Motýly, létající barevné drahokamy, můžete chovat i doma

Stejně jako u chovu jiných živých tvorů, dá se motýl pro potěchu chovat pouze v nejzákladnějších podmínkách pro chov nebo se chovu motýlů věnovat hlouběji.

Chov má v principu tři fáze, které jsou dány fázemi života motýla. Na odchov housenek stačí třeba jen sklenička se vzdušným víkem, které tvoří např. kus gázy. Její velikost musí odpovídat tomu, kolik v ní bude housenek.

Dno sklenice je dobré vystlat třeba papírovým ubrouskem, který saje vlhkost a výkaly housenek. Nezbytností je především přísun listí správné rostliny, kterým se housenky toho kterého druhu živí.

V nádobě by měly být i kusy větviček, jež bude housenka potřebovat pro druhou fázi svého života, když se zakuklí. Některé druhy se kuklí v zemi, potom je třeba zajistit v nádobě na dně dostatečnou vrstvu zeminy.

Po nějakém čase nastane třetí fáze života - z kukly se vyklube hotový motýl. Tomu už samozřejmě sklenice nebude stačit a je potřeba pořídit speciální síťkovou klec, přímo určenou pro chov motýlů. Vše lze dnes poměrně snadno zakoupit ve specializovaných e-shopech nebo na burzách.

Získat motýly není až tak složité. „Úplně nejsnazší je zajít si do přírody a pokusit se nalézt housenky podle pobytových znaků, jako jsou ožrané listy, trus kolem rostliny,“ vysvětluje chovatel motýlů Petr Tryščuk.

„Tak jsem se k chovu dostal i já, když jsme jako kluci v Popovicích u Rajhradu nalezli na vrbě u rybníčku své první čtyři housenky lišaje paví oko,“ prozrazuje.

Při takovém získávání motýlů je třeba ale dát pozor, protože se snadno může stát, že nadšený chovatel poruší zákon.

Existuje seznam druhů motýlů, kteří jsou chráněni a u těch je nezákonné sbírat samozřejmě i jejich housenky. Kdo se k získání housenek motýlů z přírody rozhodne, udělá nejlépe, když vyrazí na „lov“ s nějakým zkušenějším chovatelem, který bude schopen jednotlivé druhy identifikovat.

Druhou možností je vajíčka, housenky nebo kukly zakoupit. Buď ve specializovaných obchodech, nebo od chovatele. Skvělou příležitostí k nákupu jsou v Česku tradiční entomologické burzy, kde návštěvník získá i cenné rady do začátků. Ceny se pohybují od desetikoruny do asi tisíce korun. Podle toho, zda si kupuje vajíčko, housenku nebo kuklu, se samozřejmě ceny liší, zrovna tak i podle vybraného druhu.

Začátečník může být okouzlen chovem některých exotických druhů. Ale pozor, nejen druhová rozmanitost motýlů je velice široká, stejně rozmanitá je škála jejich životních nároků. Ne všechny druhy jsou tedy vhodné pro nezkušeného začínajícího chovatele.

„My jsme na radu chovatele na burze začali s martináčem. Především proto, že dospělí motýli nepotřebují potravu, žijí ze zásob, které si v těle nastřádali ve stadiu housenky,“ vzpomíná chovatelka motýlů Jana Pekárková.

V ČR je z martináčů nejdostupnější martináč pajasanový, je nenáročný na chov, má i atraktivní zbarvení. Martináči jsou největšími motýly žijícími na našem území. Nevýhodou většiny tuzemských motýlů je to, že u nich proběhne pouze jeden životní cyklus ročně. To může být pro začátečníka odrazující, protože všechna vývojová stádia probíhají poměrně dlouho.

„Z tohoto pohledu je zajímavější zvolit lišaje. Ideálně druhy, které se v dospělosti nekrmí. Třeba u lišaje paví oko či lišaje topolového lze odchovat za rok i tři generace. Navíc je lze bez problémů vypouštět do přírody, protože to jsou tuzemské druhy,” radí Petr Tryščuk.

Motýl v jakémkoliv vývojovém stádiu nepotřebuje žádnou napaječku, vodu získává přímo z potravy. Nejvíc problémů je s krmením housenek. Motýli, jak u mnoha z nich napovídá i druhové jméno, jsou specializovaní na určitou rostlinu. A to právě jen jako housenky.

Nicméně nejsou to tzv. monofágové - nepohrdnou ani listím jiných rostlin. Zkušenější chovatel už má vysledováno, čemu který chovaný druh dává přednost a má i zmapováno, kde tyto rostliny v okolí rostou.

Listí vždy podáváme na kousku větvičky, nikdy jen pouhé listy. Dospělý motýl (pokud to není druh, který žije z tělních zásob) se živí nektarem z květů. Není třeba se ale bát, chovatel nemusí běhat s mikropipetou po loukách a vysávat z květů nektar. Většině druhů stačí třeba nakrájené kousky přezrálého ovoce nebo včelí med smíchaný v poměru 1:1 s vodou.

Motýl ve svém finálním, a pro laika nejkrásnějším stádiu, žije jen poměrně krátkou dobu. Pro chovatele je to jen vyvrcholením jeho chovatelského snažení.

Samozřejmě lze jen sbírat nebo nakupovat housenky a odchovávat z nich dospělé jedince. Ale skutečným chovatelstvím je vlastní odchov. Tedy spáření, nakladení vajíček a odchování dalších a dalších generací.

Odchov i jednoho druhu se doporučuje rozdělit do několika oddělených skupin. I housenkám totiž hrozí různé infekce a nemoci. Pokud se v jednom chovatelském prostoru (tzn. láhvi) jedna housenka nakazí, většinou to vede k úhynu všech.

Pro úplný začátek vlastního odchovu je dobré pořídit kukly, protože u nich lze poměrně snadno rozeznat pohlaví. Doporučuje se zakoupit minimálně dva páry. A pak už můžete zkusit založit vlastní chov.

Krásnou představou je, že chovateli létají motýli po bytě. To je ovšem představa nereálná. „Bohužel, byt je pro létající hmyz smrtící pastí. I velmi velký motýl hravě zapadne do té nejmenší mezery. Navíc stěny a okna, do kterých při letu naráží, vedou k jeho velmi rychlému opotřebení a krása jeho křídel pomine již do druhého dne,“ vysvětluje Petr Tryščuk.

Proto se v domácím chovu motýli drží v klecích nebo válcích z velmi jemné síťoviny, která tento nádherný hmyz nepoškozuje. Samozřejmě velikost musí být přizpůsobena druhu a počtu motýlů.

„Začínali jsme s chovným válcem z e-shopu, ale brzy jsme si pořídili větší síťovou klec. Teď vážně uvažujeme o skleníku, kde by motýli měli možnost skutečně velkého prostoru pro létání,“ říká Jana Pekárková.

Běžný chov motýlů je skvělým koníčkem, nenáročným na čas a finance. Speciálně pro děti je velice atraktivní sledovat, jak se proměňuje živý tvor v různých fázích života. I pro člověka, který už o přírodě něco ví, je fascinující, když může sledovat, jak se z kukly líhne krásný motýl. Navíc, kdo chová u nás běžné druhy, může odchované dospělce vypouštět zpět do přírody.

Řada amatérských chovatelů motýlů také pomáhá odborníkům při mapování výskytu jednotlivých druhů u nás. Ale pozor - chov motýlů může být silně návykový!

„Náš děda, vášnivý milovník přírody a znalec motýlů nám pomohl určit naše první housenky, které jsme si donesli domů a my je nakonec úspěšně odchovali. Tito první lišajové se nám spářili a rozmnožili. Čímž jsme se dostali do spirály úžasného koníčka, který později vygradoval ve stav, kdy jsme chovali i tisíce housenek současně,“ uzavírá Petr Tryščuk.

Může se vám hodit na Zboží.cz: