Plemeno vzniklo ze psů, kteří od nepaměti doprovázejí sibiřské domorodce. Postupně se rozdělilo do několika samostatných plemen, z nichž jedno je západosibiřská lajka, která, jak její název napovídá, byla rozšířena nejvíce na západní Sibiři, a to až k Uralu.

Název plemene vychází z ruského výrazu pro štěkání – lajať. Lajky totiž především kvůli silnému loveckému pudu využívali majitelé jako lovecké psy. Jejich výrazným znakem je intenzivní štěkot, když naleznou zvěř.

K lovu se u nás využívá málo

K nám se první lajky dostaly až v osmdesátých letech dvacátého století. Dodnes není jejich počet u nás nijak velký, bohužel jako lovecké psy je Češi využívají minimálně.

„Proč je západosibiřská lajka tak málo rozšířená v Česku, je z několika důvodů. Ten hlavní je estetický. Naše myslivost je totiž postavena na německých základech, kde většina loveckých psů má převislé uši. Lajka se prostě myslivcům nelíbí,“ vysvětluje předseda Klubu karelských medvědích psů a lajek Josef Leopold.

V lese, nejlépe na lovu, to je lajka ve svém živlu. Od českých loveckých psů se liší hlavně svými vztyčenými slechy.

V lese, nejlépe na lovu, je lajka ve svém živlu. Od českých loveckých psů se liší hlavně svými vztyčenými slechy.

FOTO: Veronika Leopoldová

„Dalším důvodem je to, že Rusové si svoje bohatství chrání a získat kvalitní loveckou lajku je opravdovým oříškem i pro movité,“ dodává. Nevyužívání lajek k myslivosti je velká škoda, protože ve své domovině jsou úspěšnými všestrannými psy při lovu doslova od veverky až po medvědy.

Západosibiřská lajka je pes střední velikosti, v kohoutku dosahuje výšky i přes 60 centimetrů a hmotnosti až 20 kilogramů. Existuje v mnoha barevných variantách; bílé, pepř a sůl, červené, šedé ve všech odstínech.

Přípustné je také černé zbarvení i strakaté s plotnami všech výše uvedených barev.

Už samotný vzhled západosibiřské lajky jasně dává tušit, jaký je její původ.

Už samotný vzhled západosibiřské lajky jasně dává tušit, jaký je její původ.

FOTO: Josef Leopold

Její „vlčí“ vzhled, ovšem s ocasem zatočeným vzhůru, napovídá, kde je její původ. Je to pes vyrovnané, živé a temperamentní povahy, inteligentní, s chutí do práce a jakékoliv činnosti. K lidem je přátelský a nikdy by člověka neměl napadnout.

„U nás v dřívějších dobách platilo tvrdé pravidlo, že pokud lajka napadla člověka, byla okamžitě utracena,“ vysvětluje chovatel Vladimir Sovatov z Jekatěrinburgu. „Sice to bylo pro někoho drastické, ale mimo jiné touto selekcí jsme vyšlechtili tak skvělé povahy u našich lajek,“ vysvětluje.

Další jejich pozitivní vlastností je silný vztah a oddanost ke svému pánovi, kterého v nebezpečí nekompromisně brání. V chování může být ovšem pro nezkušené majitele problém s jejich velice silným loveckým pudem. Ten je skvělou vlastností pro pracovní využití při myslivosti, ale komplikací pro ty, kteří si lajku pořizují jen jako parťáka pro běžný život.

Lepší bouda venku než pelíšek v bytě

Západosibiřskou lajku si zcela určitě pořizujte výhradně od registrovaných chovatelů. Jejich seznamy najdete na klubových stránkách.

Jak už bylo zmíněno, ze země svého původu, tedy Ruska, je lajku velice těžké sehnat, ale v ČR je několik aktivních chovatelských stanic. Cena štěněte se pohybuje od 10 000 korun výše. Především je ale třeba si pořízení tohoto výjimečného plemene dobře rozmyslet.

Už od štěněte jsou malé lajky schopné přebývat venku na zahradě v boudě.

Už od štěněte jsou malé lajky schopné přebývat venku na zahradě v boudě.

FOTO: Martina Šafusová

„Ten, kdo si chce pořídit západosibiřskou lajku, musí pochopit, že tohle plemeno má vývojově velmi blízko k vlkovi, proto je pro ně celoroční venkovní ustájení, včetně štěňat, daleko vhodnější než pelíšek v obýváku,“ říká Josef Leopold.

„Majitelům jiných plemen připadá velmi úsměvné, když lajka na společném lovu přiběhne k zamrzlé louži, rozbije led a lehne si do ledové vody. Většina psů se zimou klepe a lajka potřebuje zchladit,“ popisuje Leopold.

Lajky mají totiž velice kvalitní srst s hustou podsadou. Ta psa výborně chrání před rozmary počasí. A není divu, vždyť ve své původní vlasti museli a musí psi přečkat venku mrazy, které někdy dosahují teplot hluboko pod nulou. Proto jsou lajky vhodné pro majitele, kteří mají zahradu s boudou, případně i kotcem. Jako domácí mazlíček do bytu v paneláku se skutečně nehodí.

Se socializací a výchovou je třeba u západosibiřské lajky začít co nejdříve. Základní socializace by měla proběhnout už u chovatele a u nového majitele vše musí začít hned, jak si štěně převezme.

„Je bohužel častým názorem, že noví majitelé nechají štěně, aby si dělalo naprosto co chce s tím, že je přece roztomilé a chtějí mu nechat si užít štěněcí věk,“ konstatuje Vladimir Sovatov a pokračuje:

„Ale pokud se pes od mládí naučí, že může například ničit zařízení domu nebo že nemusí poslouchat na přivolání, pak bude o to těžší ho to později odnaučovat.“ U psů tak podle něj ještě víc než u lidí platí prastaré pořekadlo o tom, co se v mládí naučíš…

Štěňata lajky jsou velmi roztomilá. Bylo by ovšem chybou jim promíjet věci, které chovatel nechce, aby pes dělal. V pozdějším věku se je bude odvykat už jen těžko.

Štěňata lajky jsou velmi roztomilá. Bylo by ovšem chybou jim promíjet věci, které chovatel nechce, aby pes dělal. V pozdějším věku se je bude odvykat už jen těžko.

FOTO: Martina Šafusová

Důležité je i včasné zařazení do smečky-rodiny, pokud má majitel štěněte více psů. Obecně se nedoporučuje pořizovat si současně více štěňat. Hodně nezkušených budoucích majitelů tenhle nápad dostane s tím, že alespoň budou mít štěňata kamaráda.

Správná socializace a výchova dvou štěňat současně je ale opravdovým oříškem i pro nejzkušenější kynology. Kdo chce mít dvě lajky, měl by si nejdřív pořídit jednu, až dospěje a bude dobře socializovaná a vychovaná, je čas na druhou, pokud se na to bude páníček cítit.

„Výhodou je, když jsou v rodině děti, ty se dokážou postarat o kvalitní socializaci a problémy nebývají. Ale i tady platí, že malé děti by nikdy se psem neměly zůstávat bez dozoru dospělého,“ radí Josef Leopold.

Vyžadují aktivitu

Západosibiřské lajky jsou velice aktivními psy, kteří vyžadují činnost, a tu by jim měl majitel poskytnout. Výcvik alespoň základní poslušnosti by měl být samozřejmostí.

Není třeba hledat nějakého specialistu na lajky. Kurzy základního výcviku pro štěňata pořádá většina kynologických organizací. Tam lajka, a především její majitel, získá základní návyky a seznámí se se základními principy výcviku. Pak už se dá pokračovat specializovaným cvičením.

Lajky jsou ideálními společníky na lovecké vycházky.

Lajky jsou ideálními společníky na lovecké vycházky.

FOTO: Ivana Hennerová

Nejpřirozenější je pro lajku lovecký výcvik, vycvičené lovecké psy mohou mít i majitelé, kteří nejsou myslivci. A dokonce se s nimi mohou aktivně účastnit i praktické lovecké činnosti.

„Kdo si pořídil západosibiřskou lajku, musí si uvědomit, že lajka je po několik století formována pro lov, potřebuje pohyb a k tomu zaměstnat hlavu. Lov je tak pro ni nenahraditelný,“ upozorňuje Josef Leopold.

Ve své domovině jsou používány při všech loveckých disciplínách, od veverky po medvěda.

Ve své domovině jsou používány při všech loveckých disciplínách, od veverky po medvěda.

FOTO: Pavlína Hrachovcová

Samozřejmě lze se západosibiřskou lajkou provozovat i další kynologické činnosti. Oblíbené je jejich využití jako saňových psů, protože lajka je schopna utáhnout i poměrně velkou zátěž. Lajky jsou občas vidět i na agility nebo na dogtrekingu. Ale to vše jsou pro lajku jen náhradní aktivity, ke kterým se hodí lépe jiná plemena psů.

„Západosibiřská lajka je pes, který potřebuje pohyb a činnost. Určitě doporučuji denně alespoň hodinu intenzivního pohybu, třeba u kola,“ říká Vladimir Sovatov.

Nenáročná na péči

Z hlediska péče není západosibiřská lajka náročné plemeno. Její srst nevyžaduje od majitele nějaké zvláštní ošetřování. Samozřejmě, když se začne měnit zimní srst na letní a naopak, je třeba odumřelé chlupy vyčesávat, aby nedošlo k jejich zacuchání.

V chuchvalcích srsti se totiž může držet vlhkost a množit se v ní různé bakterie, jež v tom nejhorším případě způsobí i kožní problémy.

Lajky jsou vysoce ceněné pro své lovecké instinkty. Kořist ohlašují mohutným štěkotem.

Lajky jsou vysoce ceněné pro své lovecké instinkty. Kořist ohlašují mohutným štěkotem.

FOTO: Palo Čermák

Pokud jde o stravu, ani tady není s lajkami velký problém. Někdo dává přednost stravě přirozené, tedy syrové, dnes nazývané BARF, jiní krmí lajky průmyslově vyráběnými krmivy.

Lajka samozřejmě může přebývat volně na zahradě, nevadí jí ani přespávat třeba v mraze na sněhu. Ale vždy je lepší pořídit jí nějakou boudu, která ji ochrání před nepřízní počasí. Pro toto plemeno nemusí být bouda ani zateplená.

Lajky jsou velmi inteligentní a velmi temperamentní psi. Potřebují pravidelně každý den spoustu aktivity.

Lajky jsou velmi inteligentní a velmi temperamentní psi. Potřebují pravidelně každý den spoustu aktivity.

FOTO: Veronika Leopoldová

Západosibiřská lajka je jistě zajímavé plemeno, není ale pro úplné začátečníky nebo ty, kteří chtějí mít doma jen vzhledově zajímavého psa. Pro myslivce a zkušené kynology je ovšem dobrou volbou.

„My, co lajky vlastníme a pracujeme s nimi, víme, že lajka bude vždy na okraji zájmu, i když je to špičkový lovecký pes. Kamarád, který dříve lovil s jezevčíky, nízkonohými teriéry, prohlásil, že s lajkami začala nová lepší myslivost. Nyní vlastní dvě feny a psa, jiné plemeno již nechce,“ uzavírá Josef Leopold.