boční drážkou jednoduchou a bez hlavové drážky
35°
Drážkové se sníženou boční drážkou dvojitou a bez hlavové drážky30°
Drážkové s boční drážkou odvodněnou na spodní řadu tašek a s hlavovou drážkou30°
Drážkové s boční drážkou odvodněnou na plochu téže tašky a s hlavovou drážkou22°
Esovky s řezem překrytým
35°
Esovky s řezem na sraz
45°
Krempovky
45°
Z prejzů malých zplna do malty
40°
Z prejzů velkých zplna do malty40°
Z prejzů velkých nasucho45°
Krytina z betonových tašek
Ploché (bobrovky) v dvojitém krytí
30°
Drážkové se sníženou boční drážkou jednoduchou35°
Drážkové se sníženou boční drážkou dvojitou30°
Drážkové s vyvýšenou boční drážkou 22°
Krytina z přírodní břidlice
bezpečné sklony krytiny a mezní sklony krytiny jsou udány podle druhů krytí a velikosti použitých kamenů
Podrobnosti na vyžádání u autorů publikace
Krytina z vláknocementových rovinných maloformátových prvků
Bezpečné sklony krytiny a mezní sklony krytiny jsou udány podle druhů krytí a velikosti použitých prvků

Podrobnosti na vyžádání u autorů publikace
Krytina z plechových rovinných desek
 30°Žádná z ploch na povrchu krytiny (v krycí ploše i ve spoji) určená k odvádění vody nesmí mít sklon menší než 5°
Krytina z vláknocementových vlnitých desek
15°
Krytina z asfaltovláknitých vlnitých desek
15°
Krytina z plechů imitujících tvar taškových krytin, z tabulí imitujících více řad tašek nebo prvků imitujících jednu řadu tašek, tzv. zalomení imitující spodní okraj tašky je vyšší než 10 mm, příčené napojení tabulí nebo prvků je v zalomení
 15°
Krytina z trapézových nebo vlnitých plechů (o nejmenší hloubce vlny 35 mm),  jsou-li v krytině příčné spoje plechů 15°
Krytina z trapézových nebo vlnitých plechů (o nejmenší hloubce vlny 35 mm), nejsou-li v krytině příčné spoje plechů  8°
 Zdroj: Encyklopedie vad nemovitostí

Současné trendy stavění vedou ke snaze maximálně využít obestavěný prostor každého domu a tedy i pod střechu se umisťují intenzivně využívané a obvykle zateplené a vytápěné místnosti. V těch se těžko uplatní hydroakumulační vrstva na podlaze.

Vodu proniklou skrz skládanou krytinu musí tedy dnes zachytit vrstva umístěná vně užívaného prostoru, tedy přímo pod taškami. A protože v takovém umístění nejspíš nebude dost místa pro dostatečně tlustou hydroakumulační vrstvu, používá se tzv. doplňková hydroizolační vrstva, která vodu zachytí a odvede mimo obvod objektu.

Požadovanou hydroizolační funkci ale tato vrstva zajišťuje až po napojení na související konstrukce, po řádném ukončení na okapovém okraji a po vyřešení větrání vzduchové vrstvy nad a popřípadě pod ní. Této vrstvě a jejím problémům a poruchám se budeme věnovat v následujícím článku seriálu.

Tímto detailem v úžlabí při větrem hnaném dešti určitě zateče.

Tímto detailem v úžlabí při větrem hnaném dešti určitě zateče.

FOTO: Znalecký ústav Dekprojekt

Je potřeba si uvědomit, že zatékání neničí jen omítky, sádrokartony a vybavení interiéru, ale ohrožuje i celou nosnou konstrukci střechy. Šikmé střechy mají většinou nosnou konstrukci z dřevěných trámů a dalších dřevěných prvků, které jsou v případě obytných podkroví často skryty ve skladbě střechy. A tam jsou v skrytu namáhány vlhkostí, jsou napadeny dřevokaznými organismy a zvolna degradují…

Tímto detailem u hřebenu při větrem hnaném dešti určitě zateče.

Tímto detailem u hřebenu při větrem hnaném dešti určitě zateče.

FOTO: Znalecký ústav Dekprojekt

Jaké jsou rizikové faktory ukazující na problém větší míry zatékání pod skládanou krytinu:

  • svým způsobem je rizikem vlastní skládaná krytina nad obytným podkrovím a rozhodně je rizikem skládaná krytina v nižším než „bezpečném – charakteristickém“ sklonu
  • tašky krytiny jsou poškozené, nebo zjevně nesprávně položené
  • klempířské prvky na střeše jsou degradované
  • tašky krytiny na šikmé střeše se téměř dotýkají boku komína nebo vikýře (chybí ohyb v bočním oplechování) – čím širší komín, tím větší riziko
  • v úžlabí se setkávají střešní plochy o výrazně jiné výměře nebo výrazně jiném sklonu a oplechování v úžlabí nemá středový ohyb
  • výtok vody z úžlabí nad vikýřem nebo ze svodu z vyšší střechy směřuje šikmo do krytiny

Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.

Autor: Ing. Radim Mařík, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
 

Ilustrační foto

FOTO: Nemopas

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů. Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).