Historie psích výstav sahá až do poloviny 19. století. Tehdy se začaly pořádat první takové akce v Anglii. Asi nejznámější a nejprestižnější výstava „Cruft's” vznikla právě v ostrovním království. První se konala roku 1886 pouze pro teriéry, ale už v roce 1891 se do Londýna sjeli majitelé na první výstavu psů všech plemen. Jen s malým zpožděním se psí výstavy začaly pořádat také v USA.

U nás už v roce 1899

V našich krajích se první Zemská výstava psů konala v roce 1899. Skutečný rozkvět výstav psů nastal až ve 2. polovině 20. století. Dnes se jen v Česku pořádá ročně přes 500 psích výstav, počínaje mezinárodními až po klubové nebo oblastní.

„Pokud si otevřete krásnou knížku Karla Čapka Měl jsem psa a kočku, najdete v ní kapitolu věnovanou psím výstavám,” říká Vladimíra Tichá, tisková mluvčí Českomoravské kynologické unie a dlouholetá členka sboru rozhodčích.

Měření výšky psa v kohoutku

Měření výšky psa v kohoutku

FOTO: Jan Tichý

„Čapek v ní mimo jiné píše, že majitelé psů 'mají o celou věc vášnivější zájem, než kdyby jejich prvorozený syn skládal maturitu. Nedostane-li jejich pes první cenu, považují to za osobní pohanu a jakési zhroucení své nejvyšší ctižádosti.' Pan Čapek byl moudrý člověk a jeho názory platí dodnes,” potvrzuje Tichá.

I když se celá akce nazývá výstavou, jsou výstavy psů spíše soutěží a předvedením psů s jejich posouzením. Co se tedy vlastně na výstavě posuzuje?

„Především by to měl být soulad konkrétních psů určitého plemene s jeho standardem,” vysvětluje kynoložka Petra Otáhalová a pokračuje: „Každé plemeno má mezinárodně uznaný standard, tedy jakousi normu, jak by měl ideální pes toho kterého plemene vypadat, včetně popisu povahy a případně pracovních vloh a schopností.” To vše posuzuje rozhodčí.

Psům, kteří standardu odpovídají stejnou měrou, se pak určuje pořadí podle líbivosti vzhledu. Proto také všechny udělované tituly z výstav jsou tituly krásy.

Jak výstava probíhá

Na výstavu je nutné se včas přihlásit a zaplatit výstavní poplatek. Pořadatel většinou vypisuje dva termíny podávání přihlášek s tím, že u prvního je poplatek o něco nižší. Je to z praktického důvodu, protože především majitelé fen většinou nejsou schopni hodně dopředu odhadnout, zda jejich fenka nebude v době pořádání výstavy hárat. Hárající feny totiž nejsou na výstavy vpuštěny.

Každé plemeno má trochu jiný výstavní postoj. Ten se blíží jejich přirozenému postoji.

Každé plemeno má trochu jiný výstavní postoj. Ten se blíží jejich přirozenému postoji.

FOTO: Jan Tichý

Na vlastní výstavě se majitel psa zaregistruje, obdrží katalog, kde jsou uvedeny údaje o všech psech, kteří se výstavy účastní, a také plánek, kde se které plemeno vystavuje. Psi se vystavují v tzv. kruzích, tedy větších či menších ohrazených plochách, ne vždy ve tvaru kruhu. Jednotlivá plemena jsou rozdělena do tříd podle věku, pohlaví a dosažených titulů. Každá třída se posuzuje zvlášť.

Po posouzení dostává každý majitel psa písemný posudek. Na závěr nastupují do kruhu vítězové tříd a utkávají se o tituly nejlepšího jedince jednotlivých pohlaví a nejlepšího jedince plemene. Ten na závěr výstavního dne (velké výstavy jsou dvoudenní) nastoupí do tzv. čestného kruhu se všemi vítězi jednotlivých plemen a soutěží o titul nejkrásnější pes dne (u dvoudenních výstav) resp. nejkrásnější pes výstavy. Možných titulů a soutěží je na výstavě více, ale to už je na zcela samostatný článek.

Výstava je setkávání

Výstavy psů jsou především místem setkání majitelů psů. Samozřejmě mohou sloužit i jako možnost vybrat pro chov vhodné páry. Ale asi nejdůležitější funkcí je plemeno prezentovat. Pro případné zájemce o pořízení psa jsou výstavy vhodným místem k rozhodnutí, které plemeno si pořídit. Mohou tu psy vidět naživo a mají možnost si popovídat s jejich majiteli a chovateli.

„Především klubové a speciální výstavy pak jsou i možností pro chovatele, jak si prohlédnout plemeníky - chovné samce, kteří by se k jejich fence hodili pro další krytí,” vysvětluje Petra Otáhalová.

V neposlední řadě je u některých plemen účast na výstavě a udělená známka podmínkou pro zařazení psa nebo feny do chovu.

Hobby nebo byznys?

Výstava psů byla původně organizována jako setkání a prezentace psího plemene. Pro mnoho majitelů psů je tomu tak dodnes. Bohužel se zvyšující se oblibou psů a nárůstem poptávky po nich, se z jejich chovu stal často jen byznys. Ve špatném slova smyslu se to dotklo i výstav. A tak se na nich lze setkat i s majiteli, kteří jsou ochotni pro získání titulu udělat prakticky cokoliv a zajít i za hranici slušnosti a pravidel.

Takoví „sběratelé titulů” se neštítí ani zakázaným způsobem upravit exteriér svého psa. Nejsou vzácné případy chirurgických operací, lakování drápů, dobarvování srsti apod.

Zcela samostatnou kapitolou, která se ovšem už netýká přímo průběhu výstavy, je, že takoví lidé jsou schopni i sami vyrábět falešné diplomy s výstavními tituly, kterými se pak honosí při prodeji štěňat.

Je ideální, pokud svého psa na výstavě předvádí jeho majitel. Někdy to ale z nejrůznějších důvodů není možné, a pak psa předvádí tzv. handler.

Je ideální, pokud svého psa na výstavě předvádí jeho majitel. Někdy to ale z nejrůznějších důvodů není možné, pak psa předvádí tzv. handler.

FOTO: Roman Mašín

Budoucí majitel psa by tak při výběru měl být hodně ostražitý v případě, že chovatel vlastní fenu nebo psa s desítkami různých výstavních titulů a hodnocení. V každém případě by tituly z výstav neměly být nejdůležitějším kritériem při výběru chovatele.

Příprava psa před výstavou

Psa je samozřejmě potřeba před výstavou na celou akci připravit. Nejvíce příprav je před tou první, kdy pes ještě není zvyklý na prostředí. První a nejdůležitější je mít jej dobře socializovaného. Není tragičtějšího pohledu než na psa, jehož s ocasem na břiše a zapříčenými tlapami majitel táhne násilím na vodítku do výstavního kruhu.

Pes by se měl umět ve výstavním kruhu pohybovat a měl by umět postát v tzv. výstavním postoji, který má každé plemeno trochu jiný.

„Pes by se měl co nejlépe ukázat v pohybu i v postoji. Předvádí se většinou na speciálním výstavním vodítku, a to je třeba jej naučit,” upozorňuje Vladimíra Tichá. „Měl by strpět dotyk rozhodčího a bez protestů ukázat chrup. Nesmí štěkat, cloumat s sebou na vodítku, v žádném případě nesmí projevit nevraživost vůči rozhodčímu nebo ostatním psům. Platí pravidlo, že nevychovaný pes na výstavu nepatří,” dodává.

Pes by měl svému pánovi věřit, a tak by s ním měl bez problémů jít i do jemu dosud neznámých prostředí a situací. Na výstavu musí být samozřejmě zdravý a s platnými povinnými očkováními. Většina plemen nepotřebuje speciální úpravu srsti před výstavou, ale jistě by se náš čtyřnohý kamarád neměl jít předvádět špinavý nebo dokonce zablešený.

U některých plemen je vhodné psa před výstavou vykoupat, u jiných to naopak může zkreslit přirozený vzhled srsti.

Zuby a kontakt

Velkým problémem u začátečníků je, že jejich pes není schopen nechat si prohlédnout zuby. Kontrola chrupu je totiž nedílnou součástí posouzení psa na výstavě. Pes by se měl proto odmalička učit zuby na povel ukázat a nechat si je prohlédnout. Neznamená to jen zuby vycenit. Rozhodčí musí vidět celý chrup, včetně stoliček.

Součástí procedury posuzování každého psa na výstavě je kontrola chrupu.

Součástí procedury posuzování každého psa na výstavě je kontrola chrupu.

FOTO: Jan Tichý

Pes by tedy měl být schopen si nechat dokořán otevřít tlamu a alespoň chvilku tak vydržet. U psů-samců potom ještě rozhodčí vždy kontroluje, zda mají obě varlata, zvíře tak musí snést i tuto kontrolu.

Často, zvlášť u dlouhosrstých plemen, rozhodčí psa osahá, aby odhalil případné nedostatky skryté pod hustou srstí. I to je třeba psa naučit strpět.

Kosmetické a jiné úpravy

U všech plemen je podle mezinárodního výstavního řádu zakázáno upravovat srst psa chemickými prostředky, které mění její strukturu, barvu nebo tvar. Povoleno je ale samozřejmě kartáčování, trimování, vyčesávání a popř. i zastřižení. U některých plemen je to takřka povinností.

Například pudl bez pěkného střihu a načesané srsti na výstavě moc šancí na dobré umístění nemá. Jinou věcí ovšem je maskovat úpravou srsti nějakou tělesnou vadu psa. Zkušený rozhodčí takový trik ale prohlédne zcela jistě.

„U plemen, u kterých jsou nestandardní bílé drápy, si někteří snaží pomoci nalakováním černým lakem. To je samozřejmě považováno za nedovolenou úpravu a takový pes je vyloučen z posuzování,” říká Petra Otáhalová.

Předvedení psa na výstavě

Protože výstava je především soutěží krásy, musí tomu odpovídat i předvedení psa. Vždy je její součástí posouzení psa v pohybu a ve výstavním postoji. Ten by měl umožnit rozhodčímu co nejlépe zhodnotit tělesnou stavbu psa.

Každé plemeno má trochu jiný postoj s ohledem na stavbu kostry a přirozeného postoje. Tomu se tento postoj co nejvíce blíží.

Menší psi se předvádějí na stole.

Menší psi se předvádějí na stole.

FOTO: Jan Tichý

„Celkové předvedení jednotlivých plemen se velice liší. Jinak se předvádí pudl, jinak teriér a úplně jinak německý ovčák. Například malá plemena se při hodnocení dávají na stůl,” říká Vladimíra Tichá. Ale i pohyb v kruhu je třeba zvládnout. Hlavně větší plemena se musí předvést v klusu, což je občas značný fyzický výkon i pro majitele.

Pes by ve výstavním kruhu neměl projevovat agresivitu vůči jiným psům ani lidem. Takové chování končí většinou vyloučením z posuzování. „Mezi lidmi je stále slyšet názor, že pes s titulem šampion je hloupý a přešlechtěný, že výstavy psů jsou trápením pro psy samotné. Nevím, zda to platilo před padesáti nebo sto lety. Dnes to tak určitě není,” uzavírá Vladimíra Tichá.