Střešní okna - nezbytní pomocníci v podkroví

Při výběru oken a dalších výplní otvorů v podkroví dbáme na jejich kvalitu. Vzhledem k problémům s případným zatékáním se opravdu nevyplatí šetřit. Důležitý je také správný počet a směrování na světové strany.

Např. na chladnější severní stranu volíme nejlépe zasklení trojsklem. Izoluje teplo a brání pronikání hluku z vnějšku.

Dvojskla postačí na střeše orientované jižním směrem. Na trhu jsou k dostání také typy zasklení určené speciálně pro pasivní nebo nízkoenergetickou stavbu.

Stranou naší pozornosti by neměly zůstat: způsob ovládání (ruční nebo dálkový, solární, elektrický), doplňující stínění (roleta, markýza) a údržba zasklení, respektive přítomnost samočisticí vrstvy a dalšího speciálního ošetření povrchu.

Střešní okna v šikmé střeše jsou osvědčenou klasikou. Jejich plocha by měla dohromady odpovídat zhruba 17 % užitné plochy místnosti.

Při volbě rozmístění oken zvážíme rozestavění nábytku a přístup k samotnému oknu. Ve zvláštním provedení střešní okno umožňuje výstup na střechu.

Různé typy oken lze také kombinovat, např. střešní okna doplníme o okna svislá, čímž vznikne velká skleněná plocha s velkorysým průnikem světla do interiéru. Nejběžnějším materiálem je dřevo následované plastem. Poplastovaná okna s dřevěným jádrem jsou vhodná do místností s vyšší vlhkostí – do koupelny a kuchyně.

Střešní balkón nabízí panoramatický výhled a výstup ven. Rozevřením dvou oken získáme pocit většího prostoru v místnosti. Okna balkónu mívají integrovanou ventilaci, díky které dovnitř proudí čerstvý vzduch, aniž by bylo okno otevřené.

Součástí ventilace je vestavěný a snadno čistitelný filtr proti prachu a hmyzu. Po uzavření oken vznikne jednotná prosklená plocha. Balkóny lze instalovat do střech se sklonem od 35° do 53°.

Světlovod pro šikmou střechu se nepoužívá k plnému osvětlení místnosti. Uplatní se všude tam, kde nevyžadujeme maximální osvětlení a nechceme stále rozsvěcet a zhasínat, např. v chodbách, na schodišti, WC, v koupelně, v šatníku.

Koule světlovodu viditelná na střeše zachytává maximální množství světla a láme ho do potrubí, pevného či ohebného. Paprsky jím procházejí na místo určení. Vnitřek tubusu je vykrytý reflexním materiálem, který odráží zhruba 95 % světla k difúznímu sklu. To pak rozptyluje paprsky do prostoru.

Světlík je často opomíjen, v pásové podobě ho nalezneme na střechách průmyslových objektů. Na ploché střeše domu poslouží k osvětlení místností přirozeným světlem, ať už je s kopulí či bez ní, nebo má tvar jehlanu. K dostání jsou světlíky otvíravé i neotvíravé.

Střešní okno musí být kvalitně osazeno do střešního pláště. Důležité je prořezání hydroizolační fólie a umístění montážních latí. Dále napojení hydroizolačního límce (XDP nebo ze čtyř pruhů), umístění okapničky nad oknem, lemování, správně dořezaná a doložená krytina.

Záleží také na systému proti protékání. Někteří výrobci nabízejí lemování zajišťující vodotěsnost v napojení střešního okna na střešní krytinu a odvod vody pryč. Lemování se liší podle typu střešní krytiny.

Např. u oken Velux je pro profilované střešní krytiny vhodné lemování EDW (výška profilu krytiny až 120 mm), pro ploché střešní krytiny pak lemování EDS (max. výška krytiny 2 x 8 mm).

Kromě těchto základních lemů jsou v nabídce i lemy pro specifické krytiny (mj. bobrovka, falcovaný plech).

Některé firmy ve výrobě aplikují na vnější stranu tabule speciální vrstvu proti venkovnímu rosení. K tomu dochází paradoxně tím, že okna mají dobré tepelně izolační vlastnosti – ke kondenzaci vody na vnější straně oken dochází v důsledku rozdílných teplot v interiéru a venku.

Za rosení v prostoru mezi skly může vnikající vzduch. To znamená, že prostor okna není hermeticky uzavřen. Může za to prasklina na skle, netěsnosti rámu či spojení skel. Taková okna necháme opravit, nebo je vyměníme.

Za chronickými problémy s rosením bývá špatné zateplení a provedení ostění kolem střešních oken. Není-li tvar ostění správný, vzniká pod okny vzduchová kapsa, která brání cirkulaci vzduchu.

Přesahuje-li stáří oken 10 let, je na čase zvážit jejich výměnu nebo aspoň přesklení. Pozor! Zvláště problematická jsou rohová okna, okenní výplně sahající ke stropu nebo až k podlaze, ale také vliv nízkoteplotní tepelné soustavy (teplotní spád 55/45 °C).

Rosení oken minimalizujeme dodržováním několika pravidel. V místnosti udržujeme teplotu okolo 21 °C a relativní vlhkost vzduchu do 50 %.

Důležité je větrání krátké (5 až 10 minut) a intenzivní. Účinné je využití tzv. komínového efektu, kdy otevřeme několik oken v různých podlažích. Větrání tak proběhne zdola nahoru. Pro příčné větrání stačí najednou otevřít okna na protilehlých stranách. To vše v době, kdy venku není mlhavé počasí nebo krátce po dešti.

Ke snížení přebytečné vlhkosti v okolí oken (po sušení prádla, vaření) využijeme radiátor, který rovnoměrně ohřeje okenní tabule. Dbáme na to, aby uvnitř místnosti fungovala ventilace pro odvod ohřátého vlhkého vzduchu – např. používáme okna s ventilační klapkou, která zajišťuje přísun čerstvého vzduchu.